Staré proboštství (Vyšehrad)

Staré proboštství na Vyšehradě
Poloha
AdresaVyšehrad, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Kód památky11740/1-1273 (PkMISSezObrWD) (součást památky Vyšehrad)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staré proboštství na pražském Vyšehradě, Štulcova čp. 69/3 je barokní budova, kterou nechal postavit někdy mezi roky 1708 až 1722 tehdejší kapitulní děkan Matěj Macht. Jako součást národní kulturní památky Vyšehrad je tato stavba památkově chráněna.[1]

Historie a popis

Na místě budovy Starého proboštství byla údajně v roce 1623 oplocená vinice s domkem, který nechal postavit Jan Kapoun z Karlova, a po jeho smrti pozemek i s domkem připadly vyšehradské kapitule. Ta byla ve 2. polovině 17. století v souvislosti s budováním vyšehradské pevnosti vystěhována do podhradí, ale když v roce 1707 začala generální barokní přestavba kostela svatého Petra a Pavla, nový kapitulní děkan Matěj Macht z Löwenmachtu přesvědčil vojenský erár, že na takovou stavbu je nutné dohlížet, pozemek znovu vykoupil a nechal si na něm postavit nevelkou rezidenci, dnešní Staré proboštství.[Pozn. 1] Děkan Matěj Macht (mj. donátor sochy svatého Víta na Karlově mostě)[2] tu žil potom až do své smrti (zemřel snad v roce 1719),[3] po něm dům převzal vyšehradský probošt a probošti zde pak sídlili až do roku 1874, kdy bylo v sousedství dostavěno Nové proboštství.

V roce 1817 došlo v objektu k drobným stavebním úpravám (klasicistní fasáda, oválná barokní okna byla vyměněna za pravoúhlá).

Jednopatrová budova má klasicistní fasádu a barokní portál. Zahrada objektu přiléhá k severní ohradní zdi vyšehradského hřbitova. Hlavní západní průčelí do ulice je sedmiosé, členěné symetricky, středový rizalit je trojosý, s valbovou střechou. Obě nižší křídla mají polovalbové střechy. Hlavní vchod ve středu rizalitu má dochovaný barokní kamenný portál.

V interiéru je vlevo od vstupního prostoru vřetenové schodiště s dřevěnými stupni. V prvním patře je reprezentační sál, na východní i západní straně s trojicemi velkých oken. Na stěnách jsou dochována již pouze torza fresek od rakouského malíře a architekta Jana Ferdinanda Schora (1686–1767): v roce 1960, kdy byl objekt využíván státem, byly fresky zabíleny. V roce 1995 byly opět odkryty a restaurovány; zobrazují iluzivní architekturu doplněnou figurálními a ornamentálními motivy, v rozích jsou alegorie Čtyř živlů.

Budovu využívá česko-anglická mateřská školka Indigo Kids.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. Přesnější datum výstavby není jasné, např. Poche (1985) uvádí léta 1708–1710, Ruffer (1891) rok 1711, Baťková (1998) až kolem 1722; děkan Macht ale pravděpodobně už roku 1719 zemřel.

Reference

  1. Staré proboštství - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-01-27]. Dostupné online. 
  2. Socha svatého Víta na Karlově mostě v Praze | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  3. RUFFER, Vojtěch. Historie Wyssehradská neb Wyprawowánj o hradu, o kapitole a městu hory Wyssehradu u Prahy w králowstwj Českém. www.digitalniknihovna.cz [online]. Praha: Renn, 1861 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  4. Česko anglická mateřská škola, školka v Praha 2, Vyšehrad - Indigo Kids -. - česko-anglická mateřská škola v Praze [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 231. 
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 233. 
  • BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. OCLC 84942027 S. 758. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“