Stephanie Vogtová
Stephanie Vogtová | |
---|---|
Stát | Lichtenštejnsko |
Datum narození | 15. února 1990 (33 let) |
Místo narození | Vaduz, Lichtenštejnsko |
Bydliště | Balzers, Lichtenštejnsko |
Profesionál od | 2006 |
Držení rakety | pravou rukou;bekhend obouruč |
Výdělek | 326 854 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 277–182 |
Tituly | 0 WTA, 12 ITF |
Nejvyšší umístění | 137. místo (24. února 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014, 2015, 2016) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2013) |
Wimbledon | 3. kolo kvalifikace (2014) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2012, 2014) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 147–95 |
Tituly | 2 WTA, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 72. místo (1. února 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | 1. kolo (2015) |
US Open | 1. kolo (2014) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 27. července 2016 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stephanie Vogtová, nepřechýleně Stephanie Vogt (* 15. února 1990 Vaduz) je lichtenštejnská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve čtyřhře. Na prvním z nich triumfovala s Wickmayerovou na BGL Luxembourg Open 2013. Stala se tak vůbec první lichtenštejnskou tenistkou v historii, která zvítězila na jakékoli události WTA.[1] V rámci okruhu ITF získala do srpna 2016 dvanáct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2014 na 137. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2016 na 72. místě. Trénuje ji Stefan Lochbihler.
Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2012 v Londýně byla vlajkonoškou lichtenštejnské výpravy.[2]
V lichtenštejnském fedcupovém týmu debutovala v roce 2006 základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bosně a Hercegovině, v němž prohrála dvouhru s Mervanou Jugićovou-Salkićovou. Lichtenštejnsko odešlo poraženo 0:2 na zápasy. Do roku 2017 v soutěži nastoupila k dvaceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 14–12 ve dvouhře a 9–6 ve čtyřhře.
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii vyhrála pět singlových a šest deblových turnajů ITF. Nejvýše ve dvouhře byla na světovém juniorském žebříčku ITF postavená na 5. místě s bilancí singlových zápasů v poměru 79-26.[3]
V roce 2008 získala jednu ze dvou divokých karet Mezinárodní tenisové federace do soutěže ženské dvouhry na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu.[4] V důsledku zranění se však odhlásila a nahradila ji Thajka Tamarine Tanasugarnová.[5]
Lichtenštejnsko reprezentovala na londýnských Letních olympijských hrách 2012 v soutěži ženské dvouhry poté, co obdržela pozvání ve formě divoké karty Tripartitní komise.[6] Stejnou divokou kartu získala do singlové soutěže LOH 2016 v Riu de Janeiru.
Na Hrách malých států Evropy 2011 vyhrála tři zlaté medaile. Ve finále dvouhry porazila krajanku Kathinku von Deichmannovou, s níž získala zlatý kov v ženské čtyřhře a prvenství ve smíšené čtyřhře zkompletovala spolu s Jirkou Lokajem.[7] Navázala tak na Hry malých států Evropy 2007 kde zvítězila ve dvouhře[8] a stříbro přidala v ženské čtyřhře se spoluhráčkou Marinou Novakovou.[9]
Finálové účasti na turnajích WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
WTA Tour Championships (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
Premier (0) | |
International (2–0 Č) |
Čtyřhra: 2 (2–0)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 20. října 2013 | Lucemburk, Lucembursko | tvrdý (h) | Yanina Wickmayerová | Kristina Barroisová Laura Thorpeová | 7–6(7–2), 6–4 |
Vítězka | 2. | 26. července 2015 | Bad Gastein, Rakousko | antuka | Danka Kovinićová | Lucie Hradecká Lara Arruabarrenová | 4–6, 6–4, [10–3] |
Finálové účasti na turnajích okruhu ITF
$100,000 tournaments |
$75,000 tournaments |
$50,000 tournaments |
$25,000 tournaments |
$15,000 tournaments |
$10,000 tournaments |
Dvouhra: 19 (12–7)
Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2007 | Davos | antuka | Jessica Mooreová | 6–4 4–6 6–3 |
Finalistka | 2007 | Pesaro | antuka | Polona Hercogová | 6–2 2–6 6–1 |
Finalistka | 2007 | Ciudad de México | tvrdý | Olivia Sanchezová | 2–6 6–2 6–2 |
Finalistka | 2008 | Mallorca | antuka | Polona Hercogová | 4–6 6–1 6–3 |
Vítězka | 2008 | Makarska | antuka | Anastasija Pivovarovová | 6–2, 6–3 |
Vítězka | 2010 | Velenje | antuka | Pavla Šmídová | 6–1, 6–2 |
Vítězka | 2010 | Káhira | antuka | Maša Zecová Peškiričová | 6–1, 6–3 |
Finalistka | 2011 | Andrézieux-Bouthéon | tvrdý (h) | Mona Barthelová | 3–6, 6–3, 4–6 |
Finalistka | 2011 | Aschaffenburg | antuka | Florencia Molinerová | 6–7(6), 1–6 |
Vítězka | 2011 | Alphen aan den Rijn | antuka | Katarzyna Piterová | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 2011 | Rotterdam | antuka | Dinah Pfizenmaierová | 6–3, 1–6, 1–6 |
Finalistka | 2012 | Netanja | tvrdý | Anna Karolína Schmiedlová | 6–0, 3–6, 4–6 |
Vítězka | 2013 | Sutton | tvrdý (h) | Carina Witthöftová | 3–6, 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2013 | Bath | tvrdý (h) | An-Sophie Mestachová | 7–6(7–3), 6–3 |
Vítězka | 2013 | Biarritz | antuka | Anna Karolína Schmiedlová | 1–6, 6–3, 6–2 |
Vítězka | 2013 | Podgorica | antuka | Anett Kontaveitová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 16. února 2014 | São Paulo | antuka | Marina Melnikovová | 6-1, 6-4 |
Vítězka | 14. listopadu 2014 | Bath | tvrdý (h) | Alberta Briantiová | 6–3, 7–6(7-3) |
Vítězka | 6. června 2015 | Brescia | antuka | Andrea Gámizová | 7–6(7-3), 6–4 |
Čtyřhra: (11 titulů)
Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
2008 | Mallorca | antuka | Polona Hercogová | Leticia Costasová-Moreiraová Maite Gabarrusová-Alonsová | 7–62, 6–3 |
2008 | Makarska | antuka | Polona Hercogová | Tadeja Majeričová Maša Zecová Peškiričová | 7–5, 6–2 |
2012 | Bath | tvrdý (h) | Tatiana Maleková | Julie Coinová Melanie Southová | 6–3, 3–6, 10–3 |
2012 | Aschaffenburg | antuka | Florencia Molinerová | Malou Ejdesgaardová Réka Luca Janiová | 6–3, 7–63 |
2013 | Civitavecchia | antuka | Renata Voráčová | Paula Kaniová Magda Linetteová | 6–3, 6–4 |
2013 | Mestre | antuka | Laura Thorpeová | Petra Krejsová Tereza Smitková | 7–6(7–5), 7-5 |
2014 | Trnava | antuka | Čeng Saj-saj | Margarita Gasparjanová Jevgenija Rodinová | 6–4, 6–2 |
2014 | Grado | antuka | Verónica Cepedeová Roygová | Lara Arruabarrenová Florencia Molinerová | 6–4, 6–2 |
2014 | Biarritz | antuka | Florencia Molinerová | Lourdes Domínguezová Linová Teliana Pereirová | 6–2, 6–2 |
2014 | Podgorica | antuka | Alexandra Cadanțuová | Xenia Knollová Arantxa Rusová | 6–1, 3-6, [10-2] |
2016 | Hongkong | tvrdý | Viktorija Golubicová | Hsu Ching-wen Emma Laineová | 6–2, 1–6, [10–4] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stephanie Vogt na anglické Wikipedii.
- ↑ WTA Stepahnie Vogt becomes first player from Liechtenstein to win a WTA event. Rsspump News [online]. 2013-10-21 [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. (anglicky)
- ↑ BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ITF Junior Biography [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Olympic Tri-Partite Invitation places announced [online]. [cit. 2008-04-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Changes to Beijing entry list [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fed Cup Player Profile [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Liechtenstein wins Mixed double [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15. (anglicky)
- ↑ Monaco 2007 women's singles [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
- ↑ Monaco 2007 women's doubles [online]. [cit. 2010-06-05]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stephanie Vogtová na Wikimedia Commons
- Stephanie Vogtová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Stephanie Vogtová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Stephanie Vogtová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Stephanie Vogtová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Liechtenstein
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Finská vlajka