Stefan Zweig

Stefan Zweig
Stefan Zweig v prvních letech 20. století
Narození	28. listopadu 1881 Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	23. února 1942 (ve věku 60 let) Petrópolis Brazílie Brazílie
Příčina úmrtí	otrava
Místo pohřbení	Brazílie
Povolání	spisovatel, překladatel, novinář, dramatik, básník, literární kritik, historik, životopisec, romanopisec a prozaik
Alma mater	Vídeňská univerzita
Významná díla	The Royal Game Včerejší svět Letter from an Unknown Woman The Post Office Girl Beware of Pity
Ocenění	Řád Jižního kříže
Manžel(ka)	Friderike Maria Zweig
Rodiče	Moritz Zweig[1] a Ida Zweig
Příbuzní	Moritz Zweig (1845–1926) - otec Ida Brettauer (1854–1938) - matka Alfred Zweig (1879–1977) - bratr Egon Hostovský bratranec
Vlivy	Sigmund Freud
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stefan Zweig [cvaik] (28. listopadu 1881 Vídeň^[2] – 23. února 1942 Petrópolis u Rio de Janeira) byl rakouský prozaik židovského původu, esejista, básník a překladatel z francouzštiny a angličtiny do němčiny.

Život

Jeho otec, původem moravský Žid usazený ve Vídni, podnikal v textilnictví; matka pocházela z vlivného, bohatého, kulturně založeného rodu a vyrostla v Itálii.^[3] Měl o dva roky staršího bratra Alfreda, který později převzal podnik po otci. Stefan tak jako druhorozený mohl studovat a věnovat se svým uměleckým zálibám: divadlu, hudbě, výtvarnému umění a hlavně literatuře. Ještě jako dvacetiletý student vydal sbírku básní s názvem Stříbrné struny, ale na dalších šest let se odmlčel.^[4] Absolvoval filosofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a v roce 1904 ve Vídni získal titul doktora filozofie. Často cestoval, zejména do Francie, Anglie a Belgie, ale v pozdějších letech navštívil také Indii, Ceylon, Barmu a Spojené státy americké.

Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza, osobně se přátelil se Sigmundem Freudem. Od mládí se hlásil k idejím humanismu, pacifismu a kosmopolitismu, který však spojoval s úctou ke svébytnosti různých národů. Usiloval o vzájemné poznání a sblížení Evropanů. Pod vlivem svého přítele, belgického básníka Emila Verhaerena, si také osvojil civilismus, tedy lyrický úžas nad technickým a vědeckým pokrokem moderního lidstva. Zpočátku se věnoval dramatické tvorbě, ale jeho první tři hry (antické drama Thersites, jednoaktovka Proměnlivý komediant a tragédie Dům u moře) nemohly být uvedeny z důvodu náhlého úmrtí v souboru.^[4] Začal psát novely a eseje, věnoval se překladům.

Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Na začátku první světové války vykazoval vlastenecké smýšlení, jež zasáhlo mnohé Němce a Rakušany, mimo jiné i filozofy židovského původu Martina Bubera nebo Hermanna Cohena. V roce 1914 publikoval v tisku otevřený dopis An die Freunde im Fremdland [Přátelům v cizině] ^[5], v němž oznamuje, že za války musí dát přednost kolektivu před jedincem, tj. německému vlastenectví před přáteli na Západě, („nejprostší německý sedlák ... je mi v této době bližší než vy“), loučí se s konkrétně nejmenovanými přáteli ve Francii, Belgii a Anglii a odebírá se programově do mlčení. V závěru však vyjadřuje přesvědčení, že jejich přátelství přetrvá a po skončení bojů se opět rozvine.^[6] Později se spolu s intelektuály jiných národností, např. s francouzským spisovatelem Romainem Rollandem, zapojil do mírového hnutí a v novinových článcích a literárních dílech (biblické drama Jeremiáš) upozorňoval na nehumánnost války.

V roce 1917 se odstěhoval do švýcarského Curychu, kde působil jako korespondent vídeňských novin.^[7] Po válce se vrací do Rakouska a roky 1919 až 1934 prožívá v Salcburku, kde zakoupil dům na Kapucínském vrchu a vstoupil do manželství s Friderikou Marií von Winternitzovou. Během této doby vznikla podstatná část jeho díla. V roce 1934 Salcburk opustil a rozešel se i s rodinou.^[4] Po připojení Rakouska k Německu v roce 1938 emigroval do Velké Británie. Psal, pořádal přednášková turné a vystupoval proti fašismu. V roce 1941 odjel se svou druhou ženou a spolupracovnicí Lottou Altmannovou do brazilského města Petrópolis, kde společně dobrovolně ukončili svůj život^[8][4] poté, co se k němu dostaly zprávy o ničení kulturních hodnot nacisty.

Dílo

Zweigovy postavy jsou mistrně psychologicky zobrazeny a mnohdy se ocitají (často vlivem těžko ovlivnitelných vnějších dějinných souvislostí – válka, inflace, fašismus) ve svízelných situacích. Jeho literární odkaz zahrnuje eseje, dramata, novely, biografické romány.^[8]

• Strach (1933), překlad Miloš Hlávka - psychologická novela o manželské krizi analyzující pocity nevěrné ženy, která podlehla náhodné známosti spíše z nudy a touhy po dobrodružství, než ze spalujícího citu, který by ji dokázal před sebou samotnou ospravedlnit. Po odhalení se stane obětí vydírání a propadá ničivému strachu o dosavadní klidné zázemí a rodinné štěstí
• Netrpělivost srdce (1938) – tragický a dramatický příběh lásky Edity k poručíku od hulánů; poskytuje prostor k zamyšlení nad lidským soucitem, který může i zabít
• Amok – soubor novel
  • Amok – o německém lékaři podléhajícím nenávistné lásce k lady
  • Zmatení citů – tragédie geniálního učence a učitele, jenž si neví rady ve vztahu ke svému žákovi
  • Šachová novela – hra talentovaného, avšak hrubého a nekultivovaného mistra světa v šachu (alegoricky zobrazuje fašismus) proti neznámému muži, jenž má šanci vyhrát
  • Fantastická – zhýralý a požitky přesycený šlechtic dokáže nalézt v sobě i hlubší city a nový vztah k životu
  • Mučivé tajemství – mladý chlapec touží poznat svět dospělých, jeho nevinnosti zneužije lázeňský hejsek, kterému jde jen o to, aby se prostřednictvím hocha vloudil k jeho matce.
  • Knihomol – příběh génia, který má nedostižný přehled o knihách
  • Letní novelka – o vztahu stárnoucího muže k mladé dívce
  • Neviditelná sbírka – vykresluje období inflace v Německu během 20. let 20. století
• Svět včerejška – autobiografie^[9]
• Opojení z proměny – příběh chudé mladé dívky Kristýny, která pozná život vyšší společnosti a nedokáže se poté vrátit do světa chudých
• Léčení duchem - kniha pojednává o životě a díle lékaře Franze Antona Mesmera, zakladatelce Christian Science Mary Bakerové Eddyové a Sigmundu Freudovi
• Putování. Dostupné online.
• Zázraky života. Dostupné online.
• Povídka za soumraku. Dostupné online.

Životopisné romány

• Romain Rolland

• Marie Antoinetta
• Marie Stuartovna
• Joseph Fouché
• Triumf a tragika Erasma Rotterdamského
• Balzac
• Hvězdné hodiny lidstva
• Otokar Březina
• Svědomí proti násilí (Castellio proti Kalvínovi)^[10]

V češtině (časopisecky)

• Včerejší svět. Vzpomínky Evropana [úryvek], in: Světová literatura, roč. 9, č. 2 (březen 1964), str. 228-248, přel. Eduard Urban
• Střetnutí s lidmi, knihami a městy, autobiografické vzpomínky

Fotogalerie

• 

  Stefan Zweig (1900)

• 

  Stefan Zweig (stojící) se svým bratrem Alfredem (Vídeň, 1900)

• 

  Stefan Zweig, Amok (1922)

• 

  Stefan Zweig, Maria Stuart (1935)

• 

  Stefan Zweig, Die Welt von gestern (1942)

• 

  Casa Stefan Zweig v Petrópolis (Brazílie)

• 

  Pamětní deska ve Vídni (Schottenring, Wien)

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam rakouských spisovatelů
• Rakouská literatura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stefan Zweig na Wikimedia Commons
• Autor Stefan Zweig ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná díla Stefana Zweiga v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
• Vícejazyčné stránky věnované S. Zweigovi, včetně životopisu v češtině
• (německy) Stefan Zweig na Perlentaucher
• Citáty Stefana Zweiga na citato.cz