Stephanie Vogtová

Stephanie Vogtová
StátLichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Datum narození15. února 1990 (33 let)
Místo narozeníVaduz, Lichtenštejnsko
BydlištěBalzers, Lichtenštejnsko
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek326 854 USD
Dvouhra
Poměr zápasů277–182
Tituly0 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění137. místo (24. února 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014, 2015, 2016)
French Open3. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2014)
US Open2. kolo kvalifikace (2012, 2014)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů147–95
Tituly2 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění72. místo (1. února 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
Wimbledon1. kolo (2015)
US Open1. kolo (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 27. července 2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stephanie Vogtová, nepřechýleně Stephanie Vogt (* 15. února 1990 Vaduz) je lichtenštejnská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve čtyřhře. Na prvním z nich triumfovala s Wickmayerovou na BGL Luxembourg Open 2013. Stala se tak vůbec první lichtenštejnskou tenistkou v historii, která zvítězila na jakékoli události WTA.[1] V rámci okruhu ITF získala do srpna 2016 dvanáct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2014 na 137. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 72. místě. Trénuje ji Stefan Lochbihler.

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2012 v Londýně byla vlajkonoškou lichtenštejnské výpravy.[2]

V lichtenštejnském fedcupovém týmu debutovala v roce 2006 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bosně a Hercegovině, v němž prohrála dvouhru s Mervanou Jugićovou-Salkićovou. Lichtenštejnsko odešlo poraženo 0:2 na zápasy. Do roku 2017 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 14–12 ve dvouhře a 9–6 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

V juniorské kategorii vyhrála pět singlových a šest deblových turnajů ITF. Nejvýše ve dvouhře byla na světovém juniorském žebříčku ITF postavená na 5. místě s bilancí singlových zápasů v poměru 79-26.[3]

V roce 2008 získala jednu ze dvou divokých karet Mezinárodní tenisové federace do soutěže ženské dvouhry na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu.[4] V důsledku zranění se však odhlásila a nahradila ji Thajka Tamarine Tanasugarnová.[5]

Lichtenštejnsko reprezentovala na londýnských Letních olympijských hrách 2012 v soutěži ženské dvouhry poté, co obdržela pozvání ve formě divoké karty Tripartitní komise.[6] Stejnou divokou kartu získala do singlové soutěže LOH 2016 v Riu de Janeiru.

Na Hrách malých států Evropy 2011 vyhrála tři zlaté medaile. Ve finále dvouhry porazila krajanku Kathinku von Deichmannovou, s níž získala zlatý kov v ženské čtyřhře a prvenství ve smíšené čtyřhře zkompletovala spolu s Jirkou Lokajem.[7] Navázala tak na Hry malých států Evropy 2007 kde zvítězila ve dvouhře[8] a stříbro přidala v ženské čtyřhře se spoluhráčkou Marinou Novakovou.[9]

Finálové účasti na turnajích WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Tour Championships (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (2–0 Č)

Čtyřhra: 2 (2–0)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
Vítězka1.20. října 2013Lucemburk, Lucemburskotvrdý (h)Belgie Yanina WickmayerováNěmecko Kristina Barroisová
Francie Laura Thorpeová
7–6(7–2), 6–4
Vítězka2.26. července 2015Bad Gastein, RakouskoantukaČerná Hora Danka KovinićováČesko Lucie Hradecká
Španělsko Lara Arruabarrenová
4–6, 6–4, [10–3]

Finálové účasti na turnajích okruhu ITF

$100,000 tournaments
$75,000 tournaments
$50,000 tournaments
$25,000 tournaments
$15,000 tournaments
$10,000 tournaments

Dvouhra: 19 (12–7)

StavRokTurnajPovrchSoupeřka ve fináleVýsledek
Vítězka2007DavosantukaAustrálie Jessica Mooreová6–4 4–6 6–3
Finalistka2007PesaroantukaSlovinsko Polona Hercogová6–2 2–6 6–1
Finalistka2007Ciudad de MéxicotvrdýFrancie Olivia Sanchezová2–6 6–2 6–2
Finalistka2008MallorcaantukaSlovinsko Polona Hercogová4–6 6–1 6–3
Vítězka2008MakarskaantukaRusko Anastasija Pivovarovová6–2, 6–3
Vítězka2010VelenjeantukaČesko Pavla Šmídová6–1, 6–2
Vítězka2010KáhiraantukaSlovinsko Maša Zecová Peškiričová6–1, 6–3
Finalistka2011Andrézieux-Bouthéontvrdý (h)Německo Mona Barthelová3–6, 6–3, 4–6
Finalistka2011AschaffenburgantukaArgentina Florencia Molinerová6–7(6), 1–6
Vítězka2011Alphen aan den RijnantukaPolsko Katarzyna Piterová6–2, 6–4
Finalistka2011RotterdamantukaNěmecko Dinah Pfizenmaierová6–3, 1–6, 1–6
Finalistka2012NetanjatvrdýSlovensko Anna Karolína Schmiedlová6–0, 3–6, 4–6
Vítězka2013Suttontvrdý (h)Německo Carina Witthöftová3–6, 6–4, 6–3
Vítězka2013Bathtvrdý (h)Belgie An-Sophie Mestachová7–6(7–3), 6–3
Vítězka2013BiarritzantukaSlovensko Anna Karolína Schmiedlová1–6, 6–3, 6–2
Vítězka2013PodgoricaantukaEstonsko Anett Kontaveitová6–4, 6–3
Vítězka16. února 2014São PauloantukaRusko Marina Melnikovová6-1, 6-4
Vítězka14. listopadu 2014Bathtvrdý (h)Itálie Alberta Briantiová6–3, 7–6(7-3)
Vítězka6. června 2015BresciaantukaVenezuela Andrea Gámizová7–6(7-3), 6–4

Čtyřhra: (11 titulů)

RokTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
2008Španělsko MallorcaantukaSlovinsko Polona HercogováŠpanělsko Leticia Costasová-Moreiraová
Španělsko Maite Gabarrusová-Alonsová
7–62, 6–3
2008Chorvatsko MakarskaantukaSlovinsko Polona HercogováSlovinsko Tadeja Majeričová
Slovinsko Maša Zecová Peškiričová
7–5, 6–2
2012Spojené království Bathtvrdý (h)Německo Tatiana MalekováFrancie Julie Coinová
Spojené království Melanie Southová
6–3, 3–6, 10–3
2012Německo AschaffenburgantukaArgentina Florencia MolinerováDánsko Malou Ejdesgaardová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–3, 7–63
2013Itálie CivitavecchiaantukaČesko Renata VoráčováPolsko Paula Kaniová
Polsko Magda Linetteová
6–3, 6–4
2013Itálie MestreantukaFrancie Laura ThorpeováČesko Petra Krejsová
Česko Tereza Smitková
7–6(7–5), 7-5
2014Slovensko TrnavaantukaČína Čeng Saj-sajRusko Margarita Gasparjanová
Rusko Jevgenija Rodinová
6–4, 6–2
2014Itálie GradoantukaParaguay Verónica Cepedeová RoygováŠpanělsko Lara Arruabarrenová
Argentina Florencia Molinerová
6–4, 6–2
2014Francie BiarritzantukaArgentina Florencia MolinerováŠpanělsko Lourdes Domínguezová Linová
Brazílie Teliana Pereirová
6–2, 6–2
2014Černá Hora PodgoricaantukaRumunsko Alexandra CadanțuováŠvýcarsko Xenia Knollová
Nizozemsko Arantxa Rusová
6–1, 3-6, [10-2]
2016Čína HongkongtvrdýŠvýcarsko Viktorija GolubicováČínská Tchaj-pej Hsu Ching-wen
Finsko Emma Laineová
6–2, 1–6, [10–4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephanie Vogt na anglické Wikipedii.

  1. WTA Stepahnie Vogt becomes first player from Liechtenstein to win a WTA event. Rsspump News [online]. 2013-10-21 [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. (anglicky) 
  2. BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  3. ITF Junior Biography [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Olympic Tri-Partite Invitation places announced [online]. [cit. 2008-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Changes to Beijing entry list [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Fed Cup Player Profile [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Liechtenstein wins Mixed double [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15. (anglicky) 
  8. Monaco 2007 women's singles [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  9. Monaco 2007 women's doubles [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka