Starý Knín (tvrz)

Tvrz - areál křižovnického dvora
Poloha
AdresaStarý Knín, Nový Knín, ČeskoČesko Česko
UliceDvorská
Souřadnice49°47′12,18″ s. š., 14°17′5,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky21956/2-2476 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tvrz Starý Knín v ulici Dvorská, ležící na ostrožně nad údolím řeky Kocáby na jižním okraji Starého Knína (dnes části Nového Knína), je památkově chráněna od roku 1958.

Z komplexu dvora s farou, hospodářskými budovami a rozlehlou zahradou se zachovala jen část.

Historie tvrze a dvora

Knížecí lovecký dvorec patřil původně českým kněžnám, v roce 1186 zde se uskutečnilo důležité jednání českého knížete Bedřicha s moravským markrabětem Konrádem II. Otou. V roce 1218 a 1219 je zde doložen pobyt krále Přemysla Otakara I.

V roce 1321 Štěpán z Tetína zde vysadil ves a bylo zde několik vladyckých statků.

Na počátku 16. století byl zde svobodný dvůr a tvrz se dvorem. Tvrz se dvorem měli v držení bratři Jan, Jiří, Václav, Jakub a Zikmund Dobešové z Vestce. V držení Jana Dobeše z Vestce byla tvrz do roku 1551, dalšími držiteli byli měšťan Nového Města pražského povýšený do šlechtického stavu Adam Myslík z Hyršova, poté Jan ml. Ježovský z Lub a jeho vdova Lidmila (1554-1601). Za držení Vratislavů z Mitrovic (1601-1669) ho majitelé přestavěli na pohodlné sídlo.[1] Dochovaný zápis z roku 1632 o rozdělení majetku Václava Vratislava z Mitrovic mezi jeho syny dokládá, že tehdejší tvrz tvořilo více budov, z nichž zřejmě dvě byly obytné (Štěpán z Mitrovic obdržel tehdy "tvrz Starý Knín i s tím štokem v nově postaveným a po levé ruce do dvora jdoucím s kanceláří naproti němu, lázničkou, vinopalnou, pivovárem, dvorem poplužným při tvrzi atd."[2] Roku 1669 tvrz přešla do majetku křížovníků s červenou hvězdou v Praze, kteří ho drželi do roku 1850.[3]

Tvrz

Renesanční tvrz v areálu dvora na ostrožně nad říčkou Kocábou je doložena od roku 1510 za držení Dobešů z Vestce. Václav ml. Vladislav z Mitrovic ji v první třetině 17. století zvýšil o jedno patro. Křížovníci v 17. století tvrz změnili na sýpku, později barokně upravenou a tomuto účelu sloužila trvale. Na trámovém stropu je vyřezán letopočet 1680.[3][4]

Je to mohutná obdélníková budova s velkým rizalitem. Na jihovýchodní straně je sýpka kryta sedlovými taškami a zdobena volutami. V nárožích je zpevněna opěrnými pilíři.

Dnes je sýpka součástí hospodářského dvora. Budovy jsou seskupeny po obvodu velkého nádvoří lichoběžníkového půdorysu. Na západní straně je samostatně stojící sýpka s čp. 359, proti ní severovýchodně je dvoukřídlá budova fary čp. 326.[4]

Křížovnický dvůr od severozápadu
Pohled na Starý Knín s křížovnickým dvorem

Památková hodnota

Budova sýpky a fary je nejstarší částí pozdně renesančního jádra areálu z 2. poloviny 16. století. Významná je kvalitní raně barokní přestavba obou objektů řádem křížovníků pro jejich potřeby. Při přestavbě dvora v devadesátých letech 19. století byly starší hospodářské budovy nahrazeny moderními novostavbami na původním půdorysu.[4]

Reference

  1. ↑ ÚLOVEC, Jíří [et al.]. Encyklopedie českých tvrzí. III. díl, S-Ž. Praha: Argo, 2009. 1169 s. ISBN 80-7203-700-5. S. 749-750. 
  2. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 6., Podbrdsko. 3. nezm. vyd., v Argo 1. vyd. Praha: Argo, 1995. 279 s., [31] s. obr. příl. : il., plány, erby + 1 mapa s. ISBN 80-85794-66-7. S. 112. 
  3. ↑ a b KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV. díl. Ml-Pan. Praha: Nakladatelství Libri, 2000. 941 s. ISBN 80-85983-16-8. S. 516-517. 
  4. ↑ a b c https://www.pamatkovykatalog.cz/krizovnicky-dvur-2283863

Literatura

  • HERC, Jan. Knínský špýchar čeká na opravu. Rozšíří muzeum? Mladá fronta Dnes. Střední Čechy Dnes. 2011, roč. 22, č. 122 (20110525). ISSN 1210-1168.
  • PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic: vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná vesnická sídla v Čechách. Díl I., Střední Čechy a Praha. Praha: Libri, 2003. 327 s. ISBN 80-7277-148-5. S. 219-220.
  • POCHE, Emanuel [et al.] Umělecké památky Čech. 2, K-O. Praha: Academia, 1978. 578 s. S. 508.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stary Knin 2020-12-29 Krizovnicky dvur od severozapadu.jpg
Autor: Miloš Hlávka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na křižovnický dvůr s farou ve Starém Kníně od severozápadu