Staré Sedliště (zámek)
| Staré Sedliště | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | před rokem 1357 |
| Přestavba | 1706 |
| Zánik | 1970 |
| Další majitelé | Kfelířové ze Zakšova Kavkové z Říčan |
| Poloha | |
| Adresa | Staré Sedliště 344, Staré Sedliště,  Česko |
| Souřadnice | 49°44′39,84″ s. š., 12°41′36,6″ v. d. |
  zámek Staré Sedliště | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staré Sedliště je zaniklý zámek, který stával ve stejnojmenné vesnici v okrese Tachov. Zbořen byl v roce 1970 a na jeho místě stojí prodejna potravin.
Tvrz
Na místě zámku stávala původně manská tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1357. Jmény známe pouze čtveřici z prvních majitelů: vladykové Mareš (1357–1363), Racek (1367–1379), Bohuš Rynéř (1380) a Stupek (1384). V roce 1472 koupil tvrz Zikmund Kfelíř ze Zakšova. Kfelířové ze Zakšova vlastnili panství až do roku 1623, kdy bylo za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 zkonfiskováno Janu Vilému Kfelířovi ze Zakšova. V roce 1624 jej koupil Jan Kryštof Kavka z Říčan. V tomto roce je tvrz také uváděna naposledy a to jako „pohořelá“, neboť na začátku třicetileté války byla vypálena. Sídlo majitele panství bylo přestěhováno do Částkova.[1]
Zámek
Od sester Kavkových z Říčan, Beatrix Johany, provdané hraběnky z Portia, Františky Ludmily, provdané hraběnky Šternberkové, a svobodné Anny Marie Eusebie, koupil starosedlišťské panství svobodný pán Marek Alexandr Brisigell se svými bratry Janem Florentinem Matyášem, Leopoldem Albertem, Janem Tomášem a Osvaldem. V roce 1669 získal při dělení majetku Staré Sedliště Osvald, který zde se svou rodinou sídlil až do své smrti roku 1713. V roce 1706 nechal na místě tvrze postavit barokní zámek. Majetek zdědili Osvaldovi synové, kteří se roku 1721 dohodli na postoupení panství nejmladšímu sourozenci Františku Karlovi. Ten však Staré Sedliště již 1723 prodal Františku Ignácovi z Vunšvic.[2] Další majitelkou byla Terezie z Tunkela, která zámek roku 1738 prodala Josefu Ignácovi Langerovi. Roku 1772 se majitel zámku znovu změnil. Tentokrát se jím stal přírodovědec rytíř Ignác Antonín Born. Born zde napsal svoji knihu o minerálech a vytvořil sbírku nerostů a mincí. Kromě toho dal zámek upravit a vybudoval u něj botanickou zahradu. Roku 1782 zámek odkoupil Josef ze Schorelu a po něm se další majitelé často střídali. K významným patřil mariánskolázeňský balneolog, mineralog, botanik, odborný publicista i přítel Goetha, Jana Evangelisty Purkyně či Františka Palackého Karel Josef Heidler z Heilbornu (1792–1866) a jeho syn Michal, též lékař, po nichž velkostatek i zámek vyženili baroni Unterrichterové. V roce 1945 připadl zámek státu. Původně z něj byla vytvořena administrativní budova, ale v roce 1970 jej zbořili a na jeho místě postavili prodejnu potravin.[1]
Odkazy
Referen
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Staré Sedliště (zámek), s. 317.
- ↑ KUCHAŘOVÁ, Hedvika. Po stopách knih v rodině Brisigellů. Acta Musei nationalis Pragae. Historia litterarum. 2019, roč. 64, čís. 1–2, s. 35–44.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Ignaz von Born, austrian geologist and freemason