Starý železniční most u Červené nad Vltavou

Železniční most (Červená)
pohled od jihu
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Písek
Město	Červená
Komunikace	železniční trať Tábor–Ražice
Doprava	železniční
Řeka	Vltava
Projektant	Pražská mostárna
Náklady na výstavbu	510 000 zlatých
Začátek výstavby	1886
Otevřen	20. listopadu 1889
Souřadnice	49°22′53,37″ s. š., 14°15′9,92″ v. d.
Parametry
Délka	253 m
Výška	68 m
Pilíře	2
Mapa
Další data
Kód památky	106761 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční most na Červené přes Vltavu byl vystavěn v letech 1886–1889 jako součást nově otevřené železniční trati Tábor–Ražice. Otevřen byl 20. listopadu 1889. Je 253 metrů dlouhý, 68 metrů vysoký, váží 940 tun a obsahuje 329 000 nýtů. Most vyrobila Pražská mostárna za 510 000 zlatých. Byl vybudován jako součást Českomoravské transverzálky. Ve své době byl druhou nejvyšší mostní stavbou v celém Rakousku a zaujal tak hned druhé místo za mostem Trisana v Alpách.^[1] Před napuštěním orlické přehrady byly jeho dva kamenné pilíře zpevněny. V roce 1988 byl zapsán jako kulturní památka. S účinností k 20. říjnu 2016 ministerstvo kultury deklaratorním rozhodnutím prohlásilo, že zápis nebyl platný a tedy most není kulturní památkou. Od 27. 10. 2021 se opět jedná o kulturní památku pod. rejst. č. ÚSKP 106761.

Zhruba na jaře 2019 se začalo mluvit o tom, že most není v dobrém stavu, kvůli zastaralé ocelové konstrukci nevyhovuje železniční dopravě a měl by být zbourán a nahrazen zcela novým mostem s podobnou konstrukcí jako Žďákovský most.^[2] Ředitel jihočeské organizační jednotky Správy železnic Petr Hofhanzl uváděl, že pro potřeby železnice je stávající most kvůli havarijnímu stavu nosné ocelové konstrukce dál nepoužitelný a na základě podrobného statického přepočtu a průzkumu bylo rozhodnuto o jeho likvidaci a výstavbě nového mostu. Nová ocelová konstrukce podle současných norem by byla výrazně těžší a toto zvýšené zatížení by neunesla stávající spodní stavba, která by se musela nahradit. Proto byla zvolena stavba nového mostu v jiné poloze, což je výhodnější i proto, že po dobu jeho výstavby nemusí být železniční provoz omezen.^[2] Na začátek května 2020 Správa železnic připravovala zahájení výběrového řízení na stavbu nového mostu.^[2]

Aktivista Karel Holl prosazoval zachování mostu jako technické památky a navrhl železniční správě nahradit kolejové těleso cestou pro pěší turistiku a cyklistiku. Pro případ likvidace mostu navrhoval možnost využití nového železničního mostu také pro pěší turistiku a cyklisty. Správa železnic vyjádřila ochotu předat stávající most do vlastnictví a správy novému vlastníkovi, například Jihočeskému kraji. S ohledem na dezolátní stav stávající ocelové konstrukce by ale bylo nutné podrobné posouzení sanace stávající ocelové konstrukce pro využití cyklostezkou a pěším provozem. Správa železnic deklarovala, že v takovém případě je připravena část předpokládaných nákladů na demolici mostu použít na sanaci stávající ocelové konstrukce. Upozornila však na architektonickou problematičnost situace, kdy by stály dva mostu různé konstrukce vedle sebe, a na náklady spojené s údržbou stávajícího mostu, které lze do budoucna odhadovat až na sto milionů korun každých 25 let, a nutnost zajištění přístupových cest. Stejně tak Správa železnic vyjádřila připravenost jednat i o spolupráci a spoluúčasti na úpravě projektu nového mostu s cílem vybudovat zde současně lávku pro pěší a cykloturisty.^[2]

Karel Holl výsledky svého jednání se Správou železnic předal prostřednictvím hejtmana Jana Zahradníka Jihočeskému kraji. Hejtman záležitost projednal a nová hejtmanka Ivana Stráská pak Karlu Hollovi ve druhé polovině ledna 2020 odpověděla, že nový most, železobetonový obloukový, by měl podle plánu být postaven mezi zářím 2020 a dubnem 2022 a původní most by podle téhož plánu měl být snesen. Zároveň hejtmanka potvrdila, že původní most by mohl po jisté úpravě nadále sloužit ještě dlouhou řadu let pro pěší a cyklisty a zachování mostu pro tento účel by bylo ekonomicky výhodnější než jeho likvidace. Pro zachování původního mostu se rovněž vyjadřují okolní obce, Klub českých turistů, památkáři i Jihočeská centrála cestovního ruchu. ^[2] Správa železnic doporučovala svolat jednání, kde by se vyjasnila možnost převodu mostu na Jihočeský kraj, jednání ohledně zachování původního mostu však byla kvůli koronavirové epidemii odložena.

V roce 1988 byl zapsán jako kulturní památka. S účinností k 20. říjnu 2016 ministerstvo kultury deklaratorním rozhodnutím prohlásilo, že zápis nebyl platný a tedy most není kulturní památkou. Rozhodnutí o zápisu mezi památky ani deklaratorní rozhodnutí o neexistenci památkové ochrany však nejsou v Památkovém katalogu dostupné a tedy ani není zveřejněno, na čí podnět byla tato rozhodnutí vydána. Ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Daniel Šnejd v roce 2020 řekl, že pokud by byl stávající železniční most na Červené nad Vltavou zachován, bude okamžitě žádat o zpětné zařazení mezi památky.^[2]

• 
  Jindřich Eckert: Stavba železničního mostu, fotografie, 1889
• 
  Jindřich Eckert: Stavba železničního mostu, fotografie, 1889
• 
  Václav Špála: Krajina u Červené nad Vltavou, malba, 1927
• 
  Pohled seshora, 2021

• CACÁK, František – RYBÁK, Jaroslav. Vltava v zrcadle dobových pohlednic. Pistorius & Olšanská, Příbram 2007.
• ČÁKA, Jan. Zmizelá Vltava. 1. vyd. BAROKO&FOX, Beroun 1996. 2. vyd. Paseka, Praha 2002.
• KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Nákladem odboru klubu českých turistů v Milevsku, Milevsko 1940.

• Železniční trať Tábor–Ražice
• Červená (Jetětice)
• Červená nad Vltavou (zaniklá vesnice)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu původní červenský železniční most na Wikimedia Commons
• Železniční viadukt Červená Archivováno 12. 4. 2018 na Wayback Machine. na stránkách Encyklopedie mostů