Stará Ves nad Ondřejnicí
| Stará Ves nad Ondřejnicí | |
|---|---|
 Renesanční zámek ve Staré Vsi | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Ostrava |
| Obec s rozšířenou působností | Ostrava (správní obvod) |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava + Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′40″ s. š., 18°11′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 936 (2023)[1] |
| Rozloha | 18,83 km²[2] |
| Nadmořská výška | 240 m n. m. |
| PSČ | 739 23 |
| Počet domů | 864 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zámecká 1 739 23 Stará Ves nad Ondřejnicí oustaraves@stara-ves.cz |
| Starosta | Bc. Ondřej Sedlář |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Stará Ves nad Ondřejnicí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598739 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stará Ves nad Ondřejnicí (německy Altendorf, původně Bruneswerde) je obec ležící v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji podél říčky Ondřejnice, nedaleko jejího ústí do Odry. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Název
Starší jméno doložené pro vesnici znělo Bruneswerde - "Brunův ostrov" a jeho základem bylo osobní jméno Bruno (patřící olomouckému biskupovi Brunovi z Schauenburka). Od 15. století je ves označována vždy jako Stará ves (německy Altendorf). Přívlastek označoval návaznost na starší ves Brunenswerde, což ukazuje, že někdy v průběhu času bylo osídlení přerušeno. Přívlastek nad Ondřejnicí je součástí jména obce od roku 1924 na odlišení od jiných vesnic toho jména, především blízké Staré vsi u Bílovce.[4]
Historie
První písemná zmínka o obci Bruneswerde se nachází v závěti olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka datované 29. listopadu 1267. Roku 1536 udělil olomoucký biskup Stanislav Thurzo právo užívat obecní znak se zlatou růží.
Největší stopu v dějinách obce zanechal slezský rod Syrakovských z Pierkova (Pěrkova). Pravděpodobně nejvýznamnějším počinem jejich vlády byla stavba renesančního zámku z v letech 1560–1570, kterou zahájil Jaroš Syrakovský, pán Proskovic a Staré Vsi. Po jeho smrti pokračoval ve stavbě jeho syn, Ctibor Syrakovský, nejvyšší písař markrabství moravského. Díky svému postavení a majetku si mohl dovolit rozšířit projekt o reprezentační prostory. Jeho zásluhou byla také fasáda vyzdobena figurálním sgrafitem.
Syrakovští také významně přestavěli místní kostel, který se stal místem jejich posledního odpočinku. Byly zde pohřbeny také jejich manželky. Zajímavostí je renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.
V době třicetileté války přechází ves na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic. V té době je vesnice poprvé zobrazena na mapě Moravy, jejímž autorem byl Jan Ámos Komenský. Dle místní tradice švédská vojenská posádka v roce 1643 vyrabovala zámek i kostel, ale malá část Švédů byla zahnána do zámeckého sklepa a tam pobita. Sklepení proto nese název Švejďák.
Po téměř 300 letech převzalo Starou Ves olomoucké arcibiskupství. Roku 1930 se stalo majitelem město Moravská Ostrava. Během krize roku 1938 se místní část Košatka dočasně odtrhla od zbytku obce kvůli záboru do nacistického Německa na základě Mnichovské dohody a zůstala jí do konce druhé světové války. V roce 1991 se obec osamostatnila od Moravské Ostravy.
V roce 1999 schválil parlament obecní symboly vycházející z historického znaku. Prapor byl doplněn o dva pruhy symbolizující dvě místní části a zvlněné čáry. Žluté symbolizují řeky Ondřejnici a Lubinu protékající územím a černá symbolizuje řeku Odru.
Pamětihodnosti
- Kostel Narození svatého Jana Křtitele – postaven v letech 1587–1589, vysvěcen 28. dubna 1591
- Zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí – postaven v letech 1565–1578, zdobený figurálním sgrafitem
Části obce
- Košatka – leží cca dva kilometry severozápadním směrem, protínají ji dvě řeky (Odra a Lubina), uchovala si klidný venkovský charakter
- Stará Ves
Osobnosti
- Josef Sýkora (1851–1920), starosta obce, katolický politik, zemský poslanec
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ str. 116; tíž: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará Ves nad Ondřejnicí na Wikimedia Commons - Stará Ves nad Ondřejnicí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: eL Ka from Ostrava, Czech Republic, Licence: CC BY 2.0
Renesanční zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, okres Ostrava-město.
Znak obce Stará Ves nad Ondřejnicí, okres Ostrava-město. V černém štítě zlatá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky.
Vlajka obce Stará Ves nad Ondřejnicí, okres Ostrava-město. Černý list se žlutou růží s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky a dvěma žlutými svislými vlnitými pruhy vycházejícími z deváté a jedenácté dvanáctiny horního okraje. Pruhy mají k vlajícímu okraji dva vrcholy a tři prohlubně.