Steyr-Solothurn S1-100

Steyr-Solothurn S1-100
Samopal Steyr-Solothurn S1-100
Typ	samopal
Místo původu	Rakousko Rakousko
Historie služby
Ve službě	1930 -
Používána	Rakousko Rakousko Třetí říše Maďarsko Maďarsko Chorvatsko Chorvatsko Portugalsko Portugalsko Čína Japonsko Japonsko Bolívie Bolívie Salvador Salvador Uruguay Uruguay Chile Chile
Války	druhá světová válka
Historie výroby
Konstruktér	Louis Stange
Navrženo	1929
Výrobce	Waffenfabrik Steyr
Výroba	1929 - 1940
Základní údaje
Hmotnost	4,360 kg
Délka	850 mm
Délka hlavně	200 mm
Typ náboje	9 x 23 mm Steyr (rakouská verze) 9 mm Luger (německá verze)
Ráže	9 mm
Zásobování municí	schránkový zásobník na 32 nábojů
Hledí	otevřené stavitelné

Steyr-Solothurn S1-100 je samopal německé konstrukce vyráběný v letech mezi první a druhou světovou válkou v rakouském Steyru. Po obsazení Rakouska byl zaveden ve výzbroji německých ozbrojených sil jako MP 34 (ö) - Maschinenpistole 34 (Österreich).

Historie

(c) Quickload na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

MP 34 (ö)

Německá zbrojovka Rheinmetall zakoupila po první světové válce malou továrnu ve švýcarském Solothurnu, kde vznikly první vzorové exempláře samopalu konstruktéra Louise Stangeho. Sériová výroba probíhala v rakouském Steyru a tento samopal byl pod označením S1-100 nabízen zákazníkům z řady zemí světa. V různých rážích a provedeních byl exportován do států Jižní Ameriky, Číny, Japonska a Portugalska.

Rakouská policie zakoupila tento samopal v roce 1930 a od roku 1934 byl vyráběn pro potřeby rakouské armády jako MP 34. Po obsazení Rakouska nacistickým Německem v březnu 1938 byly samopaly převzaty do výzbroje německých ozbrojených sil jako MP 34 (ö) a nadále vyráběny. Za druhé světové války Německo poskytlo určitý počet těchto zbraní svému spojenci, fašistickému Chorvatsku.

Konstrukce

Samopal svým vnějším vzhledem značně připomíná typ Bergmann MP 18, ale jeho vnitřní mechanizmus je značně odlišný. Vyniká vysokou kvalitou zpracování, téměř všechny jeho kovové součástky jsou frézované nebo soustružené. Zvláštností je zařízení na objímce pro zásobník, sloužící k naplnění zásobníku náboji z pásku pro pistoli Steyr. K naplnění jednoho zásobníku jsou zapotřebí čtyři nábojové pásky po osmi nábojích. Zbraně mají možnost nasazení nožového bodáku na pravou část ústí hlavně. U rakouských samopalů byl použit zásobník pro bodák Mannlicher. Pojistka je zvláštní součástkou na krytu pouzdra závěru. Přepínač způsobu střelby je umístěn na levé straně pažby.

Samopal byl vyráběn pro několik druhů nábojů. Pro rakouskou policii to byl náboj 9 x 23 mm Steyr, další používané byly 7,65 mm Parabellum, 9 mm Luger nebo 7,63 mm Mauser.

Literatura

• ŽUK, A. B. Pušky a samopaly. Praha: Naše Vojsko, 1992. ISBN 80-206-0150-3. S. 121. 
• V. DOLÍNEK, V. FRANCEV, J. ŠACH. Zbraně 1. a 2. světové války - fotografický atlas. Praha: Aventinum, 2001. ISBN 80-7151-198-6. S. 89–90. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Steyr-Solothurn S1-100 na Wikimedia Commons
• Samopal Steyr-Solothurn S1-100 na Modern Firearms