Stará radnice (Litoměřice)
Stará radnice v Litoměřicích | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Litoměřice-Město, Česko |
Ulice | Mírové náměstí |
Souřadnice | 50°32′1,82″ s. š., 14°7′58,88″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 28848/5-1737 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stará radnice v Litoměřicích je budova původní gotické radnice, která se nachází v jihovýchodním rohu Mírového náměstí v Litoměřicích na nároží s Dlouhou ulicí naproti kostelu Všech svatých. Budova až do roku 1839 sloužila jako městská radnice, dnes v ní sídlí Oblastní muzeum. Je chráněna jako národní kulturní památka.[1][2]
Historie
Gotické základy budovy jsou středověké, první známá písemná zmínka o ní pochází z roku 1397, zbytky původního zdiva zůstaly zachovány v obloucích zdejšího podloubí na náměstí.
Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města v roce 1537. Do renesančního slohu byla přestavěna v letech 1537-1539 nejprve mistrem Pavlem, po jeho smrti pak mistrem Jiřím, v roce 1662 byla u tohoto objektu snížena jeho střecha.
Na nároží budovy (Mírového náměstí a Dlouhé ulice) byla instalována kopie renesanční plastiky z roku 1539. Jde o podobiznu tzv. Rolanda, ten má zde podobu divého muže s kyjem v ruce, což zde, mimo jiné, také připomíná i zdejší kdysi vzkvétající obchod a trh (například městské Mílové právo). Dokládá to i železná maketa staré délkové míry, která je zabudována do pilíře pod touto sochou, jedná se železný tzv. český loket.
V podloubí se nacházejí dva středověké erby, které sem byly přeneseny ze zaniklé Dlouhé brány (která stávala na východním konci dnešní Dlouhé ulice). Oba erby pocházejí přibližně z přelomu 14. a 15. století, jde o městský a říšský znak. Na jižní straně směrem do Dlouhé ulice jsou zbytky zdejšího pranýře. V budově staré radnice působil český spisovatel a myslitel mistr Pavel Stránský, který byl litoměřickým konšelem, od roku 1947 zde má umístěnu svoji pamětní desku. V roce 1916 došlo k samovolnému zřícení střední části budovy,[3] opravy této katastrofy, ke které došlo patrně z důvodu působení spodních vod, probíhaly až do roku 1926.
Interiér
V interiéru budovy se dochovalo zajímavé vnitřní schodiště, z roku 1542 je zachována i dřevem vykládaná zasedací síň litoměřické městské rady. Ta je vyzdobena vyřezávanými reliéfy českých panovníků i významných litoměřických měšťanů. V roce 1547 zde krátce pobýval král Ferdinand I.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-13]. Identifikátor záznamu 140180 : radnice - tzv. Stará radnice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Vláda schválila prohlášení 18 památek za národní kulturní památky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2023-12-09]. Dostupné online.
- ↑ historická fotografie Český svět, 05.05.1916
Související články
- Dům Kalich (nová radnice)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stará radnice v Litoměřicích na Wikimedia Commons
- Stránky města Litoměřice Archivováno 9. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Turistika.cz
- stránky Oblastního muzea Litoměřice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pohled na hlavní litoměřické náměstí z Domu Kalich severovýchodním směrem. Východní část Mírového náměstí, s budovou bývalé radnice (dnes muzea) na nároží vpravo, vlevo mezi domy vyniká kostel sv. Jakuba v Dominikánské ulici. Za posledními domy při levém okraji východní svah Mostné hory (273 m). Na obzoru vrchy Českého středohoří: vlevo Křížová hora (590 m), uprostřed Liščín (437 m), vpravo Sedlo (726 m), vzdálené 11,5 km. Na svazích mezi Křížovou horou a Liščínem obec Žitenice (blíže vlevo) a její místní část Pohořany (dále vpravo).
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Mírové náměstí (Litoměřice)