Starship (SpaceX)

Starship
Země původuUSAUSA USA
Rodina raketBig Falcon Rocket / Starship
VýrobceSpaceX
Účelpřistání na Měsíci, lety do hlubokého vesmíru, meziplanetární dopravní systém
Rozměry
Výška119 m
Průměr9 m
Hmotnost5 000 t
Nosnost
na LEO100+ t
Historie startů
Statusve vývoji
KosmodromSpaceX South Texas launch site
Celkem startů2
Úspěšné starty0
První start20. dubna 2023[1]
První stupeň  – Super Heavy
Motor33× Raptor
Tah75 MN
Specifický impuls330 s
Palivopodchlazený methan / LOX
Druhý stupeň  – Starship
Motor6x Raptor
Tah65,000 kN
Specifický impuls380 s (vakuum)
Palivopodchlazený methan / LOX

Starship je plně znovupoužitelný kosmický dopravní systém, který vyvíjí americká letecká a kosmická společnost SpaceX. Systém je navržen k přepravě posádky i nákladu na orbitu Země, na Měsíc, Mars a dále. Základními součástmi systému jsou opakovaně použitelná nosná raketa Super Heavy a kosmická loď Starship.[2] Celý systém je navržen tak, aby celkové náklady na start v budoucnu klesly až na 2 miliony amerických dolarů.

Nosič Super Heavy (dříve označovaný „BFR“) má být schopen dopravit na oběžnou dráhu Země více než 100 tun nákladu. Pohánět jej mají motory Raptor spalující kapalný metan a kyslík.

Systém Starship má startovat z kosmodromu Starbase (dříve Boca Chica launch site) v Texasu, z bývalých ropných plošin „Phobos“ a „Deimos“ v Mexickém zálivu a také z nově budované rampy, která bude nedaleko stávajícího startovacího komplexu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku, odkud budou probíhat zejména starty Starship HLS.

Podle původních plánů se měl první testovací let uskutečnit už v roce 2020,[3] nicméně v tomto roce došlo pouze ke skoku do výšky 12,5 kilometru.[4] Očekávání prvního orbitálního startu pak mířila ke konci roku 2021 – ačkoliv k němu bylo již téměř vše připraveno, SpaceX stále neměla všechna povolení od Amerického leteckého úřadu.[5] Na konci roku však bylo oznámeno, že výsledek environmentálního posouzení základny Starbase bude zveřejněn až 28. února 2022, a to kvůli velkému množství připomínek k jeho návrhu.[6]

Historie a vývoj

Ilustrace BFR během cesty na Měsíc.

Nosný systém Super Heavy Starship vzešel z konceptu BFR, který byl v roce 2016 veřejnosti představen jako Meziplanetární dopravní systém (Interplanetary Transport System „ITS“). Tato obří raketa o průměru 12 metrů měla mít výšku až 122 metrů. V roce 2017 však byl návrh pozměněn a raketa zhubla na 9 metrů s výškou 106 metrů, tento koncept již byl šéfem SpaceX Elonem Muskem nazván „BFR“ (Big Falcon Rocket). Název BFR byl některými médii i interně ve SpaceX označován jako „Big Fucking Rocket“.[7]

V roce 2018 prošel koncept dalšími změnami a byly přidány aerodynamické plochy pro lepší stabilizaci lodi při průletu různě hustými atmosférami. Celá konstrukce měla být původně vyrobena z uhlíkových kompozitů, ale v roce 2018 bylo rozhodnuto využívat nerezovou ocel. Konkrétně se má jednat o upravenou vysoce kvalitní nerezovou ocel 301. Elon Musk také oznámil, že raketa byla přejmenována na Starship.[8]

Dle současných informací má být 120 metrů vysoká.[9] Bude dvoustupňová, přičemž oba stupně budou moci přistát na zemi. Raketa bude schopna dopravit na nízkou oběžnou dráhu Země přes 100 tun nákladu.[10] Oficiálně dokončena by měla být začátkem roku 2022.

Pro počáteční testování byl použit technologický demonstrátor Starhopper, na kterém byly provedeny první statické zážehy motoru Raptor a 26. července 2019 úspěšně proběhl první neupoutaný „skok“ do výšky kolem 20 metrů.[11] Druhý a poslední pokus proběhl 27. srpna, tentokrát Starhopper vystoupal do výšky 150 metrů a poté měkce přistál.[12] Suborbitální testovací lety lodi Starship začaly v roce 2020, první proběhl 4. srpna 2020 (SN5 do 150 metrů). První výškový suborbitální testovací let Starship, která byla vybavena již aerodynamickou špičkou a 3 motory Raptor, proběhl 9. prosince 2020 (SN8 do 12,5 km) a došlo k neúspěšnému přistání. První úspěšné přistání se podařilo v květnu 2021 prototypu SN15.

První prototyp prvního stupně Super Heavy, s označením B1, byl kompletně zkompletován v březnu 2021. Následně byl ale v dubnu téhož roku rozebrán a sešrotován, z důvodu zastaralého designu. Následující prototyp B3 obsahoval několik změn oproti prototypu B1. Největší změnou bylo umístění nádrží, kde u prvního prototypu byla kyslíková nádrž nahoře a metanová dole, zatímco u všech následujících prototypů bude metanová nádrž nahoře a kyslíková dole. Dlouho se nevědělo, kolik bude mít Super Heavy motorů a ani v jaké konfiguraci. V červenci 2021 bylo oficiálně rozhodnuto, že bude mít celkově 33 motorů.

Super Heavy měla podle původních plánů přistávat pomocí obřích přistávacích nohou na vybetonované přistávací ploše vedle orbitální rampy. V roce 2020 ale Elon Musk oznámil návrh, že Super Heavy bude zachytávána pomocí obřích ramen na integrační věži, zvané Mechazilla nebo „Chop Stick", které zachytí Super Heavy pomocí dvou záchytných bodů pod roštovými kormidly. Díky tomu nebude potřebovat Super Heavy těžké přistávací nohy, čímž se sníží hmotnost a zároveň zvýší nosnost celé rakety.

V roce 2021 byly oznámeny další změny plánu. Na vrcholu integrační věže nebude integrační jeřáb, který měl být podle původních plánu spojovat Super Heavy se Starship na orbitální rampě. Namísto toho bude systém Mechazilla fungovat také jako jeřáb, a tak bude, pomocí tohoto systému, Super Heavy umisťována na vypouštěcí stul a Starship spojována se Super Heavy. Klasické verze Starship, které nebudou určeny pro přistání na jiných vesmírných tělesech, nebudou mít přistávací nohy a budou také zachytávány pomocí systému Mechazilla.

V dubnu 2021 upravená loď Starship, známá jako Starship HLS, vyhrála kontrakt v soutěži o vývoj lunárního přistávacího modulu pro astronauty programu Artemis. NASA podepsala se SpaceX smlouvu ve výši 2,89 miliardy amerických dolarů na vývoj a výrobu Starship HLS a provedení dvou letů – demonstrační mise bez posádky a přistání na Měsíci s posádkou. Nicméně na základě protestů firem Blue Origin a Dynetics, se kterými SpaceX soutěžila o kontrakt, byl kontrakt na několik měsíců pozastaven. Nicméně příslušný orgán označil protest jako neoprávněný, a tak mohou práce na lunární Starship pokračovat. První mise má proběhnout nejdříve v roce 2024.

K historicky prvnímu spojení lodi Starship a nosiče Super Heavy na startovací rampě došlo 6. srpna 2021. Sestava se tak oficiálně stala největším objektem určeným ke startu do vesmíru v historii lidstva.

V srpnu 2022 oznámila japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT, že pro ni SpaceX v roce 2024 pomocí systému Starship vynese telekomunikační družici Superbird-9 na přechodovou dráhu ke dráze geostacionární. Tento satelit se stane prvním komerčním nákladem pro loď Starship.[13]

Popis

Super Heavy

Super Heavy je první stupeň, který vynese loď Starship na oběžnou dráhu. Vysoký bude 69 metrů a pohánět jej bude až 33 motorů Raptor,[14] spalujících podchlazený kapalný metan a kapalný kyslík s celkovým tahem 7600 tun.[15] 10 motorů vnitřního kruhu a 3 motory umístěné uprostřed budou schopny náklonu. Zbylých 20 motorů umístěných po vnějším okraji, budou zjednodušené motory, zvané Raptor Boost, které nebudou schopny náklonu ani větší vektorizace tahu. Super Heavy nebude klasicky přistávat na pevnině, zachytávat ji bude systém Mechazilla.

Starship

Druhým stupněm je kosmická loď Starship, vysoká 50 metrů. Bude rovněž znovupoužitelná a má být schopna přistát téměř „kdekoliv" na Zemi nebo Marsu. Vybavena má být podle aktuálních plánů 9 motory Raptor, třemi atmosférickými a šesti vakuovými. Elon Musk však uvedl, že se zvažuje možnost, že by byla Starship vybavena až 6 vakuovými motory Raptor. Starship může sloužit k přepravě až 100 lidí nebo jako nákladní loď, k čemuž by byla vybavena velkými dveřmi pro vypuštění nákladu na oběžné dráze.

Počítá se s možnosti dotankování nádrží na oběžné dráze Země, díky čemuž bude Starship schopna letu na velké vzdálenosti, například k Marsu. Proto se uvažuje také o variantě Tanker schopné dopravit na oběžnou dráhu pro tyto dálkové lety zásoby paliva.

Stejně jako Super Heavy, Starship nebude přistávat pomocí přistávací nohou na zemi ale bude ji zachytávat systém Mechazilla. Přistávací nohy bude mít pouze měsíční Starship HLS a Starship určená pro lety na Mars, to však jen do doby, než se na Měsíci a Marsu vybuduje místní infrastruktura. Lunární Starship, upravená a zjednodušená verze lodi určená pro dopravu osob a nákladu na povrch Měsíce, byla představena v rámci programu NASA na vývoj lunárního modulu pro program Artemis.[16]

Starship HLS

Starship HLS (Human Landing System) bude stejně jako Starship vysoká 50 metrů a široká 9 metrů. Má být schopna na povrch Měsíce dopravit až 100 tun nákladu. Na oběžnou dráhu Země ji vynese Super Heavy, avšak bez posádky na palubě. Astronauty ze Země ke Starship HLS a zpět na Zemi bude dopravovat kosmická loď Orion. Starship HLS bude muset být po startu umístěna na oběžnou dráhu Země, kde bude dotankována. Následně se přesune na oběžnou dráhu Měsíce, kde dokáže čekat až 100 dnů na přílet astronautů. Starship HLS je navržena tak, že zůstane na Měsíci nebo na oběžné dráze Měsíce a nebude se vracet zpět na Zemi. Z tohoto důvodu nebude vybavena aerodynamickými křidélky a ani tepelným štítem. Starship HLS bude na povrchu Měsíce přistávat pomocí upravených metanových trysek v horní části lodi. Důvodem je, že motory Raptor mají příliš vysoký tah, což by znemožnilo přistání na povrchu Měsíce. Pomocí metanových trysek bude také startovat z povrchu Měsíce.

Přehled prototypů

Seznam lodí Starship

OznačeníPoprvé spatřenVývoz na rampuPrvní statický zážehPrvní letDatum vyřazeníLokalitaStatusPočet letůPoznámka
Starhopperříjen 20188. března 20193. dubna 201925. července 2019srpen 2019Starbase, TexasVyřazen3Starhopper je technologický demonstrátor. Absolvoval celkem tři skoky (do 1, 20 a 30 metrů). Poté byl přestavěn na pozorovací stanoviště.
Mk1prosinec 201831. října 2019listopad 2019Starbase, TexasZničenPrototyp byl zničen během tlakovací zkoušky.[17]
Mk2prosinec 2018listopad 2019Cocoa, FloridaSešrotovánVýroba prototypu byla zrušena.
S1 (Mk3)září 201926. února 2020únor 2020Starbase, TexasZničenByl zničen během tlakovací zkoušky.[18]
Mk4září 2019listopad 2019Cocoa, FloridaSešrotovánVýroba prototypu byla zrušena.
S3březen 202029. března 20203. dubna 2020Starbase, TexasZničenByl zničen během tlakovací zkoušky.[19]
S4březen 202024. dubna 20205. května 202029. května 2020Starbase, TexasZničenSN4 jako první plnohodnotný prototyp pro tlakovací zkoušku. Poté s ní bylo provedeno pět statických zážehů motoru Raptor.[20] SN4 selhal při testu rychlého odpojení přípojky mezi raketou a rampou, která se odpojuje po startu.[21]
S5duben 202024. června 202027. července 20304. srpna 2020únor 2021Starbase, TexasSešrotován1Prototyp úspěšně přečkal kryogenní tlakovací zkoušku. Provedl úspěšný statický zážeh a provedl skok do 150 metrů.
S6květen 202012. srpna 202023. srpna 20203. září 2020leden 2021Starbase, TexasSešrotován1Prototyp úspěšně přečkal kryogenní tlakovací zkoušku. Provedl úspěšný statický zážeh a provedl skok do 150 metrů.
S8červenec 202027. září 202020. října 20209. prosince 20209. prosince 2020Starbase, TexasZničen1První prototyp z oceli 304L a první Starship vybavená funkčními křidélky. Úspěšně absolvoval kryogenní zkoušky a byl opatřen třemi motory Raptor. Dne 20. října 2020 následoval statický zážeh[22] a 23. října montáž špičky. Následně byly 10. a 12. listopadu provedeny statické zážehy, přičemž první proběhl správně, ale při druhém došlo k poškození motorové sekce odletujícími úlomky z poškozené rampy, což si vyžádalo opravy a výměnu motoru. Dne 25. listopadu byl proveden úspěšný statický zážeh. 9. prosince proveden testovací let do výšky 12,5 km, prototyp byl zničen při přistání.[4]
S9srpen 202022. prosince 20206. ledna 20212. února 20212. února 2021Starbase, TexasZničen1Prototyp vyletěl úspěšně do výšky 10 km, během přistávacího manévru se jeden z motorů Raptor nezažehl, následkem čehož se prototyp nebyl schopen vrátit do svislé polohy a narazil do země částečně nakloněný.
S10září 202029. ledna 202123. února 20213. března 20213. března 2021Starbase, TexasZničen1Prototyp vyletěl úspěšně do výšky 10 km a jako první úspěšně přistál po letu na břiše. Jako první také použil pro přistávací manévr 3 motory, díky čemuž byl zajištěna redundance. Přistání ovšem bylo poměrně tvrdé (cca 35 km/h). Elon Musk později prozradil, že příčinou tvrdého dosednutí byl příliš nízký tah motoru, pravděpodobně kvůli nasátí části helia, které v palivové nádrži zajišťuje tlakování metanu.[23][24] Po přistání došlo k požáru v motorové sekci, což sice bylo uhašeno, ale přibližně 8 minut po přistání došlo k výbuchu, při kterém byl prototyp zničen.
S11září 20208. února 202122. března 202130. března 202130. března 2021Starbase, TexasZničen1Prototyp úspěšně vystoupal do výšky 10 km. Přistání bylo neúspěšné, k explozi prototypu došlo několik desítek metrů na zemí. Celý průběh letu probíhal v pořádku, ale relativně malý únik metanu způsobil požár na motoru 2 a došlo ke spálení části avioniky. To během přistávacího zážehu vedlo k „tvrdému startu“ v metanovém turbočerpadle.[25] Start proběhl v husté mlze, která značně znemožnila pozemní pozorování.
S12-S14podzim 2020únor 2021Starbase, TexasVýroba zrušenaVýroba byla z důvodu zastaralého hardwaru zrušena a zbylé díly prototypů byly sešrotovány.
S15listopad 20208. dubna 202126. dubna 20215. května 202125. května 2021Starbase, TexasVyřazen1První prototyp 2. generace. Obsahoval stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru, vylepšený návrh rozvodů pohonných látek ve spodní části lodi a upravenou konfiguraci Raptorů. 5. května 2021 proběhl testovacímu let do výšky 10 km, který skončil prvním úspěšným přistáním.[26] Prototyp byl poté vystaven blízko výrobní haly ve Starbase.
S16-S19leden/ únor 2021jaro 2021Starbase, TexasVýroba zrušenaVzhledem k tomu, že SpaceX chce co nejdříve přejít na orbitální lety, byla výroba těchto prototypů zrušena. Prototyp SN16, který již byl zkompletován, byl vystaven vedle prototypu SN15.
S20březen 202113. srpna 202121. října 2021Starbase, TexasVyřazen0První prototyp 3. generace. Bude určen pro první orbitální let. Je vybaven kompletním tepelným štítem, třemi vakuovými motory Raptor a systémem pro oddělení od prvního stupně.[27] 6. srpna 2021 byl na orbitální rampě na hodinu poprvé připojen k prototypu B4, kde se ověřila kompatibilita. Poté byl prototyp převezen zpět do výrobní haly. 17. srpna 2021 byl vyzvednut na suborbitální rampu B pro plánované testování. 12. listopadu 2021 proběhl první úspěšný zážeh všech 6 motorů Raptor. Elon Musk potvrdil, že loď 20 bude vybavena 6 motory Raptor Vacuum
S21-S23červenec - říjen 2021Starbase, TexasVýroba zrušena0
S24listopad 20219. srpna 202220. dubna 2023[28]v den startuStarbase, TexasZničen0První startovní pokus (IFT-1) uskutečnila sestavy Booster 7 a Spaceship S24. Let skončil po mnohočetných problémech po 4 minutách.
S25březen 2022květen 2023[29]26. června 2023[30]17. listopadu 2023 (plánováno)Starbase, TexasPříprava ke startu0V přípravě na druhý testovací let (Starshio IFT-2) se Super Heavy B9
S26květen 2022Starbase, TexasVe výrobě0
S27červen 2022Starbase, TexasVe výrobě0
S28červenec 2022Starbase, TexasVe výrobě0


Seznam testovacích nádrží

OznačeníPoprvé spatřenVývoz na rampuDatum vyřazeníLokalitaStatusPoznámka
Test Tank 1leden 20209. ledna 202010. ledna 2020Starbase, TexasZničen (plánovaně)
LOX Header Test Tankleden 202023. ledna 202025. ledna 2020Starbase, TexasZničen (plánovaně)
Test Tank 2leden 202027. ledna 202028. ledna 2020Starbase, TexasZničen (plánovaně)
SN2únor 20207. března 2020březen 2020Starbase, TexasVyřazenJedná se o testovací nádrž, která byla po provedení několika tlakovacích zkoušek uskladněna.
SN7květen 202012. června 202023. června 2020Starbase, TexasZničen (plánovaně)Testovací nádrž s cílem otestovat nový typ oceli (304L).[31] Nádrž byla následně zničena při tlakové zkoušce.
SN7.1červenec 20208. září 202022. září 2020Starbase, TexasZničen (plánovaně)Vylepšená testovací nádrž podobná nádrži SN7. Zničena během destrukční tlakové zkoušky.
SN7.2prosinec 202020. ledna 202115. března 2021Starbase, TexasVyřazenTestovací nádrž s tloušťkou stěny 3 mm místo stávajících 4 mm. Nádrž byla po provedení dvou kryogenních zkoušek vyřazena.
BN2.1duben 20213. června 202125. června 2021Starbase, TexasVyřazenZkušební nádrž rakety Super Heavy. Jejím účelem bude ověřit odolnost konstrukce motorové sekce. Nádrž byla po provedení dvou kryogenních zkoušek vyřazena.
GSE 4.1srpen 2021srpen 202118. ledna 2021Starbase, TexasZničen (plánovaně)
B2.1říjen 2021listopad 20216. prosince 2021Starbase, TexasVyřazen
B6říjen 2021prosinec 2021Starbase, TexasNeznámý
B7.12022červen 2022Starbase, TexasProbíhá testování
EDOME2022červen 2022Starbase, TexasProbíhá testování

Seznam Super Heavy

OznačeníPoprvé spatřenVývoz na rampuPrvní statický zážehPrvní letDatum vyřazeníLokalitaStatusPočet letůPoznámka
B1září 2020jaro 2021Starbase, TexasSešrotovánPrvní prototypy prvního stupně. Prototyp, vysoký 70 metrů, sloužil pouze k nacvičení výrobních postupů. Prototyp byl po zkompletování sešrotován.[32]
B3březen 20211. července

2021

19. července 202119. července 2021Starbase, TexasSešrotovánTento prototyp měl být určen pro první orbitální let, nakonec však posloužil pouze k pozemnímu testování.[33] Obsahuje mnoho vylepšení oproti prototypu B1. Nejvýraznějším rozdílem je prohození hlavních nádrží, kdy u B1 byla metanová nádrž dole a u B3 nahoře. Prototyp byl usazen na suborbitální rampu A, kde podstoupil tlakové testy a statický zážeh se třemi motory Raptor. Prototyp byl poté rozřezán na několik dílů a sešrotován.
B4červenec 20217. září 2021[34]25. březen 2022Starbase, TexasVyřazenPrvní prototyp, který je určen pro první orbitální let. Je vybaven 29 motory Raptor, roštovými kormidly a obsahuje několik konstrukčních změn, oproti prototypu B3. 4. srpna 2021 byl, jako první prototyp vůbec, vyzvednut na orbitální odpalovací rampu, kde se ověřila kompatibilita s orbitální rampou a druhým stupněm, Starship. Poté byl prototyp převez zpět do výrobní haly. [35] Dne 7. září byl prototyp převezen zpět k orbitální odpalovací rampě, o den později byl prototyp vyzvednut na tuto rampu.[36]
B5červenec 2021prosinec 2021Starbase, TexasSešrotován
B729. září 202131. března 202220. dubna 2023[28]v den startuStarbase, TexasŠablona:Tab/NespěšnáPrvní startovní pokus (IFT-1) uskutečnila sestava Booster 7 a Spaceship S24. Let skončil po mnohočetných problémech po 4 minutách.
B86. října 2021Starbase, TexasVe výrobě
B924. října 20216. srpna 2023[37]17. listopadu 2023 (plánováno)Starbase, TexasPříprava ke startuV přípravě na druhý testovací let (Starshio IFT-2) s kosmickou lodi S25.
B103. srpna 2022Starbase, TexasVe výrobě

Seznam testovacích letů

Seznam letů prototypů Starship v nízkých výškách

Číslo letuDatum a čas startu (UTC)Testovaný prototypStartovací rampaDosažená výškaVýsledekTrvání
15. dubna 2019StarhopperGround pad,

Starbase, Texas

~1 mÚspěch~3 sekundy
225. července 2019StarhopperGround pad,

Starbase, Texas

20 mÚspěch~22 sekund
327. srpna 2019

22:00

StarhopperGround pad, Starbase, Texas150 mÚspěch~58 sekund
44. srpna 2020

23:57

S5Suborbital Pad A, Starbase, Texas150 mÚspěch~45 sekund
53. září 2020

17:47

S6Suborbital Pad A, Starbase, Texas150 mÚspěch~45 sekund
69. prosince 2020

22:45

S8Suborbital Pad A, Starbase, Texas12,5 kmZničen při přistání6 minut 42 sekund
72. února 2021

20:25

S9Suborbital Pad B, Starbase, Texas10 kmZničen při přistání6 minut

26 sekund

83. března 2021

23:15

S10Suborbital Pad A, Starbase, Texas10 kmZničen po přistání6 minut

24 sekund

930. březen 2021

13:00

S11Suborbital Pad B, Starbase, Texas10 kmZničen před přistáním5 minut

49 sekund

105. května 2021S15Suborbital Pad A, Starbase, Texas10 kmÚspěch6 minut

8 sekund

Seznam suborbitálních a orbitálních letů sestavy Starship/Super Heavy

Číslo letuOznačeníDatum a čas startu (UTC)Testované prototypyStartovací rampaDosažená výškaVýsledekTrváníPoznámka
1Starship Integrated Flight Test20. dubna 2023
13:33[38]
Starship S24, Super Heavy B7Orbital Launch Pad A, Starbase, Texas~40 kmSestava zničena během startu3 minuty a 59 sekundDle plánu mělo po oddělení stupňů dojít k hladkému přistání Superheavy, přibližně 30 km od pobřeží, v Mexickém zálivu. Starship měl dosáhnout maximální výšky 115 km a 90 minut po startu se pokusit o měkké přistání na mořskou hladinu přibližně 100 km od severozápadního pobřeží ostrova Kauai. a uskutečnit tak necelý jeden oběh Země.

Při svém prvním testovacím letu raketa úspěšně opustila startovací rampu, ale bezprostředně poté již nefungovaly celkem 4 z celkových 33 raketových motorů Raptor 1. stupně. V čase T+67 již bylo nefunkčních celkem 6 motorů, což však stále umožnilo raketě nabírat rychlost a stoupat.

Po poškození vektorovací části motorů a následné ztrátě kontroly došlo k rotaci rakety a v čase T+3:59 k její destrukci prostřednictvím autodestrukčního systému. Při letu bylo dosaženo maximální výšky cca 40 km a rychlosti 2000 km/h.

2Starship Integrated Flight Test 218. listopadu 2023
13:03[39]
Starship S25, Super Heavy B9Orbital Launch Pad A, Starbase, Texas~90 km (B9),

~149 km (S25)

Obě součásti sestavy nezávisle na sobě zničeny během startu3 minuty a 21 sekund (B9), 8 minut (S25)Sestava se po zážehu všech motorů boosteru a podařeném startu rozdělila v čase T+ 2 minuty a 48 sekund, když se krátce před rozdělením bezchybně zažehlo všech šest motorů lodi Starship. Ta po oddělení pokračovala po plánované trajektorii, zatímco booster se vydal na cestu k plánovanému přistání na vodu; podle telemetrických údajů setrvačností vystoupal do výše asi 90 km na Zemí, ovšem v čas 3:21 explodoval.[40][41]

Starship dosáhla na konci osmé minuty po startu do výšky 149 kilometrů při rychlosti přes 24 tisíc kilometrů za hodinu,[40][42] poté však došlo ke ztrátě telemetrie, protože loď byla zničena.[43][44][45]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. VŠETEČKA, Roman. Druhý start nejsilnější rakety světa se nepovedl, museli ji nechat vybuchnout Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/spacex-starship-super-heavy-raketa-vesmir-elon-musk.A230420_112319_tec_vesmir_vse [online]. iDnes, 2023-04-20 [cit. 2023-04-20]. Dostupné online. 
  2. https://www.spacex.com/vehicles/starship/
  3. STARSHIP [online]. SpaceX, 2019 [cit. 2019-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-30. (anglicky) 
  4. a b GRUSH, Loren. SpaceX flies Starship prototype rocket to highest altitude yet — but doesn’t stick the landing. The Verge [online]. 2020-12-09 [cit. 2020-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. MAJER, Dušan. Musk zveřejnil informace o nosiči Super Heavy [online]. Kosmonautix.cz. 2020-09-03. Dostupné online. 
  6. SpaceX Starship Super Heavy Project at the Boca Chica Launch Site. www.faa.gov [online]. Federal Aviation Administration, 21. prosince 2021 (poslední modifikace) [cit. 2022-01-03]. Dostupné online. 
  7. SpaceX's Elon Musk renames his big rocket 'Starship'. phys.org [online]. [cit. 2023-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. MELECHIN, Petr. Vše o Starship [online]. ElonX, 2019-01-26, rev. 2019-09-30 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  9. SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. SpaceX targets 2021 commercial Starship launch. SpaceNews.com [online]. 2019-06-28 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MAJER, Dušan. První poskočení Starhopperu [online]. Kosmonautix.cz, 2019-07-26 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  12. MELECHIN, Petr. Starhopper naposledy vzletěl, tentokrát do výšky 150 metrů [online]. ElonX, 2019-08-28 [cit. 2019-10-04]. Dostupné online. 
  13. NAPSAL, Kamil. První komerční náklad pro Starship [online]. 2022-08-18 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. 
  14. https://twitter.com/elonmusk/status/1398761944606285828. Twitter [online]. [cit. 2021-05-29]. Dostupné online. 
  15. https://twitter.com/elonmusk/status/1300698052026683394. Twitter [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  16. MAHONEY, Erin. NASA Selects Blue Origin, Dynetics, SpaceX for Artemis Human Landers. NASA [online]. 2020-04-30 [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  17. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2019-11-21 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  18. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2020-02-29 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  19. ElonX [online]. 2020-04-04 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  20. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2020-05-29 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  21. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2020-06-09 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  22. https://twitter.com/elonmusk/status/1318677645358518272. Twitter [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online. 
  23. https://twitter.com/elonmusk/status/1368016384458858500. Twitter [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  24. https://twitter.com/elonmusk?ref_url=https%3a%2f%2fportal.24liveblog.com%2f%2fevent%2f2218960025146598624%2fnews%2fadd. Twitter [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  25. https://twitter.com/elonmusk/status/1379022709737275393. Twitter [online]. [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. 
  26. https://twitter.com/elonmusk/status/1376894241792737280. Twitter [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  27. https://twitter.com/elonmusk/status/1376898630582419461. Twitter [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  28. a b SHEETZ, Michael. SpaceX to spend about $2 billion on Starship this year, as Elon Musk pushes to reach orbit. CNBC [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. WALL, Mike. SpaceX rolls next Starship prototype out to pad for engine test (photo). Space.com [online]. 2023-05-18 [cit. 2023-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. JONES, Caleb. Space Launch Now - Starship S25 Static Fire #1. Space Launch Now [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. MELECHIN, Petr. ElonX [online]. 2020-05-29 [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 
  32. https://twitter.com/elonmusk/status/1376902791906611200. Twitter [online]. [cit. 2021-03-30]. Dostupné online. 
  33. https://twitter.com/elonmusk/status/1408245758869086209. Twitter [online]. [cit. 2021-06-26]. Dostupné online. 
  34. Super Heavy Booster 4 Rolled Back to the Launch Site | SpaceX Boca Chica. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  35. Super Heavy Booster 4 Lifted onto the Orbital Launch Pad | SpaceX Boca Chica. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  36. Super Heavy Booster 4 Lifted Back onto the Orbital Launch Mount | SpaceX Boca Chica. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  37. SpaceX fires up Starship Super Heavy Booster 9 in Texas. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  38. Starship-Super Heavy (Prototype) | Starship Flight Test [online]. Next Spaceflight [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  39. Starship-Super Heavy (Prototype) | Starship Flight Test 2. Next Spaceflight [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  40. a b SpaceX. SpaceX [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. FULL FLIGHT! SpaceX Starship IFT-2. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  42. FULL FLIGHT! SpaceX Starship IFT-2. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  43. FOUST, Jeff. Starship/Super Heavy lifts off on second flight [online]. 2023-11-18 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. DINNER, Josh. SpaceX Starship megarocket launches on 2nd-ever test flight, explodes in 'rapid unscheduled disassembly' (video). Space.com [online]. 2023-11-18 [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. HARWOOD, William. Super Heavy-Starship climbs high but falls short on second test flight – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Booster in the High Bay (51438375448).jpg
Autor: Lars Plougmann from United States, Licence: CC BY-SA 2.0
Super Heavy BN4 inside the High bay at Starbase. Its black grid fins can be seen very clearly, with the steel welds.
SpaceX launch tower, under construction (51439001865).jpg
Autor: Lars Plougmann from United States, Licence: CC BY-SA 2.0
66 megapixel panorama
SpaceX Starhopper.jpg
Autor: Nomadd from forum.nasaspaceflight.com, Licence: CC BY-SA 4.0
Starhopper under construction by workers nearby. Its large legs and stubby construction is easily visible. Stainless-steel sheets are applied haphazardly. It would eventually perform a series of test and become the first Starship prototype to ever take flight.
Starship SN20 getting a tile inspection (close-up) (51432107025).jpg
Autor: Lars Plougmann from United States, Licence: CC BY-SA 2.0
Starship SN20 getting a tile inspection (close-up)
Starship SN16.jpeg
Autor: Lars Plougmann from United States, Licence: CC BY-SA 2.0
A vertical panorama of Starship SN16 spacecraft taken on 5 September 2021 at SpaceX's Starbase spaceport, which at the time was intended to fly after Starship SN15. However, as of January 2022, the prototype is cancelled and waiting for recycling. Both of its forward and aft flap pairs are closed, with cables and piping seen running in the middle of the spacecraft. Welding seams of steel sections can be seen very clearly, and machines surrounding the spacecraft demonstrate the size of its height.
The Boca Chica Rocket Factory.jpg
Autor: Steve Jurvetson, Licence: CC BY 2.0
many versions in various stages of development, pipelined like Apollo 4-17
Starship SN9 Evening Rays.jpg
Autor: Jared Krahn, Licence: CC BY-SA 4.0
Starship SN9 sitting on the launch pad with the build site in the background ahead of its test flight.
Starship full stack.jpg
Autor: Hotel Pika, Licence: CC BY-SA 2.0
Made a dedicated file to respect the author's request of keeping the original image intact, i.e. no cropping. However, the image is not suitable for Wikipedia usage, due to distortion and distracting background.
Starship passing the Moon-2018 version.jpg
Autor: Space Exploration Technologies Corp., Licence: CC0
The BFR spaceship (2018 version) firing all of its engines while over the Moon. Vehicle was subsequently renamed by SpaceX as Starship in late 2018, and then a substantial redesign to the external control surfaces was done in Sep 2019 for the first "as built" version