Starý Bozděchov

Starý Bozděchov
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Horní Radouň
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°16′21″ s. š., 15°0′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	50 (2021)[1]
Katastrální území	Starý Bozděchov (5,87 km²)
PSČ	378 42
Počet domů	47 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Starý Bozděchov
Další údaje
Kód části obce	43940
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Bozděchov (německy Alt Postiechow, Altbostiechow atp.)^[3] je vesnice a část obce Horní Radouň v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Horní Radouně. Starý Bozděchov je také název katastrálního území o rozloze 5,87 km². V katastrálním území Starý Bozděchov leží i Bukovka a Nový Bozděchov.

Původně se vesnice jmenovala pouze Bozděchov (psáno také Bostěchov, Boštěchov, Boztěchov atp.)

První dochovaná zmínka o Bozděchově je z roku 1395, kdy ves vlastnil rod rytířů z Bozděchova, kteří zde měli tvrz. Ta se sice nedochovala, avšak pozdější historické publikace ji lokalizují přibližně k dnešnímu čp. 1. Roku 1395 bratři Sudík a Oldřich z Bozděchova drželi polovinu města Kardašova Řečice, později byl Sudík purkrabím na Telči a na Kamenici, zatímco Oldřich zůstal na Řečici a byl také znám jako Oldřich z Řečice.^[4] Roku 1415 připojil Hrdoň z Bozděchova svou pečeť pod Stížný list proti upálení Mistra Jana Husa. V letech 1454–1458 je doložen také Bohuslav z Bozděchova, který krátce držel tvrz Hošť u Kostelce nad Černými lesy, kterou vyženil.^[5] V letech 1533–1537 je pak doložen Jan Bozděchovský z Bozděchova, jehož synové Jindřich a Jetřich se roku 1545 domáhali svého dědictví po něm – jednalo se o „dvůr, na kterém sedí Pešek“, tedy dnešní čp. 10, největší hospodářství v celé vesnici, které jim měl vydat Oldřich mladší Mezenský z Mezného na Mnichu. Roku 1551 jej získali, zapsali do desk zemských, a Jindřich následně svého mladšího bratra Jetřicha vyplatil a stal se tak jediným držitelem vsí Bozděchov a Dívčí Kopy.^[6]

Roku 1552 žaloval Jindřich Bozděchovský z Bozděchova jistého Jana Kamenického za výtržnost, neboť jej v Pelhřimově v městské bráně pokousal Kamenického kůň. Soud však žalobu zamítl a uložil pokutu a náhradu soudních výloh Bozděchovskému.^[7] Je pravděpodobné, že neuhrazení těchto pokut a následné penále vedly k tomu, že vesnice propadla zřejmě roku 1575 rodu Malovců z Malovic, držitelům Kamenice nad Lipou^[8]. Od této doby byl majetkový vývoj Bozděchova stejný jako u Horní Radouně.

Jindřich Bozděchovský z Bozděchova přesídlil do Dačic, kde byl nejpozději roku 1572 hejtmanem ve službách pánů z Hradce.^[9] Jeho syn Jan Bozděchovský z Bozděchova byl v letech 1584–1585 krátce purkrabím na hradě Helfštýně ve službách rodu Rožmberků^[10]. Posledním doloženým členem rodu pak byl Jindřich Bozděchovský z Bozděchova, syn zmíněného Jana, který byl služebníkem Karla staršího ze Žerotína, jeho smrtí roku 1606 tento rod zřejmě vymřel po meči^[11].

Roku 1673 byl po dělení kamenického panství v Bozděchově založen poplužní dvůr, který vznikl zabavením několika gruntů a jejich polností.^[12] K jeho zrušení a rozprodání většiny panského majetku došlo až v letech 1796–1800. To vedlo k prudkému růstu obce – zatímco roku 1785 bylo v Bozděchově pouhých 15 stavení, z nichž tři byla panská, v roce 1825 před rozdělením na Starý a Nový Bozděchov čítala vesnice nejméně 64 obydlených domů.^[13]

Dnešní čp. 12, 13 a 18 náležela zřejmě až do konce 18. století k sousední Horní, resp. Včelnické Radouni. Poprvé jsou zmíněny v zápisu Prokopa Čabelického ze Soutic roku 1528^{[14][chybí lepší zdroj]} a ještě v soupisech Josefínského katastru roku 1891 jsou tito hospodáři členy obecní rady v sousední vsi, ačkoliv jejich grunty jsou již zapsány v Bozděchově.^{[15][chybí lepší zdroj]}

Naopak nejsevernější část dnešní Horní Radouně, náležící k Jindřichohradeckému špitálu byla ještě roku 1485 nazývána Bozděchova Radouň.^[16] Je možné, že původně byla součástí vsi Bozděchova a že roku 1399 Oldřich z Bozděchova, coby signatář zakládací listiny Špitálu, daroval tamní grunty nově vzniklé instituci.^[17]

Od roku 2024 užívá zdejší Spolek přátel Starého Bozděchova, z. s., neoficiální symboly všech tří místních částí obce, které jsou také umístěny na uvítacích cedulích.

• 
  neoficiální znak místní části
• 
  neoficiální vlajka místní části

Znak i vlajka Starého Bozděchova jsou tvořeny svisle polceným polem, které je převzato z pečeti rytíře Bohuslava z Bozděchova (1454, 1458), který jako jediný z členů staršího pokolení rytířů z Bozděchova měl v pečeti štítové znamení – svisle polcený červeno-bílý štít.^[18]

Kovkop (dle jiných popisů mnich či prostě jen muž s červeným plnovousem) vlevo hledící, držící zlatý krumpáč s červenou násadou, oblečen v červené kápi se zlatým opaskem – je převzat z nejstarších pečetí Sudíka a Oldřicha z Bozděchova (1397–1402).^[19]

Stříbrný jelen ve skoku se zlatou zbrojí vpravo hledící – je převzat z erbu Jindřicha Bozděchovského z Bozděchova (1572), který měl v erbu půlku stříbrného jelena v červeném poli.^[20]

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Statek čp. 10
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Hasičská zbrojnice
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Příjezd k vesnici od jihu
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Soukromý rybník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Bozděchov na Wikimedia Commons
• Starý Bozděchov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)