Startovací komplex 13

Startovací komplex 13
Atlas s Marinerem 3 na rampě LC-13, 4. listopad 1964
Kosmodrom	Cape Canaveral Air Force Station
Poloha	Florida, USA
Souřadnice	28°29′11″ s. š., 80°32′42″ z. d.
Zkrácený název	LC-13
Provozovatel	NASA
Historie startů
Status	zrušena
Druh rampy	startovní
Celkově startů	52
První start	2. srpen 1958 (Atlas B 4B)
Poslední start	7. duben 1978 (Atlas Agena D 5505A)
Rakety	Atlas B Atlas D Atlas E Atlas F Atlas-Agena
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Startovací Komplex 13 (LC-13) byl startovací komplex na Cape Canaveral Air Force Station, třetí nejjižnější z původních odpalovacích komplexů známých jako Missile Row. Leží mezi LC-12 a LC-14. Oblast LC-13 má v současné době v pronájmu SpaceX a po rekonstrukci využívá místo pod názvem Landing Zone 1 a je tu přistávací plocha pro první stupně Falconu 9 a Falconu Heavy.

LC-13 byl původně používán pro zkušební starty mezikontinentální balistické střely SM-65 Atlas a následně pro provozní starty Atlasu v letech 1958 až 1978. Byla to, z původních čtyř, nejvíce používaná a nejdéle sloužící rampa pro Atlas. V letech 1980 až 2015 byl komplex neaktivní.

Dne 16. dubna 1984 byl komplex předán Národnímu registru historických míst, nebyla ale prováděna údržba, takže komplex pomalu chátral. V důsledku poškození korozí byla 6. srpna 2005 z bezpečnostních důvodů zbourána mobilní servisní věž.^[1] V roce 2012 byl zbourán blockhouse.^[2]

LC-13 byl majetkem americké vlády a byl původně řízen letectvem Spojených států. Poté byl v roce 1964 převeden do vlastnictví NASA a o pár let později, v roce 1970, byl převeden zpět pod letectvo. V lednu 2015 byla plocha a zbývající zařízení pronajaty na pět let společnosti SpaceX.^[3]

Startovací komplex 13

Spolu s odpalovacími komplexy 11, 12 a 14, měl LC-13 vzhledem k většímu výkonu Atlasu robustnější konstrukci, než mnoho současných ramp. Rampa měla větší odpalovací podstavec, který byl šest metrů vysoký a zesílený blockhause. Rakety byly dodávány na odpalovací stanoviště z rapy na jižní straně podstavce.^[4]

1956–1961 Testy Atlasu

Testy střel Atlas B, D, E a F  začaly v roce 1958.

Jednou došlo na rampě k výbuchu při startu střely 51D v březnu 1960 vlivem nestability spalování několik sekund po startu. Atlas spadl zpět na LC-13 a proměnil se v obrovskou ohnivou kouli, což rampu vyřadilo z provozu na celé jaro a léto roku 1960.

Před startem Atlasu 51D, byl odstraněny samostatné turbíny výfukového potrubí čtyř ramp pro Atlas v CCAS. O několik týdnů později explodoval další Atlas na rampě LC-11 a bylo rozhodnuto nainstalovat výfukové potrubí zpět, i když to bylo považováno za nepravděpodobné, že by mělo něco společného s neúspěchy.

Další na LC-13 byl první test Atlasu E 11. října, což bylo přesně sedm měsíců po nehodě se střelou 51D. Poté zůstal LC-13  primárním testovacím stanovištěm střel Atlas E. Atlas F se testoval hlavně na LC-11. Zůstal primárním odpalištěm z východního pobřeží pro Atlas E rakety, s Atlas F testy, hlavně běh z LC-11 (střela 2F v srpnu 1961 byla jediná ze série Atlas F, která odstartovala z LC-13).

1962–1978 Atlas Agena

Mezi únorem 1962 a říjnem 1963 byla rampa předělána pro použití raket Atlas-Agena. Změny byly větší než na LC-12 a LC-14, mobilní servisní věž byla zbořena a nahrazena novou, větší. První start z rekonstruované rampy byl Vela 1, 17. října 1963.

Významné starty:

• Lunar Orbiter 1, 10. srpna 1966. Vyfotografoval navrhovaná místa pro přistání Apolla a sondy Surveyor a pořídil první snímky Země z oběžné dráhy Měsíce.^[5]
• Několik tajných startů pro NRO. Mohlo by se jednat o satelity Canyon a Rhyolite.^[5]

Rampy byla mezi lety 1980 a 2015 deaktivována.

Landing Zone 1

První přistání prvního stupně Falconu 9 na Landing zone 1

Místo bývalého startovacího komplexu 13 je nyní pronajato SpaceX, a je označeno jako Landing Zone 1.^{[6][7][8][9][10]}

SpaceX podepsala pětiletou nájemní smlouvy na pozemek bývalého LC-13 dne 10. února 2015, z důvodu vybudování přistávací plochy pro přistávání prvních stupňů Falconu 9.^[11] V komplexu by mělo vzniknout celkem pět přistávacích ploch. Hlavní a největší plocha je již v provozu. K ní by měly přibýt další dvě.^[12]

K prvnímu úspěšnému přistání došlo při dvacátém letu Falconu 9, 22. prosince 2015.^[13][14]

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Startovací komplex 13 na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cape Canaveral Air Force Station Launch Complex 13 na anglické Wikipedii.

Související články

• Landing Zone 1