Starý Hloubětín

Starý Hloubětín
Kostel sv. Jiří a Křižovnický dvůr
Lokalita
Městská částPraha 14 a Praha 9
ObvodPraha 9
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°6′12″ s. š., 14°32′6″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHloubětín
PSČ19800
Starý Hloubětín
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14 a malá část na Praze 9. Jedná se o původní jádro obce, ke které se váže první písemná zmínka z roku 1207. Do zrušení poddanství v roce 1848 byl hloubětínskou vrchností rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1922 je Hloubětín součástí hlavního města Prahy.

Vymezení

Širší

Starý Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a vrchem Lehovec (Hlohovec).[1] Východní hranici tvoří ulice Slévačská, západní hranici řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Podstatu Starého Hloubětína tvoří vedle kostela a starých statků rodinné domy a vilky z meziválečného období, které byly postaveny na rozparcelovaných polích velkostatku a dalších dvorů.[1] Podle této definice je součástí Starého Hloubětína i lokalita Chaloupky a část sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce, protože některé budovy se nacházejí na jih od Poděbradské. Sídliště Hloubětín je však samostatný celek, stejně tak lze chápat i Chaloupky, proto existuje ještě užší vymezení.

Užší

Hloubětín (Hlaupětin) na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841.

Podle tohoto vymezení je Starý Hloubětín pouze území původní vsi. Západní hranici tvoří řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Lokalitu v této části připomíná tramvajová smyčka se zastávkou Starý Hloubětín. Severní hranici tvoří ulice Poděbradská, která kopíruje starou středověkou cestu. Východní hranici tvoří severní úsek ulice Soustružnické a dále se ubírá šikmo na jihozápad. A konečně jižní hranici tvoří stará škola (čp. 78) a ulice U Slavoje.

Na sever od Starého Hloubětína se nachází Nový Hloubětín, na východ sídliště Hloubětín, na východ a jih čtvrť rodinných domů se zahradami Chaloupky. Na západ je hloubětínská průmyslová zóna, například areál Tesla Hloubětín, jehož objekty však byly v roce 2021 strženy a který se od roku 2022 bude přeměňovat v rezidenční čtvrť Tesla Hloubětín.[2][3] Už v letech 2010–2012 byl postaven velký bytový dům Nademlejnská.[4]

Přirozeným centrem je náměstí Ve Starém Hloubětíně, hlavní dominanty jsou kostel svatého Jiří, Zámek Hloubětín a Křižovnický dvůr.

Nejstarší objekty

Nejstarší podobu Hloubětína známe z roku 1515. Zdrojem informací je křižovnický urbář, který dokládá, že v Hloubětíně bylo pět selských usedlostí (dnešní čp. 16, 17, 19 a zbořené čp. 3 a 4), naprava a krčma s kovárnou.[5] Domy byly očíslovány v roce 1770 (konskripční číslo).

V následující tabulce je přehled 22 nejstarších objektů očíslovaných vojáky za vlády Marie Terezie.[6] Kostely tehdy číslovány nebyly.

Nejstarší světské stavby v Hloubětíně
Konskripční číslo přidělené v roce 1770Ulice (nebo lokalita) a současné číslo popisnéBudovaExistence před 1515Existence v současnostiPoznámky
NC 1Poděbradská čp. 1/110Panská hospoda. V roce 1770 v pronájmu šenkýře Jana Brožepostavena v roce 1711stojí dodnes
NC 2HloubětínskáPastouška – domek na obecním pozemku, v roce 1770 ji obýval obecní pastýř Jiří Syrovátkazbořena před rokem 1977V pozdější době v ní byla hasičská zbrojnice
NC 3HloubětínskáLykařovský grunt, Lykařovi zde hospodařili do roku 1677.[7] Rodina Felixových ho obývala nepřetržitě v letech 1697–1975. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jana Felixe.stál prokazatelně před rokem 1515zbořen před rokem 1977V současnosti (2018) čp. 3 v Hloubětíně není.
NC 4HloubětínskáBartoňovský grunt, v roce 1770 statek sedláka a rychtáře Jana Wagnerastál prokazatelně před rokem 1515zbořen před rokem 1977V současnosti (2018) čp. 4 v Hloubětíně není.
NC 5Hloubětínská čp. 5/28Křižovnický dvůr, v roce 1770 panský dvůr. Po jistou dobu v něm byl špitál, fara a škola.stál prokazatelně před rokem 1515stojí dodnesMajetek křižovniků s červenou hvězdou
NC 6ŠestajovickáWagnerovská chalupa, v roce 1770 chalupa na pozemku rychtáře Jana Wagnerazbořena před rokem 1977V současnosti (2018) čp. 6 v Hloubětíně není.
NC 7ChaloupkyPanský ovčínzbořen po roce 1864V současnosti má čp. 7 dům V Chaloupkách č. o. 52
NC 8ChaloupkyDomek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Jan Balbínzanikl po roce 1864V 70. letech 20. století měl čp. 8 závod Zukov na Hutích. V současnosti (2018) čp. 8 v Hloubětíně není.
NC 9ChaloupkyPanský domek, v roce 1770 obydlí deputátníků panského dvorazbořen, až po roce 1977?V současnosti (2018) čp. 9 v Hloubětíně není.
NC 10V Chaloupkách čp. 10/76Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obývala žebračka Smutnástojí dodnes
NC 11Čertouská čp. 11/1Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Vojtěch Modlerstojí dodnes
NC 12HloubětínskáŠkola na církevním pozemkuzbořena před rokem 1977V současnosti (2018) čp. 12 v Hloubětíně není.
NC 13Hloubětínská čp. 13/3Hloubětínský zámek ze 70. let 19. století. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jakuba Schwaba.sídlo tam bylo prokazatelně před rokem 1515novější stavba z roku 1873 na stejném místě – zámek dodnes stojí
NC 14Hloubětínská čp. 14/9Chalupa na obecním pozemku, v roce 1770 ho obýval Martin Holecstojí dodnes
NC 15K Náhonu čp. 15/2Kejřův mlýn, panský mlýn byl v roce 1770 pronajatý vrchnostenskému mlynáři Jakubu Svobodovi. První mlynář se jmenoval Václav Houser, poslední Josef Kejř.nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1544značně přestavěná budova mlýna stojí dodnes
NC 16Hloubětínská čp. 16/11Brogovský grunt, Millerův dvůr. Rytíř Jan Miller ze Zlaté Koruny ho koupil v roce 1629, v roce 1648 byl velitelem dobrovolníků a vojáků bránících Karlův most před Švédy.[8] V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Most. Za socialismu zde byla Mototechna U Maškové.stojí dodnes
NC 17Hloubětínská čp. 17/13Grunt Čtverákovský či Jelinkovský. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák František Králstál prokazatelně před rokem 1515stojí dodnes
NC 18Poděbradská čp. 18/104Wagnerovský grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Novák.stál prokazatelně před rokem 1515stojí dodnes
NC 19Poděbradská čp. 19/106Antochův grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Martin Kotnaur.stál prokazatelně před rokem 1515stojí dodnes
NC 20Hloubětínská čp. 20/17Wagnerův statek. V roce 1770 statek čtvrtinového sedláka Jakuba Wagnerastojí dodnesOd roku 2007 zde funguje hotel.
NC 21K Hutím čp. 996/20Samota Huť, louhovna dolu Antonínkamencový důl otevřeli v roce 1767 Johann Šimon Krenn a Kryštof Berger[9]už nestojí, v současnosti je na pozemku trafostaniceV současnosti (2018) čp. 21 v Hloubětíně není.
NC 22Mezitraťová čp. 343/26Samota vinice, stavení na panské vinici.původní stavení zaniklo, v současnosti tam stojí Jiránkova vila (po změně hranic katastrálního území v Hrdlořezích)V současnosti má čp. 22 objekt Nehvizdská 8, kde v 70. letech 20. století bývaly jesle.

Z přehledu vyplývá, že ve smyslu trvání objektu jsou v Hloubětíně nejstarší kostel, křižovnický dvůr čp. 5, bývalý mlýn čp. 15 a bývalé statky čp. 16, 17 a 19.[10] Tyto objekty jsou prokazatelně více než 400 let staré. Šest objektů je prokazatelně starších než 200 let, a sice čp. 18 a 20, které byly postaveny kolem roku 1700, krátce po nich stará hospoda čp. 1 v roce 1711. Konečně čp. 10, 11 a nádvorní chalupa u čp. 14, které prokazatelně existovaly v roce 1770.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9–10. 
  2. ↑ STROUHAL, Jan. Bagry se zakously do Tesly. Továrna v Hloubětíně se po sto letech mění v bydlení [online]. Forbes, 2021-03-23 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ HOLAJOVÁ, Denisa. Na místě areálu hloubětínské Tesly má vyrůst obří obytná čtvrť pro tisíce lidí [online]. Pražský deník.cz, 2018-11-08 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ SVJ Nademlejnská [online]. SVJ Nademlejnská [cit. 2017-12-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 12. 
  6. ↑ Dějiny Hloubětína, s. 42–43
  7. ↑ Dějiny Hloubětína, s. 24
  8. ↑ Dějiny Hloubětína, s. 30
  9. ↑ Dějiny Hloubětína, s. 42
  10. ↑ a b Dějiny Hloubětína, s. 47

Literatura

  • Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. 
  • Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Hloubětín kostel sv. Jiří náměstí.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Hloubětín, kostel sv. Jiří
Hloubetin cadastral map 1841cr2.jpg
Hloubětín (Hlaupětin) na císařském otisku mapy Stabilního katastru z roku 1841 (Výřez z mapových listů kód 1930-1-003 a 1930-1-005)