Steinberg am See
Steinberg am See | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°16′33″ s. š., 12°10′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 372 m n. m. |
Stát | Německo |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 20,2 km² |
Počet obyvatel | 2 015 (2022)[1] |
Hustota zalidnění | 99,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Harald Bemmerl |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 09431 |
PSČ | 92449 |
Označení vozidel | SAD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Steinberg am See je obec v hornofalckém okrese Schwandorf. Je součástí správního obvodu Wackersdorf. Od 31. března 2006 obec získala přídomek "am See".
Poloha
Steinberg am See leží v centru Horní Falce, asi 10 kilometrů východně od okresního města Schwandorf a asi pět kilometrů jihovýchodně od Wackersdorfu, který proslavil dříve plánovaný závod na zpracování uranového paliva - a tedy uprostřed Hornofalcké jezerní oblasti, vzniklé v polovině 80. let 20. století důsledkem ukončení povrchové těžby hnědého uhlí. Nejznámějším jezerem je jezero Steinberg.
Sousední obce
Steinberg am See sousedí s následujícími obcemi od severu: Wackersdorf, Bodenwöhr, Nittenau, Teublitz a Schwandorf
Schwandorf | Wackersdorf | Wackersdorf | ||
Schwandorf | Bodenwöhr | |||
Steinberg am See | ||||
Teublitz | Nittenau | Nittenau |
Historie
Název Steinberg je odvozen od skalnatého kopce, který se nachází několik set metrů od obce a výrazně vyniká v rovinatém terénu. První zmínka o Steinbergu pochází z listiny kláštera Waldsassen z roku 1185 od papeže Lucia II. "Farnost Stainberg" je poprvé zmiňována v roce 1286 v děkanátu Schwandorf. Jako první majitelé statku jsou v roce 1315 doloženi Peilsteinerové. Nejdéle majetek drželi Reischerové (1666–1803). Rod vymřel s odchodem kardinála Carla Augusta hraběte von Reisach.
1. července 1978 vytvořila obec Steinberg am See spolu s obcí Wackersdorf správní společenství Wackersdorf. Ještě před velkým hnědouhelným boomem se na Steinbergu od konce 19. století těžila žula. Velké žulové bloky z lomu se drtily hlavně na dlažební kostky, např. drobné dlažební kostky steinberského hřbitova pocházejí z místního lomu.
Těžba hnědého uhlí měla na dnešní podobu Steinbergu am See obrovský vliv. Jako součást hornofalckého hnědouhelného revíru se hnědé uhlí intenzivně těžilo také v povrchových dolech v okolí obce, a to zejména ve 20. století. V polovině 80. let 20. století byla těžba zastavena Bavorským hnědouhelným průmyslem (BBI) a doly byly v průběhu několika následujících let zatopeny. Vznikla tak mimo jiné jezera Steinberger See a Knappensee. Po úplném zatopení na konci 80. let se zejména Steinberské jezero vyvinulo v lokalitu vyhledávanou pro vodní sporty, turistiku a rekreaci.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Steinberg am See na německé Wikipedii.
- ↑ register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Steinberg am See na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Germany (Wp article: en:Germany)
A stylized arrow pointing north.
A stylized arrow pointing west.
A stylized arrow pointing east.
A stylized arrow pointing south.
Coat of Arms of Teublitz
Wappen von Steinberg
Coat of arms of Nittenau, Germany
Autor: Alois Köppl, Gleiritsch, Licence: CC BY-SA 3.0
Steinberger See im Oberpfälzer Seenland, Landkreis Schwandorf, Oberpfalz Bayern (2012)