Stefan Chwin

Stefan Chwin
Narození11. dubna 1949 (74 let)
Gdaňsk
PseudonymMax Lars
Povolánípedagog, spisovatel, literární kritik, literární historik a grafik
StátPolskoPolsko Polsko
Alma materGdaňská univerzita
Témataliteratura a výtvarné umění
Významná dílaHanemann
OceněníCena Kościelských (1983)
Pas Polityky (1995)
Cena Andrease Gryphia (1999)
Cena Samuela Bogumila Lindeho (2015)
stříbrná medaile Gloria Artis za přínos kultuře
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Krystyna Chwin
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefan Chwin (* 11. dubna 1949 Gdaňsk) je polský spisovatel, publicista, literární kritik a grafik, mimořádný profesor na Filologické fakultě Gdaňské univerzity. Coby literární vědec se zabývá především romantismem.

Dílo

Podobně jako gdaňští rodáci Paweł Huelle nebo Günter Grass se Chwin často obrací k dějinám Gdaňska a polsko-německým vztahům.

Největší ohlas vzbudil Chwinův román Hanemann (1995), který byl přeložen do několika světových jazyků a získal mj. cenu týdeníku Polityka. Hanemann je německým profesorem anatomie, který přihlíží zániku Svobodného města Gdaňsk, nacistické správě, zkáze města, předání Polsku a přílivu uprchlík z východu. Kromě příběhů lidí si všímá také příběhů běžných věcí, např. nádobí. Zároveň se v románu vynořuje motiv sebevraždy, odkazující mj. na romantického básníka Heinricha von Kleista.

  • Stefan a Krystyna Chwinovi
    Ludzie-skorpiony (pod pseudonymem Max Lars)
  • Człowiek-Litera (pod pseudonymem Max Lars)
  • Wspólna kąpiel
  • Bez autorytetu (szkice krytyczne)
  • Krótka historia pewnego żartu (1991)
  • Literatura i zdrada (1993)
  • Hanemann (1995, česky 2005)
  • Romantyczna przestrzeń wyobraźni (1998)
  • Esther (1999)
  • Złoty pelikan (2003)
  • Kartki z dziennika (2004)
  • Żona prezydenta (2005)
  • Dolina Radości (2006)
  • Dziennik dla dorosłych (2008)

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce