Stará radnice (Litoměřice)

Stará radnice v Litoměřicích
Poloha
AdresaLitoměřice-Město, ČeskoČesko Česko
UliceMírové náměstí
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky28848/5-1737 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará radnice v Litoměřicích je budova původní gotické radnice, která se nachází v jihovýchodním rohu Mírového náměstí v Litoměřicích na nároží s Dlouhou ulicí naproti kostelu Všech svatých. Budova až do roku 1839 sloužila jako městská radnice, dnes v ní sídlí Oblastní muzeum. Je chráněna jako národní kulturní památka.[1][2]

Historie

Budova radnice a kostel Všech svatých
Mírové náměstí v Litoměřicích v roce 2008, pohled z Kalicha k severovýchodu, v popředí vpravo dole Stará radnice, na obzoru v pozadí hora Sedlo

Gotické základy budovy jsou středověké, první známá písemná zmínka o ní pochází z roku 1397, zbytky původního zdiva zůstaly zachovány v obloucích zdejšího podloubí na náměstí.

Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města v roce 1537. Do renesančního slohu byla přestavěna v letech 1537-1539 nejprve mistrem Pavlem, po jeho smrti pak mistrem Jiřím, v roce 1662 byla u tohoto objektu snížena jeho střecha.

Na nároží budovy (Mírového náměstí a Dlouhé ulice) byla instalována kopie renesanční plastiky z roku 1539. Jde o podobiznu tzv. Rolanda, ten má zde podobu divého muže s kyjem v ruce, což zde, mimo jiné, také připomíná i zdejší kdysi vzkvétající obchod a trh (například městské Mílové právo). Dokládá to i železná maketa staré délkové míry, která je zabudována do pilíře pod touto sochou, jedná se železný tzv. český loket.

V podloubí se nacházejí dva středověké erby, které sem byly přeneseny ze zaniklé Dlouhé brány (která stávala na východním konci dnešní Dlouhé ulice). Oba erby pocházejí přibližně z přelomu 14. a 15. století, jde o městský a říšský znak. Na jižní straně směrem do Dlouhé ulice jsou zbytky zdejšího pranýře. V budově staré radnice působil český spisovatel a myslitel mistr Pavel Stránský, který byl litoměřickým konšelem, od roku 1947 zde má umístěnu svoji pamětní desku. V roce 1916 došlo k samovolnému zřícení střední části budovy,[3] opravy této katastrofy, ke které došlo patrně z důvodu působení spodních vod, probíhaly až do roku 1926.

Interiér

V interiéru budovy se dochovalo zajímavé vnitřní schodiště, z roku 1542 je zachována i dřevem vykládaná zasedací síň litoměřické městské rady. Ta je vyzdobena vyřezávanými reliéfy českých panovníků i významných litoměřických měšťanů. V roce 1547 zde krátce pobýval král Ferdinand I.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-13]. Identifikátor záznamu 140180 : radnice - tzv. Stará radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online. 
  3. historická fotografie Český svět, 05.05.1916

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Litoměřice náměstí 4.jpg
Pohled na hlavní litoměřické náměstí z Domu Kalich severovýchodním směrem. Východní část Mírového náměstí, s budovou bývalé radnice (dnes muzea) na nároží vpravo, vlevo mezi domy vyniká kostel sv. Jakuba v Dominikánské ulici. Za posledními domy při levém okraji východní svah Mostné hory (273 m). Na obzoru vrchy Českého středohoří: vlevo Křížová hora (590 m), uprostřed Liščín (437 m), vpravo Sedlo (726 m), vzdálené 11,5 km. Na svazích mezi Křížovou horou a Liščínem obec Žitenice (blíže vlevo) a její místní část Pohořany (dále vpravo).
Litoměřice náměstí s radnicí 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mírové náměstí (Litoměřice)
Litoměřice náměstí s radnicí a kostelem 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mírové náměstí (Litoměřice)