Starlink
Starlink | |
---|---|
logo projektu | |
Základní údaje | |
Výrobce | SpaceX |
Země původu | Spojené státy americké |
Provozovatel | SpaceX |
Použití | satelitní internet |
Technické specifikace | |
Typ | malý satelit |
Životnost | 3–7 let |
Startovní hmotnost | 227–800 kg |
Výrobní specifikace | |
Stav | aktivní |
Vypuštěno | 5615 |
Funkčních | 4835 |
Vyřazených | 381 |
První start | 22. února 2018 |
Starlink je satelitní konstelace připravovaná společností SpaceX. Měla by celkem zahrnovat téměř 12 tisíc družic, jež budou poskytovat širokopásmové připojení k internetu (satelitní internet). Celá konstelace by měla být dokončena do roku 2027.[1]
Družice budou rozmístěny na mnoha drahách kolem Země ve třech výškových pásmech. Rozmístěny budou takto: 7518 ve výšce asi 340 km, 1584 ve výšce asi 550 km a 2825 satelitů ve výškách kolem 1200 km.[1]První slupka družic, ve výšce 550 km, byla dokončena 26. května 2021, misí v1-L28.
První dávka 60 satelitů byla vynesena 24. května 2019 (UTC). V říjnu 2020 společnost SpaceX uvedla, že chtějí provést deorbitaci všech těchto 60 družic. V září 2021 bylo všech těchto 60 družic deorbitováno nebo vyřazeno z provozu.[2]
Dosluhující satelity budou nahrazovány novou generací družic Starlink. Družice druhé generace by měly být vynášeny na oběžnou dráhu během roku 2022. Družice druhé generace budou vybaveny lasery, díky kterým budou mít družice možnost přenášet signál mezi sebou, díky čemuž by mělo dojít ke snížení latence signálu, navíc nebude kvůli nim potřeba stavět pozemní stanice. První prototypy družic s lasery na polární dráhu byly vypuštěny v lednu 2021 v rámci mise Transporter-1. První várka družic s lasery byla vynesena 14. září 2021. K prosinci 2023 má síť starlink cca 4800 aktivních družic na oběžné dráze Země a pokrývá území 70 států.
Specifikace družic
Testovací družice
Prvními testovacími družicemi se měly stát MicroSat 1a a 1b. Byly vybavené transpondéry v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením pro pořizování snímků Země a satelitů navzájem. Měly startovat jako sekundární náklad při některé z misí Iridium NEXT v roce 2016. Nakonec byly použity pouze pro pozemní testy a jejich úlohu na oběžné dráze převzaly družice MicroSat 2a a 2b.[3]
MicroSat 2a a 2b, později známé spíše jako Tintin A a B, byly dvě identické družice. Měly tvar kvádru s rozměry 1,1 m × 0,7 m × 0,7 m, každá o hmotnosti 400 kg. Jejich start byl plánován na začátek roku 2017, nakonec letěly jako sekundární náklad při misi Paz na začátku roku 2018. Stejně jako předchozí exempláře, byly i tyto vybaveny komunikací v pásmu Ku a kamerou s nízkým rozlišením. Sloužily k testům komunikace mezi dvěma pozemními stanovišti.[4] Byly vybaveny dvojicí vyklápěcích solárních panelů o rozměrech 2 m × 8 m a anténou na principu fázového pole v pásmu Ku.
Družice generace 1.0
Družice první generace jsou výrazně plošší a váží jen 227 kg.[5] Jsou vybaveny jediným solárním panelem o výkonu 3 kW a Hallovým motorem vlastní výroby, který namísto typického xenonu spotřebovává krypton.[6] Jde o první použití kryptonu pro pohon družice.[6] Ten má sice o 10–15 % větší specifický impuls než xenon, ale produkuje o 15–25 % nižší tah a motory na krypton jsou o 15–25 % méně efektivní, takže ve výsledku pro vyrovnání se tahu xenonových motorů potřebují kryptonové výrazně větší výkon.[7] Velkou předností kryptonu oproti xenonu, zvlášť u takto velké konstelace, je ale jeho cena za kilogram: krypton je 5krát až 10krát levnější.[7]
Všechny satelity Starlink dokáží určit svou pozici pomocí GPS a zařízení pro sledování hvězd. Díky tomu dokáží lépe směrovat svůj signál, a také se, pomocí vlastního pohonu, automaticky vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze.
Družice obsahují 4 antény v pásmu Ku, opět na principu fázového pole; u dalších generací je pak plánováno přidání laserové komunikace mezi satelity a antén v pásmech Ka a V.[8]
Družice generace 1.5
Od září 2021 je vypouštěna nová generace družic, označovaná také jako v 1.5, která je vybavena laserovými pojítky po mezidružicovou komunikaci v rámci sítě Starlink. To dále zefektivní a zrychlí komunikaci v rámci této sítě. Hmotnost družic narostla na cca 295 kg.
Další rozdíl oproti předchozí generaci má být při zániku v atmosféře: současná verze je navržena tak, že po vstupu do atmosféry shoří 95 % dílů, u budoucích generací by již měl shořet satelit celý.[9]
Družice generace 2.0
V přípravě je rovněž nová generace družic, která by měla výrazněji využívat laserových pojítek. To by mělo zajistit nárůst přenosové kapacity, snížit komunikační zpoždění o cca 10–20 ms a omezit závislost sítě na pozemních přístupových bodech.
Družice by měly mít hmotnost 1,25 tuny a měřit 7 metrů. Vynášet je bude nová loď Starship.[10]
Družice V2 mini
Vzhledem ke skluzům ve vývoji nosné rakety Starship se SpaceX rozhodla nasadit přechodový typ družic generace 2., který bývá také označován jako Starlink V2 mini. Jedná se o zmenšenou platformu o délce 4,1 m. Družice tak lze vypouštět pomocí existující infrastruktury raket Falcon 9. Hmotnost těchto družic při startu je cca 800 kg, což je 2,5× více než u stávajících družic verze 1.5.
Přenosová kapacita této verze byla výrazně posílena a nabízí až 4x vyšší přenosové pásmo oproti V 1.5.
Družice jsou osazeny dvojicí výklopných fotovoltaických panelů s maximálním rozpětím cca 30 metrů. U předešlé generace měla každá družice pouze jeden fotovoltaický panel, který po vyklopení měřil 11 metrů. Celková plocha fotovoltaických panelů jedné družice Starlink V2 Mini činí 116 metrů čtverečních, což je více než čtyřnásobek plochy panelu družice Starlink V1.5.
Pohonný systém těchto družic doznal význačných změn, neboť ty jsou nově vybaveny iontovými motory na argon. Motory poskytují 2,4× vyšší tah a 1,5× vyšší specifický impuls než kryptonové iontové motory na 1. a 1,5. generaci družic. Použitím levnějšího plynu Argon se výrazně sníží náklady na družici. Parametry nových motorů: tah - 170 mN specifický impuls - 2500 s celková účinnost - 50% spotřeba - 4,2 kW hmotnost motoru – 2,1 kg
Seznam startů
SpaceX využívá k vynášení satelitů Starlink nosnou raketu Falcon 9, pomocí které je možné vynést až 60 satelitů Starlink v1.0 případně až 54 těžších satelitů ve verzi v1.5. V budoucnu se plánuje vynášení satelitů raketou Starship, pomocí které by bylo možno vynést až 400 družic Starlink najednou.
číslo letu | mise | COSPAR ID | Datum a čas (UTC) | Nosná raketa | Kosmodrom | Výška orbity | Inclinace | Vypuštěno družic | Funkčních družic | Status mise |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
–S | Tintin [11] v0.1 | 2018-020 | 22. února 2018, 14:17 [12] | F9 FT ♺ B1038.2 [13] | Vandenberg, SLC-4E | 514 km | 97.5° [14] | 2 | 0 | Úspěšná |
Testovací satelity Tintin A a B (MicroSat-2a a 2b), které byly vypuštěny jako sekundární náklad se satelitem Paz. Oba satelity již byly úspěšně deorbitovány. | ||||||||||
1 | v0.9 [15] | 2019-029 | 24. května 2019, 02:30 | F9 B5 ♺ B1049.3 [13] | CCAFS, SLC-40 | 440–550 km | 53.0° | 60 | 0 | Úspěšná [16] |
První start 60 testovacích satelitů. Satelity nemohou komunikovat mezi sebou, ale pouze s pozemními stanicemi. Pět týdnů po startu 57 z 60 satelitů bylo v pořádku. Naopak 3 satelity byly poškozeny a zanechány k samovolnému návratu do atmosféry. K 17. září 2020 byla většina satelitů zničena v atmosféře nebo ponechána na nižších orbitách. S celkovou vahou nákladu 13 620 kg šlo o nejtěžší náklad, jaký kdy do té doby jakákoli raketa SpaceX vynesla. | ||||||||||
2 | v1.0 L1 [17] | 2019-074 | 11. listopadu 2019, 14:56 | F9 B5 ♺ B1048.4 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 53 | Úspěšná |
První start produkční verze satelitů (v1.0). Hmotnost satelitů byla zvýšena na 260 kg a každý je vybaven anténou pro pásmo Ka[18]. Družice měly být původně vyneseny na dráhu ve výšce 440 km, ale došlo ke změně, kdy se vynesly do výšky pouze 280 km, ze které se do finální orbity dostali vlastním pohonem. Tento postup zajistí rychlou deorbitaci nefunkčních kusů. | ||||||||||
3 | v1.0 L2 | 2020-001 | 7. ledna 2020, 02:19 [19] | F9 B5 ♺ B1049.4 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 52 | Úspěšná |
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku DarkSat, byl vybaven povlakem snižujícím odrazivost, pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování[20] | ||||||||||
4 | v1.0 L3 | 2020-006 | 29. ledna 2020, 14:06 [21] | F9 B5 ♺ B1051.3 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 53 | Úspěšná |
5 | v1.0 L4 | 2020-012 | 17. února 2020, 15:05 [22] | F9 B5 ♺ B1056.4 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 55 | Úspěšná |
První vypuštění satelitů na eliptickou orbitu (212 × 386 km). | ||||||||||
6 | v1.0 L5 | 2020-019 | 18. března 2020, 12:16 | F9 B5 ♺ B1048.5 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 56 | Úspěšná |
7 | v1.0 L6 | 2020-025 | 22. dubna 2020, 19:30:30 | F9 B5 ♺ B1051.4 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 58 | Úspěšná |
8 | v1.0 L7 | 2020-035 | 4. června 2020, 01:25:00 | F9 B5 ♺ B1049.5 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 57 | Úspěšná |
Jeden ze satelitů, který dostal přezdívku VisorSat, byl vybaven clonou, která snižuje odrazivost slunečních paprsků na Zem[23], pro snížení dopadů na pozemní astronomická pozorování. | ||||||||||
9 | v1.0 L8 | 2020-038 | 13. června 2020, 9:21:18 | F9 B5 ♺ B1059.3 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 56 | Úspěšná |
První sdílený start satelitů Starlink. Bylo vypuštěno 58 satelitů Starlink a tři satelity Planet Labs, SkySats 16-18 pro pozorování Země.[24] | ||||||||||
10 | v1.0 L9 | 2020-055 | 7. srpna 2020, 05:12:05 | F9 B5 ♺ B1051.5 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 57 | 56 | Úspěšná |
Sdílený start se satelity BlackSky Global 7 a 8, 5 a 6.[25][26] Všechny satelity jsou vybaveny clonou testovanou při startu 4. června 2020.[27] | ||||||||||
11 | v1.0 L10 | 2020-057 | 18. srpna 2020, 14:31:16 | F9 B5 ♺ B1049.6 [28] | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 58 | 56 | Úspěšná |
Sdílený start se satelity Planet Labs, SkySats 19-21 pro pozorování Země.[29] | ||||||||||
12 | v1.0 L11 | 2020-062 | 3. září 2020, 12:46:14 [30] | F9 B5 ♺ B1060.2 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 55 | Úspěšná |
13 | v1.0 L12 | 2020-070 | 6. října 2020, 11:29:34 | F9 B5 ♺ B1058.3 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 57 | Úspěšná |
14 | v1.0 L13 | 2020-073 | 18. října 2020, 12:25:57 | F9 B5 ♺ B1051.6 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 55 | Úspěšná |
15 | v1.0 L14 | 2020-074 | 24. října 2020, 15:31:34 | F9 B5 ♺ B1060.3 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 53 | Úspěšná |
16 | v1.0 L15 | 2020-088 | 25. listopadu 2020, 2:13 | F9 B5 ♺ B1049.7 | CCAFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 55 | Úspěšná |
17 | v1.0 L16 | 2021-005 | 20. ledna 2021, 13:02:00 | F9 B5 ♺ B1051.8 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
– | v0.9 Tr-1 | 2021-006 | 24. ledna 2021, 15:00:00 | F9 B5 ♺ B1058.5 | CCSFS, SLC-40 | 560 km | 97.5° [31] | 10 | 0 | Úspěšná |
První vypuštění prototypů družic Starlink s laserovými spoji na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-1, v rámci programu SmallSat Rideshare. [32] | ||||||||||
18 | v1.0 L18 | 2021-009 | 4. února 2021, 06:19:00 | F9 B5 ♺ B1060.5 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
19 | v1.0 L19 | 2021-012 | 16. února 2021, 03:59:37 | F9 B5 ♺ B1059.6 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
Došlo ke ztrátě prvního stupně v Atlantském oceánu při návratu na Zem.[33] | ||||||||||
20 | v1.0 L17 | 2021-017 | 4. března 2021, 08:24:54 | F9 B5 ♺ B1049.8 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
21 | v1.0 L20 | 2021-018 | 11. března 2021, 8:13 | F9 B5 ♺ B1058.6 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
22 | v1.0 L21 | 2021-021 | 14. března 2021, 10:01 [34] | F9 B5 ♺ B1051.9 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 59 | Úspěšná |
23 | v1.0 L22 | 2021-024 | 24. března 2021, 08:28 [35] | F9 B5 ♺ B1060.6 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
24 | v1.0 L23 | 2021-027 | 7. duben 2021, 16:34 [36] | F9 B5 ♺ B1058.7 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
25 | v1.0 L24 | 2021-036 | 29. duben 2021, 3:44 | F9 B5 ♺ B1060.7 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
26 | v1.0 L25 | 2021-038 | 4. květen 2021, 19:01 | F9 B5 ♺ B1049.9 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
27 | v1.0 L27 | 2021-040 | 9. květen 2021, 6:42 | F9 B5 ♺ B1051.10 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 58 | Úspěšná |
28 | v1.0 L26 | 2021-041 | 15. květen 2021, 22:56 | F9 B5 ♺ B1058.8 | KSC, LC-39A | 550 km | 53.0° | 52 | 51 | Úspěšná |
Sdílený start s radarovou družicí Capella-6 a družicí pro pozorování Země Tyvak-0130. [37] | ||||||||||
29 | v1.0 L28 | 2021-044 | 26. květen 2021, 18:59 | F9 B5 ♺ B1063.2 | CCSFS, SLC-40 | 550 km | 53.0° | 60 | 60 | Úspěšná |
– | v1.0 Tr-2 | 2021-057 | 30. června 2021, 19:31 | F9 B5 ♺ B1060.8 | CCSFS, SLC-40 | 560 km | 97.5° | 3 | 3 | Úspěšná |
Vypuštění 3 družic Starlink na polární dráhu, které byly součástí mise Transporter-2, v rámci programu SSR (sdílený start s několika různými družicemi). | ||||||||||
30 | v1.5 L2-1 | 2021-082 | 14. září 2021, 3:55 | F9 B5 ♺ B1049.10 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 51 | 51 | Úspěšná |
První start vylepšených družic Starlink s laserovými spoji z Vandenbergovy základny v Kalifornii. | ||||||||||
31 | v1.5 L4-1 | 2021-104 | 13. listopad 2021, 13:19 | F9 B5 ♺ B1058.9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
32 | v1.5 L4-3 | 2021-115 | 2. prosinec 2021, 23:12:15 | F9 B5 ♺ B1060.9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 48 | 48 | Úspěšná |
33 | v1.5 L4-4 | 2021-125 | 18. prosince 2021, 12:41:40 | F9 B5 ♺ B1051.11 | Vandenberg, SLC-4E | 540 km | 53.2° | 52 | 51 | Úspěšná |
34 | v1.5 L4-5 | 2022-001 | 6. ledna 2022, 21:49:10 | F9 B5 ♺ B1062.4 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 49 | 49 | Úspěšná |
35 | v1.5 L4-6 | 2022-005 | 19. ledna 2022, 02:02:40 | F9 B5 ♺ B1060.10 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 49 | 49 | Úspěšná |
36 | v1.5 L4-7 | 2022-010 | 3. února 2022, 18:13:20 | F9 B5 ♺ B1061.6 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 49 | 11 | Úspěšná |
Družice z této mise byly krátce po startu ovlivněny geomagnetickou bouří, která měla za následek selhání 38 družic.[38] | ||||||||||
37 | v1.5 L4-8 | 2022-016 | 21. února 2022, 14:44:20 | F9 B5 ♺ B1058.11 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 46 | 46 | Úspěšná |
38 | v1.5 L4-11 | 2022-017 | 25. února 2022, 17:12 | F9 B5 ♺ B1063.4 | Vandenberg, SLC-4E | 540 km | 53.2° | 50 | 50 | Úspěšná |
39 | v1.5 L4-9 | 2022-022 | 3. března 2022, 14:25 | F9 B5 ♺ B1060.11 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 47 | 47 | Úspěšná |
40 | v1.5 L4-10 | 2022-025 | 9. března 2022, 13:45 | F9 B5 ♺ B1052.4 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 48 | 48 | Úspěšná |
41 | v1.5 L4-12 | 2022-029 | 19. března 2022, 03:24 | F9 B5 ♺ B1051.12 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
42 | v1.5 L4-14 | 2022-041 | 21. dubna 2022, 17:51:40[39] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
43 | v1.5 L4-16 | 2022-045 | 29. dubna 2022, 21:27:10[40] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
44 | v1.5 L4-17 | 2022-049 | 6. května 2022, 09:42[41] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
45 | v1.5 L4-13 | 2022-051 | 13. května 2022, 22:07:50[42] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
46 | v1.5 L4-15 | 2022-052 | 14. května 2022, 20:40:50[43] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
První start Starlink s využitím zcela nového prvního stupně rakety Falcon 9. | ||||||||||
47 | v1.5 L4-18 | 2022-053 | 18. května 2022, 10:59:40[44] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
48 | v1.5 L4-19 | 2022-062 | 17. června 2022, 16:09:20[45] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
49 | v1.5 L4-21 | 2022-076 | 7. července 2022, 13:11:10[46] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
50 | v1.5 L3-1 | 2022-077 | 11. července 2022, 01:39:40[47] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 560 km | 97.6° | 46 | 46 | Úspěšná |
50. start Starlink | ||||||||||
51 | v1.5 L4-22 | 2022-083 | 17. července 2022, 14:20[48] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
52 | v1.5 L3-2 | 2022-084 | 22. července 2022, 17:39:40[49] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 560 km | 97.6° | 46 | 46 | Úspěšná |
53 | v1.5 L4-25 | 2022-086 | 24. července 2022, 13:38:20[50] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 53 | 51 | Úspěšná |
54 | v1.5 L4-26 | 2022-097 | 10. srpna 2022, 02:14:40[51] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 52 | 51 | Úspěšná |
55 | v1.5 L3-3 | 2022-099 | 12. srpna 2022, 21:40:20[52] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 560 km | 97.6° | 46 | 46 | Úspěšná |
56 | v1.5 L4-27 | 2022-101 | 19. srpna 2022, 19:21:20[53] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
57 | v1.5 L4-23 | 2022-104 | 28. srpna 2022, 03:41[54] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 54 | 53 | Úspěšná |
Nejtěžšší náklad vynesený raketou Falcon 9 na dráhu se sklonem 53.2° ve výšce 540 km.[54] | ||||||||||
58 | v1.5 L3-4 | 2022-105 | 31. srpna 2022, 05:40:10[55] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 560 km | 97.6° | 46 | 46 | Úspěšná |
59 | v1.5 L4-20 | 2022-107 | 5. září 2022, 02:09:40[56] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 51 | 51 | Úspěšná |
Sdílená mise programu Rideshare s družicí: Sherpa-LTC2. | ||||||||||
60 | v1.5 L4-2 | 2022-111 | 11. září 2022, 01:20[57] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 34 | 34 | Úspěšná |
Sdílená mise programu Rideshare s družicí BlueWalker-3. | ||||||||||
61 | v1.5 L4-34 | 2022-114 | 19. září 2022, 00:18:40[58] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 54 | 54 | Úspěšná |
62 | v1.5 L4-35 | 2022-119 | 24. září 2022, 23:32:10[59] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 52 | 52 | Úspěšná |
63 | v1.5 L4-29 | 2022-125 | 5. říjen 2022, 23:10:30[60] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 540 km | 53.2° | 52 | 52 | Úspěšná |
Ustanovení nového rekordu pro nejkratší čas mezi starty dvou raket Falcon 9 v rozpětí pouhých 7 hodin a 10 minut. | ||||||||||
64 | v1.5 L4-36 | 2022-136 | 20. října 2022, 14:50:40[61] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 540 km | 53.2° | 54 | 54 | Úspěšná |
65 | v1.5 4-31 | 2022-141 | 28. října 2022, 01:14[62] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 540 km | 53.2° | 53 | 53 | Úspěšná |
66 | v1.5 4-37 | 2022-175 | 17. Prosince 2022, 21:32[63] | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 540 km | 53.2° | 54 | 54 | Úspěšná |
67 | v1.5 5-1 | 2022-177 | 28. prosince 2022, 9:34[64] | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 54 | 54 | Úspěšná |
První start do oběžné roviny druhé generace sítě Starlink.[64] | ||||||||||
68 | v1.5 2-4 | 2023-010 | 19. ledna 2023, 15:43[65] | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 51 | 50 | Úspěšná |
69 | v1.5 5-2 | 2023-013 | 26. ledna 2023, 9:32 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 56 | 55 | Úspěšná |
70 | v1.5 2-6 | 2023-014 | 31. ledna 2023, 16:15 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 49 | 47 | Úspěšná |
Mise se souběžným vypuštěním družic programu Ridershare. | ||||||||||
71 | v1.5 5-3 | 2023-015 | 2. února 2023, 7:58 | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 530 km | 43.0° | 53 | 52 | Úspěšná |
72 | v1.5 5-4 | 2023-020 | 12. února 2023, 5:10 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 55 | 54 | Úspěšná |
73 | v1.5 2-5 | 2023-021 | 17. února 2023, 19:12 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 51 | 50 | Úspěšná |
74 | v2.0 Mini 6-1 | 2023-026 | 27- února 2023, 23:13 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 21 | 15 | Úspěšná |
První vypuštění větších, modernizovaných satelitů Starlink V2 Mini se čtyřnásobnou šířkou pásma oproti předchozím modelům. | ||||||||||
75 | v1.5 2-7 | 2023-028 | 3. března 2023, 18:38 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 51 | 51 | Úspěšná |
76 | v1.5 2-8 | 2023-037 | 17. března 2023, 19:26 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 52 | 52 | Úspěšná |
77 | v1.5 5-5 | 2023-042 | 24. března 2023, 15:43 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 560 km | 43.0° | 56 | 56 | Úspěšná |
78 | v1.5 5-10 | 2023-046 | 29. března 2023, 20:01 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 56 | 56 | Úspěšná |
79 | v2.0 Mini 6-2 | 2023-056 | 19. dubna 2023, 14:31 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 21 | 20 | Úspěšná |
80 | v1.5 3-5 | 2023-058 | 27. dubna 2023, 13:40 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 560 km | 97.6° | 46 | 46 | Úspěšná |
81 | v1.5 5-6 | 2023-061 | 4. května 2023, 07:31 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 56 | 56 | Úspěšná |
82 | v1.5 2-9 | 2023-064 | 10. května 2023, 20:09 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 51 | 51 | Úspěšná |
83 | v1.5 5-9 | 2023-065 | 14. května 2023, 05:03 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 56 | 56 | Úspěšná |
84 | v2.0 Mini 6-3 | 2023-067 | 19. května 2023, 06:19 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 21 | Úspěšná |
85 | v1.5 2-10 | 2023-078 | 31. května 2023, 06:02 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 570 km | 70.0° | 52 | 52 | Úspěšná |
86 | v2.0 Mini 6-4 | 2023-079 | 4. června 2023, 12:20 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 19 | Úspěšná |
87 | v1.5 5-11 | 2023-083 | 12. června 2023, 07:10 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 52 | 52 | Úspěšná |
88 | v1.5 5-7 | 2023-088 | 22. června 2023, 07:19 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 530 km | 43.0° | 47 | 47 | Úspěšná |
89 | v1.5 5-12 | 2023-090 | 23. června 2023, 15:35 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 56 | 56 | Úspěšná |
90 | v1.5 5-13 | 2023-094 | 7. července 2023, 19:29 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 530 km | 43.0° | 48 | 48 | Úspěšná |
91 | v2.0 Mini 6-5 | 2023-096 | 10. července 2023, 03:58 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
92 | v1.5 5-15 | 2023-099 | 16. července 2023, 03:50 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 530 km | 43.0° | 54 | 54 | Úspěšná |
93 | v2.0 Mini 6-15 | 2023-102 | 19. července 2023, 04:09 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 559 km | 43.0° | 15 | 15 | Úspěšná |
94 | v2.0 Mini 6-6 | 2023-105 | 24. července 2023, 00:50 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
95 | v2.0 Mini 6-7 | 2023-107 | 28. července 2023, 04:01 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
96 | v2.0 Mini 6-8 | 2023-113 | 7. srpna 2023, 02:41 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
97 | v2.0 Mini 6-20 | 2023-115 | 8. srpna 2023, 03:57 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 559 km | 43.0° | 15 | 15 | Úspěšná |
98 | v2.0 Mini 6-9 | 2023-120 | 11. srpna 2023, 05:17 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
99 | v2.0 Mini 6-10 | 2023-122 | 17. srpna 2023, 03:36 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
100 | v2.0 Mini 7-1 | 2023-124 | 22. srpna 2023, 09:37 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 525 km | 53.05° | 21 | 21 | Úspěšná |
Stý start družic Starlink (kromě vypuštění družic Tintin A&B). | ||||||||||
101 | v2.0 Mini 6-11 | 2023-129 | 27. srpna 2023, 01:05 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
102 | v2.0 Mini 6-13 | 2023-131 | 1. září 2023, 02:21 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
103 | v2.0 Mini 6-12 | 2023-134 | 4. září 2023, 02:47 | Falcon 9 | KSC, LC-39A | 559 km | 43.0° | 21 | 21 | Úspěšná |
104 | v2.0 Mini 6-14 | 2023-138 | 9. září 2023, 03:12 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
105 | v2.0 Mini 7-2 | 2023-141 | 12. září 2023, 06:57 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 525 km | 53.05° | 21 | 21 | Úspěšná |
106 | v2.0 Mini 6-16 | 2023-144 | 16. září 2023, 03:38 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
107 | v2.0 Mini 6-17 | 2023-146 | 20. září 2023, 03:38 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
108 | v2.0 Mini 6-18 | 2023-147 | 24. září 2023, 03:38 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
109 | v2.0 Mini 7-3 | 2023-148 | 25. září 2023, 08:48 | Falcon 9 | Vandenberg, SLC-4E | 525 km | 53.05° | 21 | 21 | Úspěšná |
110 | v2.0 Mini 6-19 | 2023-151 | 30. září 2023, 02:00 | Falcon 9 | CCSFS, SLC-40 | 559 km | 43.0° | 22 | 22 | Úspěšná |
Kritika
Jasnost družic
Plánovaný počet satelitů Starlink má kritiku astronomů a to kvůli viditelnosti družic. Astronomové se bojí, že satelity budou komplikovat astronomická pozorování kvůli jejich jasnosti. Protože satelity Starlink mohou samostatně měnit své oběžné dráhy, nejdou naplánovat vědecká pozorování, které by se vyhnuly přeletu satelitů.
Společnost SpaceX na kritiku zareagovala tak, že všechny nově vynesené družice Starlink, počínaje misí Starlink v1-L9, která proběhla 7. srpna 2020, vybavuje speciální sluneční clonou. Sluneční clona je vyrobena ze speciální tmavé pěny, přes kterou projdou pouze rádiové vlny. Družice s touto clonou se nazývají VisorSat. Družice VisorSat jsou neustále zdokonalovány a jejich viditelnost je postupně snižována. Podle posledního měření, v provozní výšce 550 km, byla viditelnost snížena z původní průměrné hodnoty 4,63 mag (viditelné i za mírného světelného znečištěním) na průměrnou hodnotu 6,48 mag. Cílem je, aby družice dosáhly hodnoty 7 mag, což je hodnota, kdy družice nelze spatřit pouhým okem.[66] SpaceX se i tak nadále snaží spolupracovat s astronomy na tom, aby se viditelnost nadále snižovala. Družice navíc při vzestupu na vyšší dráhu mají změněnou orientaci solárního panelu tak, aby tolik neodrážel světlo. [67]
Kosmický odpad
Velké množství satelitů také vytváří dlouhodobé nebezpečí vesmírného smetí způsobeného srážkou dvou satelitů. SpaceX však tvrdí, že riziko není zdaleka tak vysoké, jak by se mohlo zdát. Satelity jsou malé a v okolí Země je neuvěřitelné množství místa. Konstelace navíc bude navržena tak, aby co nejvíce minimalizovala rizika a potenciál vzniku vesmírného smetí.
Satelity mají vlastní pohon a jsou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem. SpaceX uvedla, že většina satelitů je vypuštěna v nižší nadmořské výšce a očekává se, že satelity, které se rozbily, budou během pěti let zpomaleny atmosférou natolik, že se samy deorbitují. Odhadovaná životnost satelitů se odhaduje na 3–7 let. Dosluhující satelity proto budou ještě včas před koncem životnosti přesunuty na takovou orbitu, která do 5 let způsobí vstup do atmosféry, kde shoří. [67]
Družice se po deorbitaci kompletně rozpadnou.
Válka na Ukrajině
Dne 14. října 2022 oznámil Elon Musk omezení služeb pro Ukrajinská vojska s odůvodnění, že Starlink nemůže dále nést náklady 20 miliónů dolarů měsíčně ve prospěch Ukrajiny. Dokumenty a účty poté ukázaly, že na financování provozu terminálů se podílejí soukromé i vládní organizace z USA, Polska a Velké Británie, které doplňují financování od firmy SpaceX.[68] Elon Musk oznámil pokračování financování terminálů firmou SpaceX.
Po nástupu ruské ofenzívy dne 9. února 2023 oznámilo vedení společnosti Starlink, že Ukrajině byl ukončen provoz terminálů pro podporu útočných operací prostřednictvím vojenských dronů.[69]
Starlink Internet
Starlink Internet byl roce 2021 ve fázi veřejného beta testování. Během října 2021 došlo k přechodu na ostrý provoz, jelikož v té době již měla SpaceX na oběžné dráze dostatek družic pro zajištění nepřetržité dostupnosti signálu. Pro připojení je potřeba terminál asi o velikosti krabice od pizzy a malý router.
SpaceX uvádí, že ve fázi byla je aktuální odhadovaná rychlost stahování 50–150 Mb/s, záleží na daném území. Od prosince 2020 do července 2021 bylo v USA a Kanadě reálně změřeno[70], že je download průměrně 50,5 Mb/s, upload 14 Mb/s a latence 52,5 ms. V Evropě má Starlink zatím nejlepší parametry z celého světa. Nabízí zde průměrnou rychlost stahování kolem 154 Mb/s, rychlost uploadu kolem 17 Mb/s s latencí 42 ms.[71]
Počátkem března 2021 se objevila zpráva, v níž SpaceX žádá u FCC o možnosti komerčního provozu sítě na dopravních prostředcích. Společnost chce své antény umístit na lodě, letadla, ale také na auta. V tomto případě by však nešlo o použití na osobních automobilech, pro ty by byla anténa příliš velká. Uplatnění by se však mohlo najít na kamionech a obytných vozech. [72]
Úřad FCC udělil v dubnu 2021 SpaceX licenci ohledně experimentálního testování Starlinku během testovacích letů prototypů rakety Starship. Licence byla platná od 28. dubna 2021 do 28. června 2021. Poprvé byla anténa nainstalována na testovaném prototypu Starship SN15 a během testovacího letu poprvé otestována.[73]
SpaceX počítá také s vojenským využitím a vyhrazením části přenosové kapacity pro armádu. Síť má umožnit nejen běžný přenos dat, ale díky nízké latenci dané dostatečnou datovou kapacitou a nízkou oběžnou dráhou také jakýsi vojenský internet věcí a rozvoj pokročilého systému řízení taktických operací (ABMS, Advanced Battle Management System).[74]
Dostupnost sítě
Síť začala být pro veřejnost dostupnou spuštěním veřejného beta testování služby. To započalo v posledním čtvrtletí roku 2020 v severních státech USA a v Kanadě. Během roku 2021 začala být služba dostupná také v několika zemích v Evropě, v Jižní Americe a také v Austrálii a na Novém Zélandu. K úplnému pokrytí v Severní Americe došlo koncem roku 2021. V Evropě během roku 2022, jelikož je potřeba vyjednat s každým státem zvlášť podmínky. V České republice začala být služba dostupná v září roku 2021.[75]
Do konce roku 2022 byla služba nabízena ve 44 zemích a uživatelská základna překročila 1 mil. terminálů. V květnu 2024 již bylo aktivních přes 3 mil. terminálů, z toho cca 57 % na území USA. V průběhu roku 2024 se bude dostupnost dále rozšiřovat.
# | Kontinent | Stát | Dostupné od | Poznámky |
---|---|---|---|---|
1 | Amerika | Spojené státy americké | Listopad 2020[76] | První povolený region, FCC schválila navrhovanou změnu licence společnosti SpaceX v roce 2021. |
2 | Amerika | Kanada | Leden 2021[77] | |
3 | Evropa | Spojené království | Leden 2021 [78] | |
4 | Evropa | Německo | Březen 2021 | |
5 | Oceánie | Nový Zéland | Březen 2021[79] | |
6 | Oceánie | Austrálie | Duben 2021 [80] | |
7 | Evropa | Rakousko | Květen 2021 | |
8 | Evropa | Nizozemsko | Květen 2021[81] | |
9 | Evropa | Belgie | Květen 2021 [82] | |
10 | Evropa | Francie | Květen 2021[83] | Licence na pokrytí 2 frekvenčními pásmy platná pro Francii od února 2021 byla v Dubnu 2022 zrušena rozhodnutím soudu. Národní telekomunikační regulátor ARCEP by měl v blízké budoucnosti (květen 2022) zveřejnit své stanovisko k dalšímu pokračování služby. |
11 | Evropa | Irsko | Červen 2021[84] | |
12 | Evropa | Dánsko | Červenec 2021[85] | |
13 | Amerika | Chile | Červenec 2021[86] | |
14 | Evropa | Portugalsko | Srpen 2021[87] | |
15 | Evropa | Švýcarsko | Srpen 2021[88] | |
16 | Evropa | Polsko | Září 2021 [89] | |
17 | Evropa | Itálie | Září 2021[90] | |
18 | Evropa | Česko | Září 2021[91] | |
19 | Evropa | Švédsko | Říjen 2021 | Dostupné v malé jižní části země kvůli omezenému satelitnímu pokrytí. |
20 | Amerika | Mexiko | Listopad 2021 | |
21 | Evropa | Chorvatsko | Listopad 2021 | |
22 | Evropa | Litva | Prosinec 2021 | |
23 | Evropa | Španělsko | Leden 2022 | |
24 | Evropa | Slovensko | Leden 2022 | |
25 | Evropa | Slovinsko | Leden 2022 | |
26 | Amerika | Brazílie | Leden 2022 | |
27 | Oceánie | Tonga | Únor 2022 | Nouzová pomoc poskytovaná měsíc po erupci a tsunami v roce 2022 Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, pozemní stanice zřízená na šest měsíců na sousedním Fidži. |
28 | Evropa | Bulharsko | Únor 2022 | |
29 | Evropa | Ukrajina | Únor 2022 | |
30 | Evropa | Rumunsko | Duben 2022 | |
31 | Evropa | Lotyšsko | Duben 2022 | |
32 | Evropa | Řecko | Duben 2022 | |
33 | Evropa | Maďarsko | Květen 2022 | |
34 | Evropa | Severní Makedonie | Červen 2022 | |
35 | Evropa | Lucembursko | Červenec 2022 | |
36 | Amerika | Dominikánská republika | Červenec 2022 | |
37 | Evropa | Moldavsko | Srpen 2022 | |
38 | Evropa | Estonsko | Srpen 2022 | |
39 | Evropa | Norsko | Srpen 2022 | |
40 | Evropa | Malta | Září 2022 | |
41 | Asie | Írán | Září 2022 | |
42 | Asie | Japonsko | Říjen 2022 | |
43 | Amerika | Jamajka | Říjen 2022 | |
44 | Evropa | Finsko | Listopad 2022 | |
45 | Amerika | Barbados | Listopad 2022 | |
46 | Amerika | Peru | Leden 2023 | |
47 | Afrika | Nigérie | Leden 2023 | První africký stát se Starlink pokrytím |
48 | Amerika | Kolumbie | Leden 2023 | |
49 | Evropa | Island | Únor 2023 | |
50 | Afrika | Rwanda | Únor 2023 | |
51 | Asie | Filipíny | Únor 2023 | |
52 | Amerika | Haiti | Březen 2023 | |
53 | Amerika | Ekvádor | Březen 2023 | |
54 | Amerika | Salvador | Duben 2023 | |
55 | Amerika | Panama | Květen 2023 | |
56 | Afrika | Mosambik | Červen 2023 | |
57 | Amerika | Trinidad a Tobago | Červen 2023 | |
58 | Evropa | Kypr | Červenec 2023 | |
59 | Amerika | Guatemala | Červenec 2023 | |
60 | Afrika | Keňa | Červenec 2023 | |
61 | Asie | Malajsie | Červenec 2023 | |
62 | Afrika | Malawi | Červenec 2023 | |
63 | Amerika | Bahamy | Srpen 2023 | |
64 | Afrika | Zambie | Říjen 2023 | |
65 | Evropa | Gruzie | Listopad 2023 | |
66 | Afrika | Benin | Listopad 2023 | |
67 | Asie | Maledivy | Listopad 2023 | |
68 | Amerika | Kostarika | Listopad 2023 | |
69 | Amerika | Honduras | Prosinec 2023 | |
70 | Afrika | Svazijsko | Prosinec 2023 | |
71 | Amerika | Paraguay | Prosinec 2023 | |
72 | Asie | Mongolsko | Březen 2024 | |
73 | Amerika | Argentina | Březen 2024 | |
74 | Evropa | Albánie | Duben 2024 | |
75 | Oceánie | Mikronésie | Duben 2024 | |
76 | Amerika | Uruguay | Květen 2024 | |
77 | Asie | Indonésie | Květen 2024 | |
78 | Oceánie | Fidži | Květen 2024 |
Vývoj počtu uživatelů
Měsíc | Počet uživatelů sítě |
---|---|
Únor 2021 | 10 000 |
Červen 2021 | 100 000 |
Únor 2022 | 250 000 |
Květen 2022 | 400 000 |
Červen 2022 | 500 000 |
Září 2022 | 700 000 |
Prosinec 2022 | 1 000 000 |
Květen 2023 | 1 500 000 |
Září 2023 | 2 000 000 |
Prosinec 2023 | 2 300 000 |
Květen 2024 | 3 000 000 |
Význam ve světovém dění
Starlinku je připisován významný podíl na úspěších ukrajinské armády v bojích s ruskou invazí v roce 2022. Elon Musk se po jejím začátku rozhodl poskytnout ukrajinské armádě přístup k dosud nehotové síti Starlinku dosahující na Ukrajinu, čímž jí poskytl obrovskou výhodu v oblasti internetového připojení, která byla mimo jiné základem ukrajinských úspěchů na poli dronové války.[92]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MELECHIN, Petr. SpaceX bude poskytovat internet – v roce 2019 začne vynášet satelity pro svou obří konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- ↑ Jonathan's Space Report | Space Statistics. planet4589.org [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-21.
- ↑ MicroSat 1a, 1b. space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ MicroSat 2a, 2b (Tintin A, B). space.skyrocket.de [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ SLÍŽEK, David. SpaceX Elona Muska vypustila 60 satelitů Starlink pro internetové připojení. Lupa.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online.
- ↑ a b RALPH, Eric. SpaceX ready for 60-satellite Starlink launch debut: third time's the charm?. Teslarati [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RALPH, Eric. SpaceX reveals new Starlink satellite details 24 hours from launch. Teslarati [online]. 2019-05-15 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online.
- ↑ MELECHIN, Petr. Vše o konstelaci Starlink. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online.
- ↑ GEBHARDT, Chris. Falcon 9 launches first Starlink mission – heaviest payload launch by SpaceX to date. NASASpaceFlight.com [online]. NASA, 2019-05-23 [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Go up SpaceX's Starship-catching robotic launch tower with Elon Musk! [online]. Everyday Astronaut. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://space.skyrocket.de/doc_sdat/microsat-2.htm
- ↑ GRAHAM, William. SpaceX launches Falcon 9 with PAZ, Starlink demo and new fairing [online]. NASASpaceFlight.com, 22 February 2018 [cit. 2019-05-12]. Dostupné online.
- ↑ a b Falcon-9 [online]. [cit. 2019-05-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ TINTIN A [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ Starlink Block v0.9 [online]. [cit. 2020-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ ROULETTE, Joey. First satellites for Musk's Starlink internet venture launched into orbit. Reuters. 23 May 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ Starlink Block v1.0 [online]. [cit. 2020-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ SpaceX says upgraded Starlink satellites have better bandwidth, beams, and more [online]. 12 November 2019 [cit. 2020-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ CLARK, Stephen. Launch Log [online]. Spaceflight Now [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 April 2018.
- ↑ SpaceX working on fix for Starlink satellites so they don't disrupt astronomy [online]. 7 December 2019 [cit. 2019-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 August 2020.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX boosts 60 more Starlink satellites into orbit after weather delays [online]. Spaceflight Now, 29 January 2020 [cit. 2020-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX delivers more Starlink satellites to orbit, booster misses drone ship landing [online]. Spaceflight Now, 17 February 2020 [cit. 2020-02-18]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX to debut satellite-dimming sunshade on Starlink launch next month [online]. Spaceflight Now, 28 April 2020 [cit. 2020-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ Hitching a ride with SpaceX, Planet poised to complete SkySat fleet [online]. Spaceflight Now, 12 June 2020 [cit. 2020-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 25 June 2020 [cit. 2020-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018.
- ↑ BlackSky launching two satellites on June Starlink mission [online]. 5 June 2020 [cit. 2020-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020. [nedostupný zdroj]
- ↑ SpaceX rideshare provides new path to orbit for BlackSky [online]. Spaceflight Now, 26 June 2020 [cit. 2020-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ KREBS, Gunter. Falcon-9 v1.2 (Block 5) (Falcon-9FT (Block 5)) [online]. [cit. 2020-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Launch Schedule [online]. Spaceflight Now, 23 June 2020 [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 August 2018.
- ↑ Live coverage: SpaceX schedules Falcon 9 launch with Starlink satellites Thursday [online]. Spaceflight Now, 3 September 2020 [cit. 2020-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2020.
- ↑ SpaceX smashes record with launch of 143 small satellites [online]. Spaceflight Now, 24 January 2021 [cit. 2021-01-25]. Dostupné online.
- ↑ FORRESTER, Chris. SpaceX plans "ride share" Starlink launch. advanced-television.com. Advanced Television, 7 January 2021. Dostupné online [cit. 22 January 2021].
- ↑ SpaceX successfully deploys 60 Starlink satellites, but loses booster on descent [online]. Spaceflight Now, 16 February 2021 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX Manifest [online]. Next Spaceflight, 13 March 2021 [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/raul74cz/status/1372614277551382529?ref_url=https%3a%2f%2fwww.elonx.cz%2fmise-starlink-v1-22%2f. Twitter [online]. [cit. 2021-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2021-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nejnovější porci Starlinků ovlivnila geomagnetická bouře [online]. 2022-02-09 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX deploys more Starlink satellites, aims for higher launch cadence – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches Falcon 9 booster for second time in three weeks – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. More Starlink satellites ride into orbit on predawn launch of Falcon 9 rocket – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX passes 2,500 satellites launched for Starlink internet network – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's first-gen Starlink fleet halfway complete after back-to-back launches – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches third Starlink mission in five days – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX deploys more Starlink satellites as astronomers renew brightness concerns – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX rolls out maritime internet service on same day as another Starlink launch – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's 50th dedicated Starlink mission begins filling new network layer – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALEJANDRO ALCANTARILLA ROMERA. Fourth shell of Starlink constellation reaches 1,000 satellites [online]. 2022-07-17 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches 32nd mission of the year, breaking record set in 2021 – Spaceflight Now [online]. 2022-07-22 [cit. 2022-09-26]. [https://spaceflightnow.com/2022/07/22/spacex-launches-32nd-mission-of- the-year-breaking-record-set-in-2021/ Dostupné online]. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches sixth mission in 17 days – Spaceflight Now [online]. 2022-07-24 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Falcon 9 rocket deploys SpaceX’s 3,000th Starlink internet satellite – Spaceflight Now [online]. 2022-08-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches more Starlink satellites in afternoon launch from California – Spaceflight Now [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX's Starlink fleet gets 53 new satellites with launch from Florida – Spaceflight Now [online]. 2022-08-19 [cit. 2022-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b KANAYAMA, Lee. Repaired SpaceX booster returns to action on Starlink Group 4-23 [online]. 2022-08-27 [cit. 2022-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX closes out quartet of Starlink launches from Vandenberg – Spaceflight Now [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Falcon 9 launches Starlink satellites, Boeing rideshare payload – Spaceflight Now [online]. 2022-09-04 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LENTZ, Danny. SpaceX launches Starlink 4-2 mission with BlueWalker 3 rideshare [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX successfully launches Starlink mission on sixth try – Spaceflight Now [online]. 2022-09-18 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches another successful Starlink mission from Florida – Spaceflight Now [online]. 2022-09-24 [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Starlink mission marks SpaceX’s second Falcon 9 launch in one day – Spaceflight Now [online]. 2022-10-05 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CLARK, Stephen. Another batch of Starlink satellites launch from Cape Canaveral – Spaceflight Now [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX Falcon 9 launches Starlink Group 4-31 from Vandenberg [online]. NASASpaceFlight.com, 27 October 2022. Dostupné online.
- ↑ SpaceX launches second mission from Florida within two days [online]. NASASpaceFlight.com, 17 December 2022. Dostupné online.
- ↑ a b SpaceX begins launching Starlink second generation constellation [online]. NASASpaceFlight.com, 28 December 2022 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ SpaceX launches first Starlink mission of 2023 [online]. NASASpaceFlight.com, 19 January 2023. Dostupné online.
- ↑ NASASpaceFlight.com [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2019-05-20 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online.
- ↑ METZ, Cade. Elon Musk Drops Threat to Halt Internet Service in Ukraine. The New York Times. 2022-10-15. Dostupné online [cit. 2022-10-15]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ STRÁNSKÝ, Jan. Glosa: Musk oslepil ukrajinské bojovníky. Nebezpečný blikanec pána Twitteru. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-09 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Jak rychlý je Starlink internet? Dokáže si vyšší cenu obhájit díky specifikacím?. inteligentnisvet.cz [online]. 2021-10-08 [cit. 2021-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Starlink Status. starlinkstatus.space [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ CHEMIK, Jiří HadačKdysi dávno; ELONX, nyní redaktor popularizačního webu; NATOLIK, Kterému Už V. Dětství Učarovala Kosmonautika a to. ElonX [online]. 2021-03-24 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online.
- ↑ https://twitter.com/watcherstank?ref_url=https%3A%2F%2Fwww.elonx.cz%2Ftestovani-starship-sn15%2F. Twitter [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- ↑ ARMADNINOVINY.CZ. Americké letectvo otestuje satelitní konstelaci Starlink od SpaceX. armadninoviny.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Satelitní internet Starlink si už můžete objednat do ČR, české ceny vás možná zaskočí [online]. 2021-10-02 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ NOVEMBER 2020, Samantha Mathewson 05. SpaceX opens Starlink satellite internet to public beta testers: report. Space.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ada.ca [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ SHEETZ, Michael. SpaceX expands public beta test of Starlink satellite internet to Canada and the UK. CNBC [online]. 2021-01-20 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TESMANIAN. SpaceX Starlink Service Arrives To New Zealand, Residents Test Network & Find Ground Station. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JASONCARTWRIGHT. techAU [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX launches Starlink satellites and rideshare payloads. SpaceNews [online]. 2021-05-16 [cit. 2021-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SpaceX sets Falcon 9 fairing reuse mark with Starlink launch. SpaceNews [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AUGUSTO, Hadrien. Presse-citron [online]. 2021-05-07 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ TESMANIAN. SpaceX Selects Chile As The First Latin American Country To Test Starlink Internet Service In Rural Communities. TESMANIAN [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://twitter.com/mortenlund89/status/1410672979114184710/photo/1. Twitter [online]. [cit. 2021-08-11]. Dostupné online.
- ↑ SUN; JUN, 13; 2021 - 08:46. Link to the stars and decent broadband: Starlink trial providing 'absolutely fantastic' coverage in West Cork trial. echo live [online]. 2021-06-13 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vai aproveitar? Acesso à Internet da Starlink já está disponível em Portugal [online]. 2021-08-10 [cit. 2021-08-11]. Dostupné online. (portugalsky)
- ↑ https://twitter.com/elonmusk/status/1429923342044176385. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Starlink starts selling internet equipment in Poland. www.telecompaper.com [online]. [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HDBLOG.IT. Starlink arriva in Italia in quantità limitate. HDblog.it [online]. 2021-09-15 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ https://twitter.com/premyslvaculik/status/1443622486843793421. Twitter [online]. [cit. 2021-10-16]. Dostupné online.
- ↑ https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/ukrajina-ovladla-nebe-a-nici-bezmocne-ruske-jednotky-diky-satelitum-elona-muska-40390998
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Starlink na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky služby
- MELECHIN, Petr. Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?. ElonX [online]. 2019-05-12. Dostupné online.
- MELECHIN, Petr. Internet levně a rychle. SpaceX načíná další „megalomanský“ projekt. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2019-05-14]. Dostupné online.
- Launch Schedule – Spaceflight Now [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.
Finská vlajka
The Flag of Iceland.
- Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
- Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
Flag of Rwanda. The flag ratio is 2:3 with the stripes being 2:1:1. Colors are the following officially: Pantone 299 C 2X (blue), RAL 6029 (green), RAL 1023 (yellow) and RAL 1003 (golden yellow). (As of 03/08/2010, the only color used is the Pantone 299 C, which is from here. The rest of the colors are RAL shades from here.)
The national and official state flag of Haiti; arms obtained from http://www.webchantier.com/. The civil flag can be found at here.
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Maldives. The colours used are Pantone 186 C for red and Pantone 348 C for green.
Note: The color selected is «turquoise blue» (the color mentioned in the decree), as defined by Pantone.
bendera Indonesia
Autor: NSF’s National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory/CTIO/AURA/DELVE, Licence: CC BY 4.0
Image from Blanco 4-meter telescope at the Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO), 333 seconds-exposure image by astronomers Clara Martínez-Vázquez and Cliff Johnson.
Image containes at least 19 streaks created by the second batch of Starlink satellites launched November 2019.
Gaps in the satellite tracks are due to the gaps between the DECam CCD chips.Autor: Steve Jurvetson from Los Altos, USA, Licence: CC BY 2.0
They are super easy to handle (with 3 fingers) and install — just plug in, point at the sky, and try not to miss.
They just opened up for reservations everywhere: www.StarLink.comAutor: Uploaded a work by User:savemaxim from Derived from BlankMap-World6-Subdivisions.svg with UploadWizard, Licence: CC BY 4.0
Starlink availability map by country, May 2024
Autor: Dktue, Licence: CC0
Starlink über dem Rathaus in Tübingen