Staroněmecký voláč

Staroněmecký voláč
Staroněmecký voláč modrý kapratý
Staroněmecký voláč modrý kapratý
Základní informace
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Využitíokrasný chov
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostiokrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecvelký
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaVoláči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Staroněmecký voláč je plemeno holuba domácího vyšlechtěné pro okrasný chov. Je to mohutný pták charakteristický velkým, kulovitým voletem, zkrácenýma nohama a vodorovně neseným trupem s velmi dlouhou zadní částí a křídly, které dosahují až na konec ocasu. Trvalé nafouknutí volete jej řadí mezi voláče, mezi nimiž patří mezi ty největší. V seznamu plemen EE je zařazen právě mezi voláče a to pod číslem 0301.

Charakteristika

Je to holub velkého tělesného rámce, celková délka těla od špičky zobáku až po konec ocasu může činit až 50 cm.[1] Má nízce klenutou hlavu s dobře zakulaceným záhlavím,, zobák je delší, široce nasazený, se slabým ozobím. Oční duhovka je většinou žlutočervená, jen u bílých staroněmeckých voláčů vikvová. Obočnice jsou jen úzké. Krk je velmi dlouhý a poskytuje dostatečný prostor pro obrovské vole kulovitého tvaru, které je ve své dolní části jen lehce podvázané. Trup je mohutný, široký a velmi dlouhý, vodorovně nesený. Křídla jsou velice dlouhá, často zcela nekryjí hřbet a jejich letky dosahují konce ocasu. Měla by být složená na ocase, a ne vlečena po zemi.[1] Ocas je dlouhý a široký, nohy velmi krátké a silné, s neopeřenými běháky. Opeření je dlouhé a volné, jeho zbarvení se hodnotí až na posledním místě, požadovány jsou však syté a čisté barvy. Staroněmecký voláč se chová v rázu bílém, celobarevném černém, plnobarevném červené a žluté barvě, v pruhové, kapraté a tmavé kresbě v modré, stříbřité, červené a žluté řadě v kresbě stříkané a tygří v těchto barvách.

Staroněmecký voláč se chová především v Německu. Podobným plemenem je maďarský voláč, který je však ještě větší.[1][2][3] Je to pták živého temperamentu.[1]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Staroněmecký voláč, s. 184. (česky) 
  2. ↑ HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Okrasný chov, s. 196. (česky) 
  3. ↑ TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Voláči, s. 121. (česky) 

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky) 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. (česky) 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. (česky) 

Média použitá na této stránce