Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 1
Část obce	Staré Město
Poloha	50°5′15″ s. š., 14°25′17″ v. d.
Historie
Denominace	1895
Pojmenováno po	Staré Město
Starší názvy	Staré tržiště Staroměstský rynk Velké Staroměstské náměstí Velké náměstí
Další údaje
Kód památky	38169/1-16 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kód ulice	470244
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Velký Rynek, německy Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.

Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Na náměstí stojí pomník mistra Jana Husa a Mariánský sloup. Renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.

V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů.

V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, byl stržen mariánský sloup z roku 1650, který byl obnoven roku 2020.

Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů.

27 bílými kříži bylo v rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce označeno místo kde bylo roku 1621 popraveno 27 českých pánů v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště.^[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911. Umělecká skupina Ztohoven přidala 20. června 2011 ještě 28. kříž.^[2] Kříž byl 24. června 2011 odstraněn. V roce 2021 se však kříž na stejné místo znovu vrátil.

Na Staroměstském náměstí se 21. února 1948 konala demonstrace, při které promluvil Klement Gottwald z balkónu paláce Kinských. Později se fotografie a balkon na Staroměstském náměstí, asi mylně, spojily s jeho známým projevem „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ z 25. února, který symbolicky zahájil období komunistické vlády (Vítězný únor). Ve skutečnosti však 25. února řečnil z improvizované tribuny na korbě nákladního vozu na Václavském náměstí.^[3][4]

Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.^[5][6]

V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno. Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, která zranila osmnáct lidí, její původce není znám.^[7]

O úpravách a celkové revitalizaci náměstí se diskutuje už více než 100 let.^[8] Uvažuje se o dostavbě radniční budovy, o obnovení Krennova domu či Krocínovy kašny.

V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv. city bloky) jako ochrana proti terorismu.^[9] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městské policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.^[10]

Roku 2020 byl obnoven Mariánský sloup. Po dřívějším zamítnutí roku 2017,^[11] v lednu 2020 zastupitelstvo Hlavního města Prahy instalaci Mariánského sloupu schválilo a v srpnu 2020 byl vysvěcen.^[12] V 21. století se na náměstí odehrává také mnoho demonstrací.

Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela a roku 1490 ho upravil hodinář mistr Hanuš. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.

Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).

Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Novogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.

• Týn
• Pomník mistra Jana Husa
• Kostel svatého Mikuláše
• Kostel Matky Boží před Týnem
• Palác Kinských
• Dům U Kamenného zvonu
• Týnská škola
• Pražský poledník
• Mariánský sloup
• Dům U Bílého jednorožce
• Dům U Kamenného beránka
• Dům U Lazara
• Dům U Měny
• Štorchův dům
• Dům U Zlatého slona
• Dům U Minuty
• Dům U zlatého rohu
• bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
• bývalá Pražská městská pojišťovna – v současnosti budova Ministerstva pro místní rozvoj
• Dům U Černého anděla
• Dům Vilímkovský
• Dům U Vola
• Dům U Červené lišky

O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Na vánoční trhy je zde vystaven vánoční stromek a také hudební pódium, jsou to návštěvností největší vánoční trhy v Česku, navštěvovány jsou statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.^[13]

• Celetná ulice (první část královské cesty)
• Pařížská třída
• Dlouhá třída
• Týnská
• Malé náměstí
• Železná ulice
• Náměstí Franze Kafky

(c) Tiia Monto, CC BY-SA 4.0

• HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online. 
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 982–1019. 

• Seznam budov na Staroměstském náměstí
• Staroměstská radnice
• Staroměstský orloj

• Staré město
• Praha
• Náměstí

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Staroměstské náměstí na Wikimedia Commons
• Článek o staroměstském náměstí na stránkách Pražské informační služby
• Stránky o bojích na náměstí během Pražského povstání na stránkách Archivu hlavního města Prahy