Statečné srdce

Statečné srdce
Původní názevBraveheart
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka177 min
Žánryhistorický, drama, životopisný, válečný
ScénářRandall Wallace
RežieMel Gibson
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMel Gibson
Sophie Marceau
Catherine McCormack
Patrick McGoohan
Angus Macfadyen
Brendan Gleeson
ProdukceMel Gibson
Alan Ladd, Jr.
Bruce Davey
Stephen McEveety
HudbaJames Horner
KameraJohn Toll
StřihSteven Rosenblum
Výroba a distribuce
Premiéra1995
Produkční společnostiThe Ladd Company
Icon Productions
DistribuceParamount Pictures
20th Century Fox
Rozpočet54 000 000 $
Tržby213,2 mil. $ (celosvětově)[1]
OceněníOscar za nejlepší kameru (1994)
Oscar za nejlepší masky (1994)
Oscar za nejlepší režii (1994)
Oscar za nejlepší střih zvuku (1994)
Oscar za nejlepší film (1996)
… více na Wikidatech
Statečné srdce na ČSFDKinoboxuFDbIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Statečné srdce (anglicky Braveheart) je americký historický velkofilm z roku 1995 režírovaný Melem Gibsonem, který snímek také produkoval a ztvárnil titulní roli Williama Wallace, skotského národního hrdiny v boji za nezávislost na Anglii.[2] Ve vedlejších rolích se objevili Sophie Marceau, Patrick McGoohan, Catherine McCormack či Brendan Gleeson. Scénář, jehož autorem je Randall Wallace, je volně inspirován epickou básní minstrela Slepého Harryho z 15. století.[3]

Ihned po svém vydání se Statečné srdce stalo velkým komerčním úspěchem a dočkalo se nadšených reakcí od filmových kritiků i diváků po celém světě.[4] I přes četné historické nepřesnosti bývá často považováno za jeden z nejzdařilejších historických filmů všech dob.[5]

Film se dočkal mnoha prestižních ocenění. Z deseti oscarových nominací proměnil pět, včetně ceny Akademie za nejlepší film,[6] získal i jednoho Zlatého Glóba a čtyři ceny BAFTA.

Děj

Roku 1280 anglický král Eduard I. dobyje Skotsko poté, co dosavadní skotský král zemře, aniž by zanechal dědice trůnu. Mladý William Wallace, který žije se svou rodinou na Skotské vysočině, je svědkem brutální smrti mnoha skotských šlechticů. Během vzdoru proti Angličanům zemře i jeho otec a bratr.

O mnoho let později se mladý William Wallace tajně ožení s dávnou přítelkyní Murron MacClannoughovou, aby se jeho žena vyhnula králově nařízenému právu první noci. Jednoho dne však ženu přepadnou a chtějí znásilnit vojáci. William ji brání a několik jich zabije. Avšak Murron je chycena a za trest i pro výstrahu posléze zabita. Wallace ji pomstí a následně se postaví do čela skotského odporu proti Angličanům; při něm získává spojenectví v princezně Isabele znechucené vynuceným sňatkem s neschopným dědicem anglického trůnu, princem Eduardem.

Po mnoha válečných úspěších je nakonec Wallace kvůli zradě ve vlastních řadách zajat královskými vojsky a veřejně popraven.[7][8] Jeho odkaz však Skotové uctí a naplní v bitvě u Bannockburnu, v níž pod vedením Roberta Bruce, uchazeče o skotskou korunu, vybojují nezávislost země na Angličanech.[9]

Obsazení

Mel GibsonWilliam Wallace
Sophie Marceauprincezna Izabela
Patrick McGoohankrál Eduard I.
Catherine McCormackMurron
Brendan GleesonHamish
James CosmoCampbell
David O'HaraStephen
Alun ArmstrongMornay
Angus McFadyenRobert Bruce
Ian BannenRobert Bruce starší
Peter Hanlyprinc Eduard
James Robinsonmladý William
Sean LawlorMalcolm Wallace
Sandy NelsonJohn Wallace
Sean McGinleyMacClannough

Výroba

Vývoj

Práce na filmu původně začínaly pod křídly studia Metro-Goldwyn-Meyer, ale kvůli probíhajícím obměnám vedení producent Alan Ladd Jr. podal výpověď a projekt si vzal s sebou. Statečné srdce nakonec bylo distribuováno studiem Paramount v Severní Americe a 20th Century Fox mezinárodně. Terry Gilliam byl první adept na post režiséra, ovšem nabídku nepřijal. Dříve především herec Mel Gibson, který měl tehdy za sebou jen jeden režijní počin v podobě dramatu Muž bez tváře (1993), zprvu post režiséra filmu také odmítal, nakonec ovšem souhlasil.[10] Nejprve chtěl zůstat jen u režie a do titulní role zvažoval Brada Pitta či Jasona Patrica, nakonec ovšem ztvárnil Williama Wallace on sám. Role krále Eduarda I. byla nabídnuta Seanu Connerymu, ten však kvůli zaneprázdněnosti odmítl.

Natáčení

Fotografie z natáčení filmu

Natáčení probíhalo od červa do října roku 1994 především ve Skotsku, většina bitev zobrazených ve filmu ovšem byla natočena v Irsku. Syrovost a brutalita krvavých bojů musela být zmírněna, aby se film vyhnul ratingu NC-17; nakonec byl ohodnocen ratingem R kvůli zobrazení středověkého válečného násilí.[11] Původní verze také měla stopáž 195 minut, která byla později sestříhána do 177 minut.

Soundtrack

Autorem filmové hudby je slavný skladatel James Horner, který s Gibsonem (coby režisérem) spolupracoval již na filmu Muž bez tváře (1993). Hudební doporovd kombinující klasické orchestrální nástroje s tradičními keltskými a skotskými instrumenty (včetně irské píšťalky, dud či bodhránu) byl nahrán londýnským symfonickým orchestrem a stal se jedním z komerčně nejúspěšnějších soundtracků všech dob.

Přijetí

Film s rozpočtem pohybujícím se okolo 70 milionů dolarů vydělal 210 milionů dolarů celosvětově a získal si přízeň diváků po celém světě. Měl také velmi pozitivní dopad na turismus ve Skotsku. Město Stirling a okolí zaznamenalo roku 1996 výrazný nárůst v počtu turistů, z nichž většina zhlédla Statečné srdce.

Chvály se dočkalo především množství skvěle natočených bitev, romantiky, vytříbená hudba i Gibsonova režie, zato byly kritizovány značné historické nepřesnosti.[12] Na tuzemských databázích uživatelé hodnotili film velmi kladně.[13]

Ocenění

Ačkoliv se Statečné srdce dočkalo úctyhodných 10 oscarových nominací, v záplavě dalších vynikajících filmů nebylo považováno za favorita, dokud Mel Gibson neobdržel Zlatý Glóbus za nejlepší režii. Nakonec ovšem ovládlo slavnostní ceremoniál s 5 cenami Akademie za nejlepší film, režii, kameru, masky a střih zvuku.

Odkaz

Roku 2019 byl natočen sequel pod názvem Robert the Bruce, který ovšem propadl. Na události filmu Statečné srdce také bezprostředně navazuje úspěšný film z produkce Netflixu Král psanec (2018), ačkoliv se nejedná o pokračování.[14]

Peter Jackson se nechal slyšet, že tento snímek jej inspiroval k natočení trilogie Pán prstenů.

Odkazy

Reference

  1. Box Office Mojo. [cit. 2019-03-07]
  2. Vlasta | Skotský národní hrdina William Wallace: Podobal se ve skutečnosti Melu Gibsonovi?. www.vlasta.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  3. Dějiny se přepisují srdcem. Důkaz dal Mel Gibson ve filmu plném chyb - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  4. William Wallace: Statečné srdce jak ho neznáte - Seznam Médium. medium.seznam.cz [online]. 2023-06-16 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  5. Dějiny se přepisují srdcem. Důkaz dal Mel Gibson ve filmu plném chyb - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  6. The 68th Academy Awards Memorable Moments | Oscars.org | Academy of Motion Picture Arts and Sciences. www.oscars.org [online]. 2014-08-26 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KRUPKA, Jaroslav. PODCAST: Dějiny temné i tajemné. Statečné srdce, skutečný příběh. Deník.cz. 2023-10-23. Dostupné online [cit. 2024-02-13]. 
  8. Dotyk | Jak skutečně probíhala poprava Williama Wallace. Realita byla horší něž film. www.dotyk.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  9. Statečné srdce (1995). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. PRIMA, F. T. V. 9 věcí, které nevíte o Statečném srdci: Proč v něm Mel Gibson původně nechtěl hrát?. Prima COOL [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  11. FANDÍMEFILMU. Statečné srdce: Možná se dočkáme čtyřhodinového režisérského sestřihu. FandímeFilmu.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  12. PRIMA, F. T. V. Film vs. realita: Statečné srdce nebyla přezdívka Williama Wallace, kilty se nosily později. Prima Zoom [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 
  13. Statečné srdce (1995) | ČSFD.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  14. Statečné srdce má pokračování. Outlaw King ukazuje, co se dělo ve Skotsku po umučení Williama Wallace. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce