Stezka dřevěné architektury (Slezské vojvodství)

Stezka dřevěné architektury, polsky Szlak Architektury Drewnianej Województwa Śląskiego, v Polsku ve Slezském vojvodství je dlouhá 1060 km a zahrnuje 93 památkových objektů a souborů staveb dřevěné architektury,^[1] jako jsou kostely, kapličky, zvoničky, chalupy, krčmy, myslivny, skanzeny; z hospodářských objektů jsou to vodní mlýn a sýpky. Mezi nejstarší nacházející se na stezce jsou kostely Všech svatých v Sierotach (okres Gliwice) a Łaziskach (Wodzisławský okres), které byly postaveny v polovině 15. století.

Stezka je rozdělena na pět okruhů: beskydský, pszczynský, rybnický, gliwický a čenstochovský a také 326 km dlouhý hlavní okruh.

Seznam památek

Hlavní okruh

Hlavní okruh prochází celým Slezským vojvodstvím, je dlouhý 326 km

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Tkalcovský dům	Bílsko-Bělá, ul.Sobieskiego 51	konec 18. století	Roubená stavba, ve které je umístěna expozice tkalcovství v 18. století. Součást Muzea v Bílsko-Bělé.
	Kostel sv. Barbory	Bílsko-Bělá, ul. Cyprysova	1690	Příklad dřevěné vesnické sakrální stavby ve stylu slezsko-malopolským. Nejcennější části jsou vnitřní barokní polychromie ze začátku 18. století a gotický oltářní triptych kolem roku 1470.
	Sanktunarium sv. Valentina	Beruň, ul. Krakowska	přelom 16. a 17. století
	Hřbitovní kostel Všech svatých	Bojszów	1506 (d)	Sakristie z roku 1509 (d), věž z roku 1545 (d), střešní vazba byla vyměněna v roce 1787 (d).
(c) I, Przykuta, CC BY-SA 3.0	Kostel sv. Jana Křtitele	Brusiek	1593 (d)	kněžiště, kostelní loď, věž z roku 1593 (d), sakristie a jižní předsíňka byly přistavěny před rokem 1723 (d), sanktusník pochází z roku 1724 (d).
	Skanzen Hornoslezský etnografický park	Chořov, ul. Parkowa 25	otevřen v roce 1975	Skanzen na rozloze 25 ha ukazuje 58 příkladů dřevěného lidového stavitelství z pěti regionů Horního Slezska.
(c) Teka at pl.wikipedia, CC BY-SA 3.0	Kostel sv. Vavřince	Chořov, ul. Marii Konopnickiej 29	1559	V letech 1935–1938 přenesen z Knurova.
	Kostel sv. Martina	Cieszowa	1751
	Kostel sv. Martina	Ćwiklice	1466 (d)	Kostel byl od základů přestavěn v 18., 19. a 20. století.
(c) Mimikla na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 3.0	Kostel sv. Jiří	Gliwice – Ostropa, ul. Piekarska	1665 (d)	Zděné kněžiště z roku 1665, dubovo–jedlová věž z roku 1544 (d), opravována v rove 1971 a 2009.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Gliwice, ul. Kozielska 29	1493	Přenesený v roce 1925 ze Zębowic u Olesna na Centrální hřbitov v Gliwicích. Od roku 1992 probíhala konzervace, v roce 2000 přemístěn na Starokozielský hřbitov v Gliwicích, od roku 2004 je farním kostelem.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Novorenesanční vila Caro	Gliwice, ul. Dolnych Wałów 8a	1882–1885	Expozice etnografická a lidové kultury v gliwickém regionu.
	Kostel sv. Barbory	Góra (okres Pszczyna)	2. polovina 16. století
(c) Pudelek na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 2.5	Kostel Stětí sv. Jana Křtitele	Grzawa (okres Pszczyna)	16. století
	Kostel Narození Panny Marie	Gwoździani (okres Lubliniec)	1576	Přemístěn v roce 1978 z Kościeliska.
	Zájezdní hostinec Stará krčma v Jeleśné	Jeleśnia (okres Żywiec)	18. století
	Kostel Archanděla Michaela	Katovice, Park Kościuszki	1520	Přemístěn v letech 1938–1939 ze Syryně (okres Wodzisław).
	Arcidiecézní (biskupské) muzeum	Katovice, ul. Jordana 39	Otevřeno v roce 1983	Sbírky středověkého sakrálního umění, které pocházejí z dřevěných kostelů Slezského vojvodství.
	Kostel Svaté Trojice	Koszęcin	1724
	Kostel sv. Anny	Lubliniec	1653
	Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše	Łodygowice	1635	Kostel byl v 18. století zvětšen.
	Kostel sv. Klementa Římského	Miedźna (okres Pszczyna)	17. století
	Dřevěná zvonice u kostela sv. Martina	Paczyna (okres Gliwice)	1679
	Kostel sv. Jana Křtitele	Poniszowice (okres Gliwice)	1498 (d)	Volně stojící zvonice je z roku 1570 (d), kaple sv. Josefa 1691–92 (d), sanktusník a oprava kostela v roce1775 (d).
	Skanzen Zahrada pszczynské vesnice	Pszczyna, ul. Parkowa	otevřen v roce 1975	Skanzen tvořen 16 objekty byl umístěn v roce 1975 do Železničního parku.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel Svaté Trojice	Rachowice (okres Gliwice)	1668	Z 18. století pochází zděné kněžiště.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel Archanděla Michaela	Rudziniec (okres Gliwice)	1657
	Volně stojící dřevěno-zděná zvonice	Sadów	1672 (d)	Zvonice stojí vedle kostela sv. Josefa z roku 1414 (d).
(c) Frankee at pl.wikipedia, CC BY 2.5	Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské	Sierakowice	1675	V blízkosti kostela na cestě k Rachowicím se nachází kaplička sv. Jana Nepomuckého
	Kostel Všech Svatých	Sieroty	1457 (d)	Z roku 1427 (d) pochází zděné gotické kněžiště, kostelní loď z roku 1457 (d), sanktusník z roku 1754 (d), věž (zvonice) z roku 1775 (d).
	Kostel Povýšení Svatého Kříže	Stara Wieś	1522
(c) Frankee at pl.wikipedia, CC BY-SA 2.5	Kostel sv. Hedviky	Zabrze, ul. Wolności 504	1929
	Kostel sv. Vavřince	Zacharzowice	1570 (d)	Horní část věže pochází z roku 1675 (d).
	Městské muzeum	Żywiec, ul. Zamkowa 2	otevřeno v roce 1960	Stálá expozice Lidová kultura na živecku.

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Beskydský okruh

je částí hlavního okruhu od Komorowic do Skočova, je 113 km dlouhý. Má společnou část s pszczynským okruhem. Zahrnuje objekty v Gilowicach, Szczyrku, Zlatné a v Czernichowě.

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Kostel sv. Vavřince	Bělovicko	1541 (d)
	Tkalcovský dům	Bílsko-Bělá, ul.Sobieskiego 51	konec 18. století	Roubená stavba, ve které je umístěna expozice tkalcovství v 18. století. Součást Muzea v Bílsko-Bělé.
	Kostel sv. Barbory	Bílsko-Bělá, ul. Cyprysova	1690	Příklad dřevěné vesnické sakrální stavby ve stylu slezsko-malopolským. Nejcennější části jsou vnitřní barokní polychromie ze začátku 18. století a gotický oltářní triptych kolem roku 1470.
	Kostel sv. Kateřiny	Cięcina	1542
	Dřevěná horalská roubenka Kawuloků	Jistebná – Wojtosze č. 163	konec 19. století	Nazývána také Kurną Chatą (kurlok), je zde umístěná Regionální komora, v centru Jistebné a blízkém okolí se nacházejí další dřevěné stavby: roubenky a hospodářské budovy.
	Soukromá votivní kaple rodiny Konarzewských	Jistebná – Andziołówka	1922	Výzdoba pochází od Ludwika Konarzewskieho seniora.
	Kostel svatého Kříže	Jistebná – Průsmyk Kubalonka	1779	V roce 1958 přenesen z Przyszowic.
	Filiální kostel sv. Josefa	Jistebná – Mlaskawka	1948	V roce 1997 přenesen z Javořinky – Třicátek
(c) Pudelek na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 2.5	Kostel Zjevení Panny Marie ve Fátimě	Jistebná – Stecówka	1958
	Expozice lidového umění Regionální komory	Koňákov		Expozice lidového umění Regionální komory: Marie Gwarková (Muzeum koňákovské krajky, Koňákov-Šance 550), Heleny i Mieczysława Kamieniarzy (Koňákov 301) a Tadeusze Ruckého (Koňákov – Szańce 662)
	Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné	Laliki – Pochodzita	1947	rozšířen v roce 1965.
	Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše	Łodygowice	1635	Kostel byl v 18. století zvětšen.
	Roubenka	Milówka	1739	Regionální muzeum Stará chalupa.
	Regionální muzeum Stará zahrada	Ustroň, ul. Ogrodowa 1	otevřeno v roce 1998	Stálá etnografická výstava Regionálního muzea Stará zahrada
	Kostel sv. Anny	Ustroň – Nierodzim	1769
	Kostel sv. Jakuba Staršího	Szczyrk	1797-1800
	Beskydské muzeum Andrzeje Podżorskieho	Visla, ul. Stellera 1	Otevřeno v roce 1964	Výstava beskydské lidové horalské kultury v Beskydském muzeu, v jeho zázemí se nachází několik horalských dřevěnic.
(c) Photo: Hons084 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 pl	Lovecký zámeček Habsburků	Visla, ul. Lipowa	1897	Lovecký zámeček arciknížete Bedřicha Habsburského byl postaven v roce 1897, v roce 1985 byl přemístěn z polany (paseky) Przysłop pod Beraní Horou (Barania Góra), sídlo oddílu PTTK Visla a informační turistické středisko.
	Kostel Nalezení svatého Kříže	Visla – Łabajów, ul. Kopydło	1983	U kostela se nachází dřevěná věž z roku 1575, která byla přemístěna v roce 1982 z vesnice Połomia (okres Wodzisław).
© Marek a Ewa Wojciechowscy / Trips over Poland, CC BY-SA 3.0	Kaple u prezidentského zámečku	Visla – Zameczek, ul. Zameczek 1	1909	Kaple je zasvěcená sv. Hedvice Slezské.
	Kostel Panny Marie Čenstochovské	Żabnica	1914
	Městské muzeum	Żywiec, ul. Zamkowa 2	otevřeno v roce 1960	Stálá expozice Lidová kultura na živecku.

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Čenstochovský okruh

je dlouhý 180 km. Začíná v Koszecinie a zahrnuje dřevěné objekty jižní části Slezského vojvodství. Mezi zajímavé dřevěné památky patří kostel sv. Mikuláše z roku 1737 v Truskolasech a hřbitovní kostel sv. Valentina z roku 1696 ve Woźnikach.

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Kostel Panny Marie Růžencové	Boronów	1611	První kostel na Slezsku postavený na půdorysu řeckého kříže.
	Kostel sv. Jacka	Bór Zapilski	1919-1921
	Kostel sv. Vavřince	Cynków	1631
	Muzeum v Čenstochové	Čestochová, plac Biegańskiego	otevřeno v roce 1967	Expozice lidové kultury čenstochovského regionu.
	Kostel Svaté Trojice	Koszęcin	1724
	Kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše	Mokra	1708
	Betlém	Olsztyn, ul. Kuhna 1		Betlém s 800 figurkami z toho na 300 je pohyblivých. Autorem je Jan Wiewóra.
	Kostel sv. Mikuláše	Truskolasy	1737	Mimo kostela se ve vesnici nachází několik dřevěných obydlí a hospodářských budov.
	Hřbitovní kostel sv. Valentina	Woźniki	1696
	Vodní mlýn Kołaczew	Złoty potok	přelom 18. a 19. století	Starý mlýn Kołaczev je na řece Wiercicy.
	Kostel sv. Jiljí	Zrębice	1789

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Gliwický okruh

je částí hlavního okruhu, dlouhý 159 km a je propojen s čenstochovským a rybnickým okruhem.

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Hřbitovní kostel Všech Svatých	Bojszów	1506 (d)	Zákristie pochází z roku 1509 (d), věž z roku 1545 (d), střešní vazba byla vyměněna v roce 1787 (d).
(c) Mimikla na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 3.0	Kostel sv. Jiří	Gliwice – Ostropa, ul. Piekarska	1665 (d)	Zděné kněžiště z roku 1665, dubovo–jedlová věž z roku 1544 (d), opravována v rove 1971 a 2009.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel Nanebevzetí Panny Marie	Gliwice, ul. Kozielska 29	1493	Přenesený v roce 1925 ze Zębowic u Olesna na Centrální hřbitov v Gliwicích. Od roku 1992 probíhala konzervace, v roce 2000 přemístěn na Starokozielský hřbitov v Gliwicích, od roku 2004 je farním kostelem.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Neorenesanční vila Caro	Gliwice, ul. Dolnych Wałów 8a	1882–1885	Expozice etnografická a lidové kultury v gliwickém regionu.
	Kostel Archanděla Michaela	Księży Las	1497-98 (d)
	Kostel sv. Mikuláše	Mikołów – Borowa Wieś, ul. Gliwicka	kolem 1640	V letech 1937–1939 přemístěn z Przyszowic.
	Kostel sv. Petra a Pavla	Mikołów – Paniowy	1757
	Dřevěná zvonice u kostela sv. Martina	Paczyna (okres Gliwice)	1679
	Kostel sv. Jana Křtitele	Poniszowice (okres Gliwice)	1498 (d)	Volně stojící zvonice je z roku 1570 (d), kaple sv. Josefa 1691–92 (d), sanktusník a oprava kostela v roce1775 (d).
	Špýchar (sýpka)	Przyszowice	1829
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel Svaté Trojice	Rachowice	1668	Zděné gotické kněžiště z 15. století.
(c) I, Pimke, CC BY-SA 3.0	Kostel svatého Michaela archanděla	Rudziniec	1657
(c) Frankee at pl.wikipedia, CC BY 2.5	Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské	Sierakowice	1675	V blízkosti kostela na cestě k Rachowicím se nachází kaplička sv. Jana Nepomuckého
	Kostel sv. Bartoloměje	Smolnica	1777 (d)	Původně volně stojící věž pochází z roku 1572 (d).
	Kostel Narození Panny Marie	Szałsza	1554 (d)	Stěny kněžiště, sakristie a kostelní lodi pocházejí z roku 1554(d), dochováno v plné výši, dolní část věže je původní s prvky po roce 1571 (d). Střecha kostela a věže jsou zrekonstruovány po požáru v roce 1968.
(c) Frankee at pl.wikipedia, CC BY-SA 2.5	Kostel sv. Hedviky	Zabrze, ul. Wolności 504	1929
	Kostel sv. Vavřince	Zacharzowice	1570 (d)	Horní část věže pochází z roku 1675 (d).
	Kostel Archanděla Michaela	Żernica	1661 (d)	Část původně samostatně stojící věže pochází z roku 1518 (d).

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Pszczynský okruh

je částí hlavního okruhu, dlouhý 133 km. Je propojen s rybnickým a beskydským okruhem. Na okruhu se nachází skanzen Zahrada Pszczynské vesnice

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Kostel sv. Vavřince	Bělovicko	1541 (d)
	Kostel sv. Martina	Ćwiklice	1466	Kostel byl celkově přestavěn v 18., 19. a 20. století
	Kostel sv. Barbory	Góra (okres Pszczyna)	2. polovina 16. století
(c) Pudelek na projektu Wikipedie v jazyce polština, CC BY-SA 2.5	Kostel Stětí sv. Jana Křtitele	Grzawa (okres Pszczyna)	16. století
	Kostel Povýšení svatého Kříže	Kačice (okres Těšín)	1620	V letech 1971–1972 přenesen z Ruptawy
(c) Czesil, CC BY-SA 3.0	Kostel Archanděla Michaela	Velké Kunčice	1777	Stará věž z roku 1751
	Kostel sv. Mikuláše	Łąka	1660	Kostel a volně stojící zvonice
	Kostel sv. Klementa Římského	Miedźna (okres Pszczyna)	17. století
	Kostel sv. Kateřiny	Pielgrzymowice	1680
	Skanzen Zahrada pszczynské vesnice	Pszczyna, ul. Parkowa	otevřen v roce 1975	Skanzen tvořen 16 objekty byl umístěn v roce 1975 do Železničního parku.
	Kostel Povýšení Svatého Kříže	Stara Wieś	1522	Mimo kostela je několik dřevěnic se zdobnými štíty z 19. století, stará škola z roku 1787 – v současné době Regionální komora.
	Kostel sv. Jakuba Staršího	Wisła Mała	1775–1782
(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0	Kostel sv. Rocha	Zámrsk	1731

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Rybnický okruh

je dlouhý 126 km a je propojen s glivickým a pszczynským okruhem.

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Kostel sv. Marie Magdaleny	Bełk	1753
	Kostel sv. Anny	Gołkowice	1874
	Kostel Božího těla	Jankowice Rybnické	1675
	Kostel sv. Barbory a Josefa	Jastrzębie-Zdrój, ul. ks. biskupa Bednorza	První polovina 17. století	V roce 1974 byl přenesen z Wodzisław Śląski – Jedłownika
	Kostel Všech svatých	Łaziska	1467 (d)	Dolní část věže pochází z roku 1507 (d), horní část z 18. století.
	Kostel svaté Trojice	Palowice	1595	V roce 1981 přemístěn z Leszczyna.
	Kostel sv. Vavřince	Rybnik – Ligocka Kuźnia, ul. Wolna	1717	V roce 1975 byl přemístěn z Boguszowic (část Rybnika)
	Kostel sv. Kateřiny a Panny Marie Růžencové	Rybnik – Wielopole, ul. Górna	1534	V roce 1976 byl přemístěn z Gierałtowic
	Kostel sv. Mikuláše	Wilcza	1755

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Zbývající lokality a památky

nacházejí se mimo značenou trasu nebo v její blízkosti.

fotografie	objekt	lokalita (místo)	vznik objektu	poznámka
	Farní kostel sv. Vavřince	Bobrowniki	1857/1889 (d)	kněžiště a sakristie postaveny v roce 1857 (d) částečně z použitého materiálu 1523 (d), kostelní loď a dvě věže postaveny v roce 1889 (d). Nápis v kostele Postaven 1669 byl napsán v roce 1953.
	Kaple Růžence	Buków	1170
	Evangelický kostel	Bytom – Bobrek	1932	stav po požáru 23. července 2016
	(zničeno) dvorní sýpka	Czernica	18. století	Roubená stavba krytá šindelem
	vesnická zvonice	Czernichów	19. století
	Kostel sv. Ondřeje apoštola	Gilowice	1547 (d)	V roce 1757 přenesen z Rychwałdu, věž pochází z roku 1641.
	Kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova	Rychwałd	1797 (d)	Postavena z použitého materiálu starého kostela v Gilowicích, dřevo ze stěn z roku 1507 (d), střešní vazba 1508 (d), sanktusník z roku 1796 (d).
	Farní kostel Navštívení Panny Marie	Juszczyna	1924-27
	Kaple sv. Jana Nepomuckého	Lubomia	kolem roku 1700
	Kostel sv. Jiří a Nanebevzetí Panny Marie	Miasteczko Śląskie	1666
(c) I, Przykuta, CC BY-SA 3.0	Farní kostel Panny Marie Fatimské	Pawełki	1928
	Kostel svatého Kříže	Pietrowice Wielkie	1667
	Farní kostel sv. Jiljí	Podlesie	počátek 18. století
	Kostel svatého Josefa	Popów	1858
	Zájezdní hostinec	Sławków	1701
	Farní kostel Neposkvrněného srdce Panny Marie	Soblówka	1939
	Kostel evangelické církve augsburského vyznání	Zabrze – Mikulczyce, ul. Brygadzistów	1937
	Myslivna habsburského lesního úřadu	Złatna	1876	architekt Karel Pietschka

(d) – datum byl stanoven na základě dendrochronologického průzkumu památky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Szlak Architektury Drewnianej (województwo śląskie) na polské Wikipedii.

Literatura

• Grażyna Ruszczyk: Architektura drewniana w Polsce. Warszawa: Muza, 2009. ISBN 978-83-7495-623-9.
• Aleksander Konieczny: Sprawozdanie z badań dendrochronologicznych zabytkowych kościołów w województwie śląskim przeprowadzonych w 2008 roku. W: Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego. T. 1: Odkrycia. Badania. Konserwacje. Katowice: Śląski WKZ, 2009, s. 95-126. ISBN 978-83-85871-57-6.
• Aleksander Konieczny: Badania dendrochronologiczne zabytkowych kościołów drewnianych w województwie śląskim w 2009 roku. W: Wiadomości konserwatorskie województwa śląskiego. T. 2: Zamki. Pałace. Katowice: Śląski WKZ, 2010, s. 185-202. ISBN 978-83-85871-59-0.
• Grażyna Ruszczyk: Kościoły na Śląsku z XV i początku XVI wieku (Bojszów, Gliwice, Księży Las, Łaziska, Łącza, Poniszowice). Aleksander Konieczny: Badania dendrochronologiczne. Warszawa: Instytut Sztuki Polskiej Akademii Nauk, 2012, seria: Inwentarz drewnianej architektury sakralnej w Polsce; z. 2a. ISBN 978-83-89101-24-2

Externí odkazy

• Oficiální stránky Stezky dřevěné architektury