Steven Weinberg
| Steven Weinberg | |
|---|---|
 Steven Weinberg (2005) | |
| Narození | 3. května 1933 New York, New York  Spojené státy americké |
| Úmrtí | 23. července 2021 (ve věku 88 let) Austin, Texas Spojené státy americké |
| Alma mater | The Bronx High School of Science (do 1950) Princetonská univerzita (do 1957) Cornellova univerzita Kolumbijská univerzita |
| Pracoviště | Texaská univerzita v Austinu University of Copenhagen Niels Bohr Institute Kalifornská univerzita v Berkeley Harvardova univerzita Massachusettský technologický institut |
| Obory | teoretická fyzika, kosmologie a fyzika |
| Ocenění | J. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1973) Richtmyer Memorial Lecture Award (1974) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1977) Nobelova cena za fyziku (1979) medaile Elliotta Cressona (1979) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Louise Weinberg (od 1954) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Steven Weinberg (3. května 1933 New York, New York, USA – 23. července 2021, Austin, Texas[1]) byl americký fyzik. V roce 1979 získal Nobelovu cenu za fyziku (s kolegy Abdusem Salamem a Sheldonem Glashowem) za svou práci o sjednocení slabé a elektromagnetické interakce.
Weinberg absolvoval střední školu v roce 1950 (ve stejném maturitním ročníku s Sheldonem Glashowem), bakalářský titul získal na Cornellově univerzitě v roce 1954, titul Ph.D. na Princetonské univerzitě v roce 1957. Byl profesorem fyziky a astronomie na Texaské univerzitě v Austinu. V roce 2004 obdržel medaili Benjamina Franklina (Benjamin Franklin Medal) od American Philosophical Society.
Vedle svého vědeckého výzkumu byl Steven Weinberg prominentním veřejným mluvčím vědy, svědčil před Kongresem pro podporu gigantického supravodivého urychlovače (SSC v Texasu), napsal mnoho článků pro New York Review of Books a měl různé přednášky o hlubším významu vědy. Jeho knihy o vědě psané pro veřejnost kombinují typickou vědeckou popularizaci s prvky historie a filozofie vědy.
Weinberg je také známý pro svou podporu Izraele. Byl ateista.
Jeden z jeho známých citátů: S vírou nebo bez ní, dobří lidé mohou jednat dobře a špatní lidé mohou činit zlo; ale mají-li dobří lidé činit zlo – k tomu je zapotřebí víry.
Bibliografie
- Gravitace a kosmologie: Principy a použití obecné teorie relativity (1972)
- První tři minuty: Moderní pohled na původ vesmíru (1982, Mladá fronta)
- Objev subatomárních částic (1983)
- Elementární částice a práva fyziky: 1986
- Dirac památníkových přednášek (1987; s Richardem Feynmanem)
- Snění o finální teorii (1999, Alois Hynek, ISBN 80-85906-26-0)
- Kvantová teorie polí (tři svazky: 1995, 1996, 2000)
- Sláva a děs: Přicházející nukleární nebezpečí (2004, NYRB)
- Tváří v tvář (2004, AURORA, ISBN 80-7299-073-X)
- Jak vyložit svět. Objevování moderní vědy (2016, Slovart, ISBN 978-80-7529-008-3)
Odkazy
Reference
- ↑ UT Austin Mourns Death of World-Renowned Physicist Steven Weinberg [online]. University of Texas at Austin [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha: SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Steven Weinberg na Wikimedia Commons 
Osoba Steven Weinberg ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Steven Weinberg
- Comments on his electroweak contributions
