Starý Plzenec

Starý Plzenec
Starý Plzenec od jihu, z horní hrany lomu na Radyni.
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Starý Plzenec
Obec s rozšířenou působností	Plzeň (správní obvod)
Okres	Plzeň-město
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°41′52″ s. š., 13°28′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 448 (2024)[1]
Rozloha	18,37 km²[2]
Nadmořská výška	343 m n. m.
PSČ	332 02
Počet domů	1 632 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Smetanova 932 332 02 Starý Plzenec podatelna@plzenec.cz
Starosta	Ing. Jan Eret
Oficiální web: www.staryplzenec.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Starý Plzenec
Další údaje
Kód obce	558371
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starý Plzenec (německy Altpilsen, latinsky Antiqua Pilsna) je město, které se nachází v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji, na řece Úslavě zhruba devět kilometrů jihovýchodně od centra Plzně. Žije zde přibližně 5 400^[1] obyvatel. Ve městě se nachází základní škola a základní umělecká škola.

První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě.

V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.^[4]

V roce 1295 král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň) a v letech 1356 až 1361 byl na základě rozhodnutí císaře Římské říše Karla IV. vybudován královský hrad Karlskrone, dnešní Radyně. V roce 1442 je poprvé doložen název Starý Plzenec. Město bylo do poloviny 15. století královským majetkem. Poté bylo ve vlastnictví šlechty, jeho význam postupně upadal a stal se městysem. Znovu povýšen na město byl Plzenec v roce 1912.^[5] Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).

Město je napojeno na významnou železniční trať č. 190 Plzeň – České Budějovice a sídlí v něm největší český výrobce sektu, firma Bohemia sekt.

• Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 m), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, národní kulturní památka České republiky.
• Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách
• Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně, jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled
• Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně
• Přírodní památka Černá stráň
• Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze století 14., s barokními úpravami roku 1695
• Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky
• Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami sv. Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí
• Pomník padlých na Masarykově náměstí
• Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí
• Radnice
• Fara
• Socha svatého Blažeje
• Sousoší Piety

Většinu turisticky pozoruhodných míst ve městě a okolí spojuje 9 km dlouhá okružní Staroplzenecká naučná stezka.

• Starý Plzenec

1. Staré město
2. Malá strana
3. Vilová čtvrť

• Sedlec

Od 1. ledna 1980 do 31. srpna 1990 k městu patřil i Letkov.^[6]

• Petr Cetkovský (*1959), lékař hematolog, vysokoškolský pedagog

• Ivo Fencl (* 1964), spisovatel a publicista
• Ivan Hostaša (1948–2007), český výtvarník a keramik
• Filip Jícha (* 1982), český házenkář, ve Starém Plzenci začínal s házenou
• Miloš Václav Lokajíček (1923–2019), kvantový fyzik, radiobiolog
• Emanuel Michal (1894–1968), český geolog a seismolog
• Josef Poláček (1931–2012), český afrikanista
• Stanislav Suda (1865–1931), hudební skladatel

• Jan Schuhmann, řídící učitel – čestné měšťanství uděleno v roce 1880^[7]

• Švermov (část města Kladna)

Od roku 1992 ve Starém Plzenci působí společenství, které každoročně v době vánočních svátků připravuje představení tzv. živého betléma. Staroplzenečtí s tímto představením vystupují nejen v domácím prostředí, ale prezentovali je také v mnoha okolních obcích nebo i ve vzdálenějších městech, jako například v Praze, Příbrami, Plzni, Manětíně nebo v Litvínově.^[8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý Plzenec na Wikimedia Commons
• Díl vlastivědného pořadu České televize Počesku věnovaný Starému Plzenci
• Encyklopedické heslo Plzenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Starý Plzenec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)