Staroměstská tržnice
| Staroměstská tržnice | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 průchod k tržnici | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekt | Jindřich Fialka |
| Výstavba | 1896 |
| Poloha | |
| Adresa | Rytířská 406/10, Praha 1 – Staré Město,  Česko |
| Ulice | Rytířská |
| Souřadnice | 50°5′2,98″ s. š., 14°25′19,38″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40896/1-1753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Staroměstská tržnice v Praze 1 se nachází v bloku domů mezi ulicemi 28. října a Rytířská. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Tržnice byla postavena v letech 1894–1896 podle návrhu architekta a městského inženýra Jindřicha Fialky[2] na místě čtyř stržených starších domů. V jednom z nich se narodil Alois Senefelder, který později vynalezl kamenotisk.
Po roce 1948
V 80. letech 20. století byla hala zakryta sníženým podhledem ze sádrokartonu a skelné vaty.[3] Pouze pod prosklenou kupolí byl ponechán volný prostor s průhledem na část původní konstrukce. Od té doby se zde nacházela samoobsluha a později supermarket.
Rekonstrukce
V roce 2016 oznámil pražský magistrát, že nechá provést rekonstrukci celého areálu v hodnotě 366[4] milionů korun tak, aby byla obnovena původní hodnota tržnice.[5] Po rekonstrukci by se dovnitř měli vrátit drobní prodejci, zruší se snížený podhled a interiéry tržnice tak dostanou původní podobu. Magistrát nejdřív uspořádal soutěž na obnovu prostorů a následný pronájem. Tu ale v roce 2018 zrušil a oznámil, že si prostory bude rekonstruovat sám. V roce 2020 nechal Magistrát tržnici kvůli připravované rekonstrukci uzavřít. Cena oprav byla vysoutěžena za 429,9 milionu korun bez DPH. Cenu a podobu tendru byla radními kritizována a vedení města nakonec přidělení zakázky neschválilo.[6] Od té doby je prostor stále veřejnosti uzavřený.[7] V roce 2024 byla tržnice zpřístupněna v rámci festivalu Den architektury.[8]
Popis
Hala tržnice je protáhlá a má litinovou konstrukci ve tvaru pětilodní baziliky. V křížení lodí je umístěna prosklená kupole. Původně byla hala osvětlena Křižíkovými oblouky, do roku 1922 napájenými vlastní parní elektrárnou.
Průchod do Rytířské ulice se nachází ve čtyřpatrové budově s novorenesanční fasádou a je zdoben motivy z pražských trhů.
Galerie
Původní domy před stavbou tržnice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Celkový pohled (Rytířská ulice)
Hlavní vchod do tržnice
fasáda nad hlavním vchodem
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Pamětní deska na místě narození Aloise Senefeldera
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152985 : tržnice staroměstská. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ FIALKA Jindřich 6.1.1855-8.4.1920 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Skrytý klenot v centru Prahy: Tak šel čas se Staroměstskou tržnicí. Čeká ji rekonstrukce. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Staroměstská tržnice se po letech dočká opravy: Rekonstrukce vyjde na 336 milionů. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-20].
- ↑ Článek na portálu denik.cz
- ↑ Praha plánuje vypsat soutěž k budoucímu využití Staroměstské tržnice. prazskypatriot.cz [online]. 2024-03-20 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Pražští radní neschválili rekonstrukci Staroměstské tržnice. Vadila jim i cena přes půl miliardy korun [online]. irozhlas.cz, 2021-01-11 [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
- ↑ Praha – Staroměstská tržnice [online]. denarchitektury.cz [cit. 2024-09-30]. Dostupné online.
Literatura
- BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. In: Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2. rozšířené. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2007. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 1: Staré Město, Malá Strana, Hradčany, s. 303, S. 21, č. 12.
- JANKOVÁ, Yvonne. Staletá Praha XIII. Praha: [s.n.], 1983. Kapitola Pražské tržnice, s. 59–69.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Staroměstská tržnice na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.39. Městská knihovna v Praze.
- historické fotografie Český svět, 15.3.1906
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Staré Město. Rytířská ulice, bývalá Staroměstská tržnice, dnes supermarket Albert.
Čtyři domy v Rytířské ulici čp. 405-408 uvolnily r. 1894 místo novostavbě Staroměstské tržnice.
Dům čp. 406 nese domovní znamení U zlaté hvězdy, dnes v Muzeu hl. m. Prahy.
.jpg)
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Staré Město. Rytířská 406/10, staroměstská tržnice, pamětní deska – Alois Senefelder.