Stephan Loewentheil

Stephan Loewentheil
Narození	1950 (73–74 let) Brooklyn
Alma mater	Cornell Law School Washington & Jefferson College New Rochelle High School
Povolání	historik a právník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephan Loewentheil (* 1950 Brooklyn) je americký antikvář a sběratel vzácných knih a fotografií. Je zakladatelem a prezidentem antikvariátního obchodu se vzácnými knihami a fotografiemi z 19. století, který se nachází v Brooklynu v New Yorku a v Baltimore v Marylandu. Během své kariéry trvající více než tři desetiletí Loewentheil „vynikal… v odkrývání temných bibliografických detailů, které vedly k získání podceňovaných rarit, klíčových dokumentů a raných historických fotografických obrazů.“^[1] Loewentheil byl popsán jako „super-sběratel“^[2] jehož klienty jsou celebrity, hlavy států,^[3] američtí prezidenti^[4] a některé z nejvýznamnějších institucí a soukromých sběratelů historických knih a fotografií.^[5][6]

Stephan Loewentheil se narodil v Brooklynu v roce 1950 a vyrůstal v New Rochelle v New Yorku, kde navštěvoval střední školu New Rochelle High School. V roce 1968 se zapsal na Washington & Jefferson College, kde absolvoval s vyznamenáním bakalářský titul v oboru historie. V roce 1975 Loewentheil vystudoval právnickou fakultu Cornell University s titulem doktor práv.^[4]

Brzy poté se přestěhoval do Baltimoru v Marylandu, kde řídil projekt obnovy a přestavby historické čtvrti. Zbytek volného času a energie věnoval sběru vzácných knih, vášni, kterou se živil od svých pětadvaceti let.^[1] Nakonec Loewentheil otevřel knihkupectví v Baltimoru a dal mu název 19th Century Rare Book and Photograph Shop (Obchod se vzácnými knihami a fotografiemi z 19. století).

V osmdesátých letech minulého století začal Loewentheil díky dobrému vztahu s Josephem Vernerem Reedem juniorem, vedoucím protokolu prezidenta George Bushe prodávat knihy do Bílého domu.^[4] Reed navrhl, aby starožitné knihy o americké historii a kultuře byly poskytovány jako oficiální státní dary zahraničním hodnostářům a pomoc se získáváním těchto darů hledal u pana Loewentheila. Po návštěvě sovětského prezidenta Michaila Gorbačova ve Washingtonu v roce 1990, kde podepsal dohodu o chemických zbraních, získal jako dárek originální vydání autora Johna Marshalla biografie George Washingtona z roku 1804.^[7] Loewentheil pokračoval v tomto vztahu s Bílým domem také během Obamovy administrativy.^[8][9]

Loewentheil během své kariéry koupil v aukci několik významných vzácných knih a rukopisů.^[10][11][12]

V roce 2010 Loewentheil koupil jednu z mála existujících soukromých kopií^[13] První folio Williama Shakespeara v aukci Sotheby v Londýně, přičemž jednu z mnoha kopií prvního folia vlastnil již z předchozích let.^[14] Předmětem zvláštního zájmu Loewentheila je již dlouhou dobu Charles Darwin, takže v roce 2016 v Sotheby's koupil list originálního Darwinova rukopisu O původu druhů za 250 000 dolarů.^[10]

Loewentheil je předním sběratelem a prodejcem knih a rukopisů Edgara Allana Poa.^[15] V roce 1991 získal první vydání Poeovy první knihy Tamerlán a jiné básně, jedné z dvanácti dochovaných kopií. V roce 1992 Loewentheil publikoval The Poe Catalogue: A descriptive catalogue of the Stephan Loewentheil collection of Edgar Allan Poe material. V roce 2009 mu byla uděleno čestné členství organizace Poe Studies Association za jeho příspěvky ke výzkumu Poeava díla.

V roce 2015 Loewentheil koupil osmistránkovou knihu Ester z Gutenbergovy bible za 970 000 dolarů v Sotheby's v New Yorku, s cílem zachovat ji spíše jako celek, než prodávat jednotlivé stránky.^[11] He also purchased, on behalf of a client,^[6] V roce 2015 jménem klienta^[6] koupil kompletní sadu Daniel Bomberg Babylonian Talmud za 9,3 milionu dolarů,^[12] nejvyšší cenu, jaká kdy byla zaplacena za položku Judaica v aukci.^[16]

Loewentheilova osobní sbírka zahrnuje některé z nejstarších dochovaných svitků rukopisu hebrejské Bible^[17] včetně nejstaršího svitkového listu Tóry příběhu Exodus^[4], takzvaného „londýnského rukopisu“. Rukopis obsahuje text Exodus 9: 18–13: 2 (sedmé až desáté rány, Pesach a Exodus).^[18] Loewentheil zapůjčil rukopis Izraelskému muzeu v roce 2010, kde byl vystaven ve Svatyni knihy spolu s další částí téhož svitku Tóry, rukopisem Ashkar-Gilson, obsahujícím text Exodus 13:19 až 15:27.

Loewentheilova fotografická sbírka je založena na prvních fotografických metodách 19. století jako například daguerreotypie, carte de visite, albuminové tisky nebo kyanotypie.^[19] Podobně jako jeho sbírka vzácných knih má i Loewentheilova sbírka fotografií historickou hodnotu, obsahuje mimo jiné vzácné portréty některých nejvýznamnějších Američanů 19. století, jako byli například: John D. Rockefeller,^[20] Abraham Lincoln,^[21] Clara Barton,^[2] nebo John C. Calhoun^[22].

Loewentheil shromáždil mnoho obrázků od raného amerického fotografa Mathewa Bradyho. Bradyho daguerrotypický portrét^{[Pozn. 1]} amerického politika a státního zastánce práv Johna C. Calhouna, jednoho z nejvýznamnějších Loewentheilových nákupů vytvořil nový rekord prodeje Bradyho fotografie za 338 500 dolarů v aukci Sotheby 6. dubna 2011.^{[22][Pozn. 2]}

Calhounův portrét, spolu se vzácnou fotografií zakladatelky Červeného kříže Clary Bartonové sedící s vojáky, a osobního fotografického alba sestaveného Markem Twainem, byly představeny v roce 2011 na výstavě Cornell University Library Dawn's Early Light: The First 50 Years of American Photography (Dawn's Early Light: Prvních 50 let americké fotografie).^[2] Další Bradyho fotografii z antikvářovy sbírky Collected for Burial, pořízené v bitvě u Antietamu, byla v roce 2014 zapůjčena Metropolitnímu muzeu umění pro jejich putovní výstavu Photography and the American Civil War^[23], spolu s Bradyho vlastní studiovou fotografickou kamerou.^[24]

Sbírka historických čínských fotografií^[25] má kořeny v prvních fotografických metodách 19. století jako jsou daguerreotypie, carte de visite, albuminové tisky nebo kyanotypie.^[19] Časem získala velkou historickou hodnotu se vzácnými exempláři a je největší soukromou sbírku čínských historických fotografií.^[26] Sbírka, kterou China Global Television Network označila za „největší, nejvzácnější a nejcennější svého druhu na světě“.^[27] Je neocenitelným pohledem do čínské dynastie Čching v období devatenáctého století, před moderním převratem, který neodvolatelně změnil zemi a její obyvatele.^[28] Jedním z vrcholů budování sbírky během tří desetiletí^[29] bylo získání alba 56 albumenových tisků Felice Beata, která zahrnovala některé z prvních fotografických obrazů Číny na aukci v Pensylvánii v roce 2014.^[30]

Sbírka, čítající více než 15 000 fotografií zahrnuje díla jak zahraničních, tak čínských fotografů, mezi nimi i italského rodáka Felice Beata, britského expatriota Thomase Childa nebo Williama Saunderse, skotského cestovatele a fotografa Johna Thomsona a díla čínských fotografovů Pun Luna, Lai Afonga nebo Tunga Hinga.^[28]

Loewentheilova sbírka byla vystavena ve Spojených státech i v dalších zemích.^[31][32] Rozsáhlé sbírky kolekce raných fotografií Pekingu od Thomase Childa byly vystaveny v listopadu 2015 na China Exchange v Londýně^[31] a v roce 2016 v galerii Sidney Mishkin na Baruch College v New Yorku.^[33][34] Child, britský plynárenský inženýr poslaný do Pekingu, aby v roce 1870 pracoval pro Imperiální námořní celní službu, během svých cest vytvořil nejucelenější fotografické zobrazení Pekingu 19. století.^[35] Výběr 30 fotografií ze sbírky Historická fotografie Číny, včetně vzácného starého letního paláce Felice Beata, pořízeného těsně před jeho zničením anglo-francouzskými jednotkami ve druhé opiové válce byl vystaven jako součást Asia Week v New Yorku v březnu 2017.^[36]

Koncem roku 2018 bylo 120 snímků z Loewentheilovy sbírky vystaveno v Pekingu na Univerzitě Čching-chua a stala se jednou z největších výstav fotografií z 19. století v Číně, a během prvních dvou měsíců přilákala 70.000 diváků.^[32][37] Loewentheil to komentoval, že „veřejnost touží po vystavení vizuálního a výtvarného záznamu konzervativní čínské fotografie.„^[38] Su Dan, viceprezident muzea, popsal výstavu jako „nutnou výstavu pro učence, kteří se zajímají o literaturu, historii, folklór a architekturu a jako slavnost historické kultury a umělecké estetiky“^[32] zatímco mladý čínský divák agentuře Sin-chua poznamenal, že „fotografie jsou při přenosu historie silnější a pravdivější než psaná slova. Skrze ně se cítím, jako bych se mohl dotknout historie.“ V rozhovoru s televizí CNN o výstavě Loewentheil vyjádřil podobný sentiment: „fotografie je největším strážcem historie...“^[39]

Loewentheil byl publikován^[29] a citován^[39][40][38] na téma rané čínské fotografie.^[41]

Loewentheil v průběhu své kariéry několikrát pomohl získat zpět ukradené vzácné knihy a artefakty.^[11] V roce 1990, byl Loewentheil zapojen do objevu a návratu několika ukradených vydání her Williama Shakespeara z Pensylvánské univerzity.^[42] Van Pelt, zaměstnanec knihovny na částečný úvazek, ukradl téměř 120 vzácných knih, včetně několika kvartových vydání Shakespearových her, inkunábuli Dantovy Božské komedie, prvního vydání Common Sense Thomase Paina a mnoha dalších.^[43] Loewentheil narazil na knihy v Bauman Rare Books ve Philadelphii, kde vzbudily jeho podezření, že by mohly být ukradené.^[43] Poté, co prozkoumal jejich původ, zjistil, že byly (jsou) ve vlastnictví Pensylvánské univerzity, a kontaktoval FBI, což vedlo k zatčení zlodějů a návratu knih do Van Peltovy knihovny.^[43]

V roce 2013 Loewentheil vrátil dvě vzácné knihy o raném americkém průzkumu a cestování, které byly v 90. letech ukradeny ve Švédské národní knihovně.^[44] Krádež byla odhalena až v roce 2004, kdy čtenář knihovny požádal o nahlédnutí do vzácné mapy řeky Mississippi, o které se zjistilo, že chybí.^[45] Brzy poté byl zatčen zaměstnanec knihovny Anders Burius a z celé situace se stal mezinárodně populární případ.^[46] Další vyšetřování odhalilo, že Burius v letech 1995 až 2004 z knihovny ukradl desítky knih, včetně prvního vydání Hobbesova Leviathana z roku 1651 nebo sbírky sonetů Johna Donna z roku 1633. Bohužel, záchranu těchto svazků znemožnila Buriusova sebevražda pět dní po jeho zatčení.

Několik let před zjištěním krádeže Loewentheil nevědomky získal dva zcizené svazky ze Švédské národní knihovny – ilustrovaný text řeky Mississippi z 19. století a francouzskou knihu ze 17. století o Louisianě od Louise Hennepina,^[47] v aukci Ketterer Kunst v Německu a poté je v roce 1998 prodal klientovi. Loewentheil se o jejich krádeži dozvěděl až o čtrnáct let později, když byla v New Yorku nabídnuta k prodeji ukradená kopie Atlasu Wytfliet^{[Pozn. 3]} z roku 1597^[46], což přimělo Královskou knihovnu, aby konečně vydala seznam chybějících knih. Loewentheil se okamžitě pustil do pátrání po knihách, aby je vykoupil zpět a daroval je Královské knihovně, což se mu podařilo v roce 2013.

Některé z návratů odcizených knih a artefaktů, které Loewentheil sjednal, zůstaly bez povšimnutí, protože viktimizované instituce odmítly krádež ohlásit veřejně.^[48]

Loewentheil aktivně odsuzuje krádeže a podvody v antikvárním knižním průmyslu a na toto téma přednášel na konferencích (včetně „Písemného dědictví lidstva v ohrožení“ v Britské knihovně v roce 2015^[49]) a napsal řadu článků.^[48][11]

Loewentheil vlastní a provozuje ekologickou farmu v oblasti Catskills v Upstate v New Yorku.^[50] Tam pěstuje bioprodukty a ovoce a chová skot, ovce, krůty a kuřata.^[51] Zvířata jsou košer zpracovány rituální porážkou šchita.^[50] Statek byl založen na základě Loewentheilovy touhy dávat jídlo své rodině a přátelům, za které byl „osobně zodpovědný“ a pokračovat ve stále více ohrožených tradicích židovských náboženských předpisů. Loewentheilova farma odráží jeho víru v nutnost mít odpovědnost za naše jídlo ve světě, kterému dominuje zemědělské podnikání.^[50] To je v souladu s hnutím Eco-Kosher, rostoucí filosofií farmy, která se snaží spojit tradiční židovské stravovací zákony s moderními sociálně-environmentálními zájmy ve snaze podpořit udržitelné zemědělství a maso nejvyšší kvality.

Loewentheil udržoval úzký vztah se svou alma mater, Cornellovou univerzitou a prostřednictvím několika darů založil sbírku rodinných fotografií Beth a Stephan Loewentheil, která je vrcholem sbírky uměleckých fotografií v Cornellově knihovně.^[52][53][54] Loewentheilova sbírka obsahuje více než 16.000 obrazů,^[53] „zahrnuje 19. a 20. století a fotografie jsou rozdělené do několika hlavních skupin: Daguerrova efeméra a rané fotografické procesy, Afroamercká sbírka, Mathew Brady a občanská válka, Lincoln, Američtí indiáni a divoký západ, ručně kolorované fotografie a carte de visitie„.^[52] V roce 2014 daroval Loewentheil vzácné fotografické album z Americké občanské války, obsahující 265 fotografií od známého fotografa občanské války Mathew Brady a jeho kolegů, univerzitní Cornellově knihovně, kde bylo oslavováno jako osmimiliontý svazek knihovny.^[54]

Fotografie ze sbírky byly představeny na výstavách v Cornellově knihovně Dawn’s Early Light: The First 50 Years of American Photography (Dawn's Early Light: Prvních 50 let americké fotografie)^[55] a The Lincoln Presidency: The Last Full Measure of Devotion (Lincoln prezidentem: Poslední plná míra oddanosti).^[4][56] U příležitosti odchodu do důchodu knihovnice Anny Kenneyové po třiceti letech v univerzitní knihovně na Cornellově univerzitě daroval Loewentheil knihovně na počest této knihovnice unikátní fotografii Abrahama Lincolna od Alexandra Gardnera.^[21]

V roce 2012 Loewentheil založil Sbírku Loewentheilových fotografií Afroameričanů: série 645 fotografií zobrazujících život Afroameričanů od roku 1860 do roku 1970, která je umístěna v Cornellově knihovně.^[53] Sbírka, která se zaměřuje na představy o každodenním africko-americkém životě a zahrnuje carte de visite, stereopohlednice, ručně kolorované tferrotypie, kyanotypie a daguerrotypie^[19] byla plně digitalizována v únoru 2017 a je k dispozici k nahlédnutí v celém rozsahu na webových stránkách knihovny.^[57]

Loewentheil je členem správní rady své alma mater, Washington & Jefferson College.^[58]

Loewentheil je více než deset let podporovatelem Newyorské veřejné knihovny a každoroční ceny knihovny Young Lions Fiction Award.^[59][60][61] Od svého založení v roce 2001 sepravidelně uděluje cena, kterou každé jaro získá autor do 35 let za román nebo sbírku povídek. Ocenění získali spisovatelé jako například: Molly Antopol, Karen Russell, Jonathan Safran Foer nebo Uzodinma Iweala.^[61] Mezi další sponozory nadační ceny patří Ethan Hawke, Russell Abrams nebo Rick Moody.^[62]

Rodinný stav Stephana Loewentheila je svobodný. Má tři děti: Nate, Kara a Jacob. Loewentheilův nejstarší syn Nate pracoval v Bílém domě jako zvláštní asistent Baracka Obamy a kandidoval ve volbách v roce 2018 do Marylandského parlamentu. Jeho dcera Kara je certifikovanou trenérkou Life Coach a hostitelkou podcastu UnF*ck Your Brain,^[63] který byl od svého uvedení v roce 2017 stažen více než 3,5 milionkrát. Jacob, jeho nejmladší syn, je uznávaný spisovatel a antikvář,^[64][65] který v roce 2016 vydal The Psychological Portrait: Marcel Sternberger's Revelations in Photography (Psychologický portrét: Odhalení Marcela Sternbergera ve fotografii), o životě a umění portrétního maďarsko-amerického fotografa Marcela Sternbergera.^[66]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephan Loewentheil na anglické Wikipedii.

• Fotografie v Číně

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephan Loewentheil na Wikimedia Commons