Staré Lublice je také název katastrálního území o rozloze 5,66 km².[3]
Sídlo se nachází severně od Kružberku na silnici III. třídy č. 44327, okolo níž stojí většina zdejších domů. Starými Lublicemi prochází zeleně značená turistická trasa. Jižní část je v nadmořské výšce 469 metrů, severní konec v 505 metrech nad mořem. Východně od obce stojí vrch Kopanice (520 m n. m.) a ještě dále na východ teče řeka Moravice, západně se rozkládá vodní nádrž Kružberk.[1] Severně roste Moravickomlýnský les.[4]
Název
Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Lublici odvozené od osobního jména Lubla (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Lub-, např. Lubhost, Lubmir), které znamenalo "Lublovi lidé". Od 17. století se připojoval přívlastek Staré (německy Alt) na odlišení od Nových Lublic.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1283.[6] V 15. století byla ves označována jako pustá, nové osídlení se datuje od roku 1585. V roce 1765 tu byla postavena barokní rychta. V letech 1810–1811 zde byl postaven kostel svatého Floriána.[4] Stála zde dvoutřídní škola.[7] Po otevření školy nové, byla v budově staré školy pekárna.
V roce 1952 byl ke Starým Lublicím připojen Kružberk. Tato spojená obec do roku 1962 nesla název Lublice.[8] Od poloviny šedesátých let 20. století se spojená obec vrátila k názvu Kružberk.[9] Řadu údajů týkajících se historie této obce lze nalézt právě tam.
Obyvatelstvo
V roce 1890 zde žilo v 87 domech 512 německých a čtyři čeští obyvatelé.[7] V roce 1991 zde žilo 171 obyvatel, o deset let později 174.[10]
Pamětihodnosti
Restaurace Rychta - interiér za doby restauratéra FreieKostel sv. Floriána[11] stojí v centru osady. Empírová stavba pochází z let 1810–1811.[4] Uvnitř se nachází kaple svaté Anny z roku 1746,[9] která zde stála původně pod zasvěcením svatému Floriánovi, avšak po výstavbě nového kostela byla do něj zakomponována a zasvěcena svaté Anně.[12]
Barokní rychta s hrázděným štítem byla postavena v roce 1765. Představuje ukázku lidové venkovské architektury.[4] Byla zbourána pro zchátralost v padesátých letech 20. století.
↑Základní sídelní jednotka (ZSJ) [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06.
↑Katastrální území Staré Lublice: podrobné informace [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-24.
↑Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 558.
↑Hosák, Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, úvodní svazek, str. 357
↑ abOttův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. s. 402. Heslo Lublice (2).
↑O obci [online]. Obec Kružberk, 2014 [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-24.
↑ abPopis obce Kružberk a okolí: [online]. Rybářská chata KRUŽBERK, 2008 [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06.
↑Základní sídelní jednotky Staré Lublice [online]. Regionální informační servis, 2013-01-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
,
Licence:CC BY 2.5 A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vila Scholz.jpg Autor: neznámý autor,
Licence:CC BY-SA 4.0 Jde o přestavěný objekt, který byl reakcí na rozvoj turistiky a rekreace v době mezi světovými válkami. Muž u autobusu ve světlém saku je majitel Edmund Scholz
Interiér restaurace Rychta.tif Autor: neznámý autor,
Licence:CC BY-SA 4.0 Interiér restaurace Rychta v období mezi prví a druhou sv. válkou. Vlastníkem byl restauratér Frei.