Starý židovský hřbitov v Plzni

Starý židovský hřbitov v Plzni
Starý židovský hřbitov v Plzni
Starý židovský hřbitov v Plzni
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
OkresPlzeň-město
ObecPlzeň
Zeměpisné souřadnice
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov v Plzni je druhým nejstarším židovským hřbitovem v Plzni, situovaným na Lochotíně východně od Lidické ulice, na severním konci ulice Bolevecká. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1898.[1] V témže roce byl otevřen nový židovský hřbitov ve východní části města.

Úplně nejstarší zmínka o židovském hřbitově v Plzni pochází už z roku 1424. 25. ledna 1424 městská rada povolila prodej pozemku židovské obci. K samotnému prodeji ale došlo až o šest let později, a to 6. ledna 1432. Pozemek se nacházel na západním okraji Skvrňanského předměstí v místě, kde se dříve s největší pravděpodobností nacházel dům Matěje Kolona. Ten byl ale zničen při obléhání města husity. Není potvrzené, zda plzeňští židé dosud pohřbívali mrtvé na jiném místě, či zda v tomto místě probíhaly pohřební rituály tajně už dříve a oficiální koupí pozemku pouze rozšířili již existující hřbitov.

Během následujícího roku k účelu rozšíření hřbitova koupila židovská obec od města další pozemek v sousedním dvoře, kde dříve bydlel obecní pastýř. V roce 1437 pak židovská obec zakoupila ještě jeden pozemek na předměstí na Kozinci u "židovské zahrady" na Skvrňanském předměstí. Všechny pozemky sloužily k rozšíření hřbitova. Bylo ku prospěchu, že se jim podařilo získat pozemky, které spolu navzájem sousedily.

Starý židovský hřbitov, který se nachází v Bolevci, vznikl až v 19. století zásluhou Michaela Lederera. Městská rada vydala povolení o stavbě hřbitova 5. února 1856. Jeho umístění určila v Bolevci, kde se nacházelo nezastavěné území dál od města. Původní cesta ke hřbitovu vedla přes Saské předměstí (dnešní Roudná). Až později začala vznikat Lochotínská a Bolevecká ulice, které jsou dnes tomuto hřbitovu nejblíže.

Jak hřbitov postupně pustl, z původních několika stovek stél zbylo jen devět. V 80. letech 20. století byly strženy ohradní zdi i dům hrobníka a většina náhrobků byla nahrnuta do rokle – zbylo jen několik nejcennějších. V areálu byla umístěna pamětní deska, jež však už nese stopy vandalismu stejně jako dochované náhrobní kameny.[2] Na podzim roku 2011 byl areál oplocen a v jihozápadním rohu opatřen vstupní brankou. Rovněž zde byl instalován pomník rodiny Fürthových, kteří se proslavili po celém světě jako výrobci sirek značky Solo Sušice. Čtyřboký pomník z černého lesklého kamene byl na hřbitov instalován u příležitosti 100. výročí úmrtí Jindřicha (Heinricha) Fürtha. Ten vlastnil v Plzni papírnu, která byla zrušena v roce 1936. Podnět potomků rodiny Fürthových v podstatě odstartoval péči o toto památné, historicky cenné místo.[3]

Reference

  1. jewish-route.eu [cit. 2012-03-08]. Dostupné online. 
  2. zanikleobce.cz [cit. 2012-03-08]. Dostupné online. 
  3. MRÁZOVÁ, Klára. Plzeň očima Evy Štixové: Židovské stopy v Plzni. Plzeňský deník. 2016-04-29. Dostupné online [cit. 2023-11-03]. 

Související články

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stary zidovsky hrbitov Plzen 02.jpg
Autor: Mgr. Milan Zahn, Licence: CC BY-SA 3.0
Starý židovský hřbitov v Plzni
Stary zidovsky hrbitov Plzen.JPG
Autor: Mgr. Milan Zahn, Licence: CC BY-SA 3.0
Torzo starého židovského hřbitova v Plzni.