Štětín
Štětín Szczecin | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 53°25′29″ s. š., 14°33′19″ v. d. |
Nadmořská výška | −0,1 až 130,9 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Polsko |
Vojvodství | Západopomořanské |
Okres | městský okres |
Administrativní dělení | 4 městské části |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Štětín | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 301 km² |
Počet obyvatel | 396 168 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 316,2 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci |
Náboženské složení | křesťanství |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Piotr Krzystek |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | pl. Armii Krajowej 1 |
Telefonní předvolba | (+48) 91 |
PSČ | 70-001–71-899 |
Označení vozidel | ZS a ZZ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štětín (polsky Szczecin, výslovnost [ˈʃtʃɛtɕin]IPA, německy Stettin) je město (a přístav) položené na Odře v severozápadním Polsku, hlavní město Západopomořanského vojvodství a historická metropole Pomořanska. Město bylo založeno slovanskými osadníky nejspíše již v 7. století, avšak městská práva získalo v roce 1243. Do počátku 16. století ve Štětíně dominovala polština, ale ještě v tomtéž století docházelo k rapidní germanizaci tamního obyvatelstva. Žije zde přibližně 396 tisíc[1] obyvatel. Rozloha města je 301 km². Je zde mezinárodní letiště.
Členění města
Město o rozloze 300,55 km² se od roku 1990 člení na 4 městské čtvrti (dzielnice): Północ, Prawobrzeże, Śródmieście a Zachód. Každá čtvrt se člení na menší části, sídliště (osiedla). Mezi největší městské sídliště Štětína patří (dle počtu obyvatel) Pogodno, Gumieńce, Niebuszewo-Bolinko a Pomorzany. Naopak nejmenší městské sídliště jsou Międzyodrze-Wyspa Pucka, Głębokie-Pilchowo, Żydowce-Klucz a Golęcino-Gocław. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými sídlišti Dąbie, Międzyodrze-Wyspa Pucka, Płonia-Śmierdnica-Jezierzyce a Wielgowo-Sławociesze-Zdunowo, nejmenšími pak Śródmieście-Zachód a Centrum.
Etymologie
Vlastní název Štětína je slovanského původu. Středověké písemné historické prameny jsou poměrně vzácné a je obtížné vyvozovat konkrétní závěry. Dříve se název města odvozoval ze slova štětina. Novější studie jej odvozují od slova „szczyt”,[2] které znamenalo ve staré polštině štít s příponou „-in” (Szczycin).[3] Podle středověkých kronik bylo město vystavěno na třech kopcích. Z těchto vrchů vzniklo pojmenování Szczytno. Marian Gumowski z nápisů na středověkých městských pečetích četl původní název města "Szczycin".[4] Podle jiné teze název pochází ze staroněmeckého slova „stette“, což znamená „pevnost“. V historii Štětín několikrát změnil název. Nejstarší název Stetin pochází z roku 1133, v roce 1188 Stetyn, v 1251 Stitin nebo také Stitinum, Stitin, Stetina a Stittin.[5] Dříve se názvem „Stary Szczecin“ (Alten Stettin) odlišovalo staré město od Nového Štětína (polsky Nowy Szczecin), tedy Szczecinka (1. pád Szczecinek). Polským předválečným exonymem byl "Szczecin" (1890, 1938), oficiálně přijatý v roce 1946 po polské anexi východních území Německa.
Historie
Nejstarší sídlo zde měl v 6. až 5. století př. n. l. lid lužické kultury. Středověké slovanské osídlení na Zámecké hoře se datuje do 7. století. V roce 967 kníže Měšek I. z rodu Piastovců toto sídlo připojil k Polsku. Roku 1007 se štětínští vzbouřili proti vládě Boleslava Chrabrého. Na přelomu 15. a 16. století byl Štětím hlavním městem západního Pomořanska. V roce 1630 jej obsadili Švédové. Švédsku Štětím případl v roce 1648 na základě vestfálského míru. V době Velké severní války (1700-1721) jej obsadilo Braniborsko a od roku 1720 připadl definitivě Prusku. Během 2. světové války byl téměř úplně zničený. Od roku 1945 je součástí Polska.
Československý Štětín 1919–1956
V letech 1919–1957 byla část Štětínského přístavu pronajata Československu, což byl důsledek postavení Československa na straně vítězů 1. světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28. října 1918 (vznik Československa) až do německé kapitulace 11. listopadu 1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers.
Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Deutschböhmen, Böhmenwaldgau, Sudetenland a Deutschsüdmähren a vnitřních německojazyčných enkláv Iglau (Jihlava), Brünn (Brno) a Olmütz (Olomouc), odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území slezské Hlučínsko a roku 1919 pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk (Moldauhafen) na 99 let Československu. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv.
Své části přístavu v Štětíně se Československo vzdalo v roce 1956 ve prospěch Polska. Polsko naproti tomu roku 1957 odstoupilo Československu území v Krkonoších (obec Mýtiny), u Karviné (dnes jsou obě území součástí České republiky) a v Pieninách (dnes součást Slovenska), vše o celkové rozloze 3,7 km².
Vzdělání
Veřejné univerzity
První vysoké školy ve Štětíně byly založeny v 20. století.
- Pomořanská medicínská univerzita ve Štětíně založena 1948
- Štětínská univerzita založena 1985
- Západopomořanská technologická univerzita ve Štětíně založena 2009
Veřejné akademie
- Námořní akademie ve Štětíně založena 1968
Soukromé školy
- Vysoká škola veřejné správy ve Štětíně
- Vysoká škola ekonomie a turistiky
- Vysoká škola humanitních studií TWP
- Vysoká škola pedagogiky TWP
- Vysoká škola evropské integrace ve Štětíně
- Vysoká škola cizích jazyků
- Vysoká škola technická a ekonomická ve Štětíně
- Vysoká škola teologie a humanitních věd
- Štětínská vysoká škola – Collegium Balticum
- Vysoká odborná škola „Oeconomicus“ PTE
- Vysoká škola managementu
- Západopomořanská obchodní škola ve Štětíně
Galerie
- Hrad Pomořanských vévodů
- Katedrála sv. Jakuba
- Radnice
- Bývalá nová radnice
- Bývalá stará radnice
- Námořní muzeum
- Lékařská akademie
- Staré město
- Štětínský přístav, ležící na ostrovech mezi rameny Odry
- Výškový komplex PAZIM
- Dlouhý most
- Městský okruh
- Silnice E28, dopravní značka na polsko-německé hranici
- Pomník hrdinů (1979)
- Náměstí Jana Pavla II.
Sport
- V roce 2011 se zde pořádalo Mistrovství Evropy v plavání v krátkém bazénu.
- Od roku 1993 se každoročně v září pořádá mezinárodní tenisový ATP challenger mužů Pekao Szczecin Open, který bývá hojně navštíven, protože je propojen s hudební a výtvarným festivalem. [6].
Osobnosti
- Kateřina II. Veliká (1729–1796), ruská carevna
- Alfred Döblin (1878–1957), německý spisovatel a lékař
- Fritz Gerlich (1883–1934), německý novinář a historik
- Kamil Grosicki (* 1988), fotbalista
- Joanna Klepko (* 1983), zpěvačka, skladatelka
- Agata Kulesza (* 1971), polská herečka
- Marcin Lewandowski (* 1987), atlet
- Žofie Pomořanská (1498–1568), manželka dánského krále Frederika I.
- Szymon Rozwałka (* 1970), architekt
- Žofie Dorota Württemberská (1759–1828), manželka ruského cara Pavla I.
Partnerská města
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, vypověděl Štětín v únoru 2022 partnerskou smlouvu s ruským Murmanskem, kterou měl od roku 1993.
Reference
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-10-07].
- ↑ Włodzimierz Kwaśniewicz: 1000 słów o broni białej i uzbrojeniu ochronnym. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1981, s. 243. ISBN 83-11-07666-9.
- ↑ Stanisław Rospond: Słownik etymologiczny miast i gmin PRL. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1984, s. 380–381. ISBN 83-04-01090-9.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 15–16. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Dzieje Szczecina. T. 1, Pradzieje Szczecina. Poznań: Państowe Wydawnictwo Naukowe, 1983, s. 14. ISBN 83-01-04343-1.
- ↑ Tennis, Music & Art Festival. pekaoszczecinopen.pl [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-15.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štětín na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Štětín ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Štětín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Informační server města
- (česky) Štětín – informace o městě včetně mnoha fotografií
- Interactive Town Map Archivováno 3. 3. 2011 na Wayback Machine.
- Satellite photo (TerraServer)[nedostupný zdroj]
- Galerie Štětín na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of Poland
Autor: Mateusz War., Licence: CC BY-SA 3.0
Dlugi Bridge, Szczecin, Poland
Coat of arms of the Gryf (Griffin) dynasty of Pomerania (from c. 1200) and of the modern Zachodniopomorskie Voivodship
Autor: M.Minderhoud, Licence: CC BY-SA 3.0
E28 road sign at border Germany/Poland.
© Mateusz War. / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Szczecin, West Pomeranian Voivodeship, Poland
Red town hall
Najstarszy zachowany widok Szczecina "Alten Stettin", oryginalny ręcznie kolorowany miedzioryt z 1630 roku. Grafika z pracy Georga Brauna & Fransa Hogenberga „Civitates Orbis Terrarum” t. IV z 1581 roku; miedzioryt pochodzi z późniejszego wydania – Bleau, Amsterdam 1630 r.; wymiar arkusza: 540 mm x 400 mm, wymiar płyty: 475 mm X 330 mm. Dodatkowy opis: Na odwrocie widoku opis miasta w jęz. łacińskim. Rycina przedstawia Szczecin z lotu ptaka. Znajdują się na niej Zamek Książąt Pomorskich, ratusz miejski, Kościoły NMP, św. Jakuba, św. Jana oraz św. Mikołaja. Poza murami widoczne są przedmieścia Górny i Dolny Wik oraz podmiejskie ogrody. Przedstawiono nabrzeża portowe, a także mosty Długi i Kłodny. Autorzy szczegółowo opisali szczecińskie ulice, place oraz ważniejsze obiekty. Z lewej strony arkusza umieszczono legendę. W oddali schematycznie zaznaczono m. in. Stargard, Dąbie, Podjuchy oraz Gryfino.
© Mateusz War. / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Cathedral Basilica of St. James the Apostle, Szczecin, Poland
© Mateusz War. / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Panoramics of Szczecin (NW)
© Mateusz War. / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
City Hall in Szczecin, Poland
Autor: Michael König (User:Magadan) → Message., Licence: CC BY-SA 3.0
Seaport of Szczecin, Poland. Seaport structures and green spaces are scattered over countless islands between the many branches of the Oder/Odra river. The spaghetti junction in the foreground was opened in the 1990s. Note the tiny brick tower on the right, part of the medievial city wall.
Autor: Mateusz War., Licence: CC BY-SA 3.0
Old Town & Pomeranian Dukes' Castle in Szczecin (illumination), Poland
Autor: voice: pl:Wikipedysta:Apfelsine, recorded by Sicherlich, Licence: CC BY-SA 3.0
Pronunciation of Szczecin in Polish by a femal native Speaker.
Pomeranian Medical University in Szczecin
Sea Museum in Szczecin
Autor:
|
Szczecin old town hall (building to the left).
Loitz's tentment in Szczecin.
Autor: Mateusz War., Licence: CC BY-SA 3.0
Monument to Polish Endeavor, Szczecin, Poland
Autor: Mateusz War., Licence: CC BY-SA 3.0
Plac Jasne Błonia im. Jana Pawła II, Szczecin, Polska