Starosedlský Hrádek

Starosedlský Hrádek
Náves
Náves
Znak obce Starosedlský HrádekVlajka obce Starosedlský Hrádek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBřeznice
Obec s rozšířenou působnostíPříbram
(správní obvod)
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel148 (2024)[1]
Rozloha4,22 km²[2]
Katastrální územíStarosedlský Hrádek
Nadmořská výška470 m n. m.
PSČ262 72
Počet domů60 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStarosedlský Hrádek 51
262 72 Březnice
starosedlsky.hradek@volny.cz
StarostaMgr. Rudolf Šimek
Oficiální web: www.starosedlskyhradek.cz
Starosedlský Hrádek
Další údaje
Kód obce564583
Kód části obce154865
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Starosedlský Hrádek (německy Altsattler Bürgel) je obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 13 km jižně od Příbrami. Žije zde 148[1] obyvatel.

Historie

Krajina v okolí Starosedlského Hrádku byla osídlena už v pravěku. Jihozápadně od vesnice, severně od rybníka Kundratec v lokalitě s pomístním názvem Na Bachnech, byl v roce 2008 identifikován objekt typu viereckschanzedoby laténské. Nachází se v nadmořské výšce 474–478 metrů a měl přibližně lichoběžníkový půdorys. Jeho strany měřily 88 metrů na severu, 109 metrů na východě, 93 metrů na jihu a sto metrů na západě. Východně od ohrazeného areálu bylo ve stejné době sídliště. Osídlení pravděpodobně souviselo s těžbou a zpracováním zlata.[4] Stopy po jeho rýžování se dochovaly v lese Hrůbky severně od lokality.[5]

První písemná zmínka o vsi Staré Sedlo, jak se vesnice až do 16. století jmenovala, pochází z roku 1376, kdy se objevuje v přídomku Petra, řečeného Lid, ze Starého Sedla.[6]

Obecní správa

Části obce

  • Starosedlský Hrádek (k. ú. Starosedlský Hrádek)

K obci patří také Školův Mlýn.

Sousedními obcemi sídla jsou Nestrašovice, Tochovice, Horčápsko, Tušovice a Březnice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[7]
  • 1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice
  • 1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[10]
  • 1949 Plzeňský kraj, okres Blatná[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Členství ve sdruženích

Starosedlský Hrádek je členem svazku obcí Březnicko, který byl založen v roce 2003.

Společnost

Rok 1932

V roce 1932 (256 obyvatel) zde byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Hrádku Starosedlsdkém, 2 hostince, kolář, kovář, 3 krejčí, 2 mlýny, obuvník, pivovar, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek Starosedlský Hrádek, 2 trafiky, truhlář.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Příbram#Starosedlský Hrádek.
Boží muka za vsí
  • Na severozápadním okraji stojí na skalnatém ostrohu nad Zámeckým rybníkem Starosedlský hrádek. Zámek vznikl přestavbou tvrze[6] ve druhé polovině 16. století, ze kdy se částečně dochovala sgrafitová výzdoba fasád.

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Starosedlský Hrádek zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Starosedlský Hrádek. Autobusová linka 511 zajišťuje spojení mezi Horčápskem, Tochovicemi, Ostrovem, Lazskem, Milínem, Lešeticemi a Příbramí. V opačném směru míří do Březnice a projíždí obcemi Tušovice, Svojšice, Chraštice, Nestrašovice a dalšími vesnicemi na trase.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. KORENÝ, Rastislav, a kol. Viereckschanze a sídliště u Starosedlského Hrádku, okr. Příbram. Výsledky průzkumu z let 2008–2012 a 2015. In: CHVOJKA, Ondrej. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2017. ISBN 978-80-87311-85-1. ISSN 0231-8237. S. 291–292, 301.
  5. SMOLA, Adam. Vybrané regiony laténského osídlení v Čechách a jejich možný vztah ke zdrojům zlata. Praha, 2017 [cit. 2021-12-05]. 190 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Waldhauser. s. 26. Dostupné online.
  6. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Starosedlský hrádek – zámek, s. 177. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)
  13. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Starosedlský Hrádek, s. 417. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Starosedlský Hrádek Boží muka.JPG
Starosedlský Hrádek, okres Příbram, boží muka za vsí.
Starosedlský Hrádek 04.JPG
Zámek ve Starosedlském Hrádku v okrese Příbram
Starosedlský Hrádek náves 02.JPG
Starosedlský Hrádek, okres Příbram, náves
Flag of Starosedlský Hrádek CZ.svg
Vlajka obce Starosedlský Hrádek
List tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený, bílý zubatý se šesti čtvercovými zuby, pěti stejnými a dvěma polovičními mezerami, modrý a bílý, v poměru 5 : 1 : 1 : 1. V červeném pruhu tři (1, 2) dotýkající se žluté šesticípé hvězdy. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.
Starosedlský Hrádek CoA CZ.svg
Znak obce Starosedlský Hrádek
Červeno-stříbrně cimbuřově dělený štít. Nahoře tři (1, 2) dotýkající se zlaté hvězdy, dole modré vlnité břevno.