Stebnický potok

Stebnický potok
Lávka přes potok u zaniklého Doubravského mlýna
Základní informace
Délka toku	12 km
Plocha povodí	26,38 km²
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-01-0630
Pramen
pod horou Dyleň 49°58′51,53″ s. š., 12°29′45,58″ v. d. 670 m n. m.
Ústí
do Odravy ve vodní nádrži Jesenice 50°3′22,39″ s. š., 12°26′23,25″ v. d. 450 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský kraj – Okres Cheb – Dolní Lažany, Stebnice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Odrava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stebnický potok německy Stabnitzer Bach je vodní tok v Českém lese, Smrčinách a Chebské pánvi v okrese Cheb v Karlovarském kraji, pravostranný přítok Odravy.

Délka toku měří 12 km,^[1] plocha povodí činí 26,38 km².^[2]

Průběh toku

Potok pramení v Českém lese v nadmořské výšce 670 metrů na severozápadním úpatí hory Dyleň (940 m) asi 350 metrů od Česko-bavorské hranice. V mokřinách teče potok od pramene severním a severozápadním směrem neobydlenou krajinou hraničního pásma při bývalé Železné oponě.

V mělkém korytě se zařezává do skalnatého podloží, tvořeného výhradně svory chebsko-dyleňského krystalinika.^[3]

Podél části horního a středního toku potoka je vedena naučná stezka Stebnický potok, vybudovaná občanským sdružením Život na Dyleň.^[4] V místech u vývěru minerálního pramene Kyselecký hamr opouští území geomorfologického celku Český les a krátce protéká územím Smrčin.^[5] Zprava přibírá menší Hamerský potok, u Paličské mlýna opouští Smrčiny a přitéká do Chebské pánve. Míjí vesnici Doubravu a pokračuje do vesnice Dolní Lažany, kde přibírá zprava Paličský potok. Severním až severovýchodním směrem protéká pastvinami do vesnice Stebnice. Po asi 550 m od okraje vesnice se vlévá zprava do Odravy, respektive do vodní nádrže Jesenice, vybudované na Odravě.

Hospodářské využití

Území středního toku potoka patřilo v minulosti k hospodářsky využívaným. Na potoce bylo vybudováno několik mlýnů, případně hamrů. K nejznámějšímu hamru patřil Kyselecký hamr, spadající pod obec Mýtinu. Byl nazýván Waffenhammer, který ovšem neměl nic společného se zbraněmi (německy Waffen = zbraně), ve skutečnosti se zde kovalo zemědělské nářadí, kosy, srpy, radlice atp. V jeho blízkosti vyvěrá minerální pramen pojmenovaný jako Kyselecký hamr. Je znám již od roku 1588 a popisuje ho Bohuslav Balbín. Na obrubě žulové jímky je vytesaný letopočet 1698.^[6] Jedná se zřejmě o nejstarší jímání pramene v Česku, u nějž se dochovala starobylá podoba.^[7] Významnými vodními mlýny pod vesnicí Palič byly starý a nový Paličský mlýn, první vybudovaný kolem 1495, druhý roku 1616. Nad vesnicí Doubrava stával u brodu přes potok Doubravský mlýn, postavený údajně roku 1490. Stejně jako předešlé mlýny zanikl po roce 1945 kdy došlo k vysídlení německého obyvatelstva a území se octlo v zakázaném hraničním pásmu. Mlýn byl zbourán roku 1954.^[6][8][9]

Fotogalerie

• 
  Minerálka Kyselecký hamr
• 
  Pozůstatky Paličského mlýna
• 
  Potok u Paličského mlýna
• 
  Pozůstatky Doubravského mlýna
• 
  Niva Stebnického potoka
• 
  Meandry potoka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stebnický potok na Wikimedia Commons
• Naučná stezka Stebnický potok