Staré vinohrady
| Staré vinohrady | |
|---|---|
 Staré vinohrady od jihozápadu | |
| Vrchol | 297 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Dyjsko-svratecký úval |
| Souřadnice | 49°8′54″ s. š., 16°47′10″ v. d. |
  Staré vinohrady | |
| Povodí | Svratka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staré vinohrady jsou návrší v Pracké pahorkatině s vrcholem o výšce 297 m n. m. Návrší se nachází na pomezí okresů Brno-venkov a Vyškov a dělí se mezi katastry obcí Blažovice, Jiříkovice, Křenovice, Prace a Zbýšov, přičemž vrchol se nalézá v katastru Blažovic.[1]
Návrší se stalo významným místem v bitvě u Slavkova 2. prosince 1805, kdy zde zrána stálo spojenecké velení, aby bylo během dne vystřídáno Napoleonem. V těchto místech došlo ke krvavému střetnutí francouzské a ruské gardy.
Bitva u Slavkova
V roce 1805 na Starých vinohradech již dávno nebyly žádné vinice, které mu dříve daly jméno. Před bitvou u Slavkova, 29. listopadu, návrší jako strategicky výhodnou pozici ovládala lehká jezdecká divize francouzského brigádního generála Margarona, avšak Napoleon dal pokyn k ústupu před spojeneckými vojsky přicházejícími od Olomouce dále na západ, k linii Zlatého potoka. Její místo na návrší v předvečer bitvy, 1. prosince, zaujímala ruská 3. kolona pod velením genpor. Przybyszewského a za ní východněji smíšená rusko-rakouská 4. kolona velitelů genpor. Miloradoviče a podmaršálka hraběte Kolovrata.
3. kolona již časně zrána prostor opustila k jihozápadu přes Pracký kopec do údolí Zlatého potoka, aby se podle spojeneckého plánu připojila k silnému frontálnímu útoku na francouzské jižní křídlo. 4. kolona zde ještě kolem 8. hodiny ranní vyčkávala, spolu s vrchním velitelem spojenců generálem Kutuzovem a také oběma panovníky Alexandrem I. a Františkem I. Někdy v té době i 4. kolona zahájila postup k Prackému kopci, avšak byla překvapena nečekaným útokem francouzského III. armádního sboru maršála Soulta z údolí od Jiříkovic a Ponětovic.
%2c_1910-12.jpg)
Spojenecká 4. kolona náporu neodolala a po dvouhodinovém boji už bylo území kolem Starých vinohradů ovládnuto Francouzi, zatímco Kolovratovi vojáci ve zmatku prchali k východu. Soultův 3. sbor se začal stáčet k jihu, aby vpadl do týla prvních tří ruských kolon v údolí Zlatého potoka. Za ním vystoupala na Staré vinohrady Napoleonova císařská garda vedená maršálem Bessièrem a doprovázená samotným císařem, zatímco z východu od Křenovic jí v ústrety přicházela ruská garda pod velením carova bratra Konstantina Pavloviče. Asi kolem půl dvanácté zde stihli ruští gardisté obrátit na ústup 4. řadový a 24. lehký pěší pluk, přičemž 1. prapor 4. pluku přišel o svého „orla“ – jedinou zástavu Francouzů, která v bitvě padla do rukou nepřátel. Pak už došlo k potyčce, která je připomínána vojenskými historiky i umělci: V prostoru na východ od hřebenu Starých vinohradů a v místech dnešní křižovatky silnic se střetly nejelitnější útvary obou armád, francouzská a ruská císařská garda. Malíř François Gérard roku 1808 zachytil na známém monumentálním plátně umístěném dnes ve Versailles situaci, kdy generál Rapp přivádí před Napoleona zajatého knížete Repnina. K situaci došlo právě na Starých vinohradech, kde byl Repnin zajat po téměř úplném zničení své 4. eskadrony kavalergardy Rappovými jízdními myslivci, jízdními granátníky a mameluky.
Ruská garda po své porážce ustoupila ke Křenovicím a Slavkovu, Napoleon po poledni zastavil útok a spolu se svými vojsky se vydal od Starých vinohradů jihozápadně k Prackému kopci. Bitva u Slavkova byla rozhodnuta.[2][3]
Památky
Vrchol návrší je osazen poškozenou kamennou plastikou s datováním ze 70. let 19. století.
Boží muka
Jihovýchodně od vrcholu, na křižovatce cest z Prace do Křenovic a z Blažovic do Zbýšova a v nejjižnějším cípu blažovického katastru stojí boží muka. Původní stavba ze 17. století přečkala neporušená i boje během slavkovské bitvy, avšak v 50. letech 20. století byla zcela pobořena.[4] 2. prosince 1992 byla na jejím místě odhalena a vysvěcena nová boží muka, která podle návrhu Miroslava Pražáka postavil zedník Jan Holoubek z Prace.[2] Naproti přes silnici je litinový kříž z roku 1863.
Památník Tří císařů
Ještě jižněji, už v katastru Zbýšova stojí u silnice památník Tří císařů. Nachází se na kótě 293, kudy v minulosti procházely cesty z Blažovic a Křenovic k Prackému kopci. Těmito místy v různých hodinách během 2. prosince 1805 prošli ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a francouzský císař Napoleon I. Památník byl postaven z iniciativy a na paměť Ing. Jana Špatného péčí Československé napoleonské společnosti a obce Zbýšov ke 200. výročí bitvy u Slavkova. Odhalen byl 17. září 2005.
Památník sestává ze tří sloupů završených symbolickým slavkovským sluncem, které představují tři panovníky. Materiálem jsou tři druhy kamene: francouzská, ruská a německá žula. Osazen je tabulemi s textem v češtině, francouzštině, ruštině a němčině ve znění:
| „ | V den bitvy 2. prosince 1805 prošli těmito místy v různých hodinách císař Francouzů Napoleon I., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I., jejichž armády zde bojovaly. Toto krvavé střetnutí bylo nazváno „Bitva u Slavkova“ nebo také „Bitva tří císařů“ | “ |
Autory památníku jsou Václav Pyllmajer a Martin Hotárek; umělecké zpracování kamene provedl Aleš Zlatohlávek.[5][6]
Galerie
Kamenná plastika ze 70. let 19. století
Boží muka u křižovatky
Boží muka, obraz svaté Barbory
Litinový kříž z roku 1863
Památník Tří císařů
Odkazy
Reference
- ↑ Katastrální mapa katastru Blažovice na webu ČÚZK
- ↑ a b HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 109–115.
- ↑ UHLÍŘ, Dušan. Slunce nad Slavkovem. 3. vyd. Třebíč: Akcent, 2010. ISBN 978-80-7268-777-0. S. 352–362.
- ↑ V detailech se zdroje různí: V. Kopecký uvádí rok 1953 a příčinu vojenské cvičení s přesunem vojenské techniky, zatímco M. Hochel hovoří o nákladním autě při polních pracích v roce 1952.
- ↑ HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. ISBN 978-80-254-6229-4. S. 117–120.
- ↑ Zřízené pomníky a pamětní desky Archivováno 6. 12. 2013 na Wayback Machine. Československé napoleonské společnosti
Literatura
- HOCHEL, Marian, a kol. Bojiště Bitvy tří císařů u Slavkova: Průvodce po památkové zóně. 2. vyd. Brno: ČSNS, 2011. 208 s. ISBN 978-80-254-6229-4.
- KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. 248 s. ISBN 978-80-903881-6-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staré vinohrady na Wikimedia Commons - Sáček, Karel: Boj Rottermundovy brigády na Starých vinohradech – překlad úryvku z Goetzovy knihy 1805: Austerlitz, Napoleon and the Destruction of the Third Coalition s kritickým komentářem
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Vrch Staré vinohrady na slavkovském bojišti. Pohled ze silnice mezi obcemi Prace a Křenovice. Vlevo v pozadí Pozořice.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Pomník Tří císařů na návrší nad obcí Zbýšov, okres Vyškov, nedaleko silnice do Blažovic. Celkový pohled od západu.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Kříž na Starých vinohranech, u křižovatky silnic Prace-Křenovice a Blažovice-Zbýšov. Pohled od jihozápadu.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Boží muka na Starých vinohranech, u křižovatky silnic Prace-Křenovice a Blažovice-Zbýšov. Pohled od jihozápadu.
Capture of a French regiment's eagle by the cavalry of the Russian guard at Austerlitz. The French lost only one eagle at the battle of Austerlitz and this happened when the Russian horse Guard caught the 4th Line regiment in the open and charged them.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Kámen s datací 187* na vrchu Staré vinohrady u Blažovic, okres Brno-venkov.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0Obrázek svaté Barbory v nice božích muk na Starých vinohranech, u křižovatky silnic Prace-Křenovice a Blažovice-Zbýšov. Pohled od jihozápadu.