Sticherus

Jak číst taxoboxSticherus
alternativní popis obrázku chybí
Sticherus cunninghamii
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Monilophyta)
Třídakapradiny (Polypodiopsida)
Řádgleicheniotvaré (Gleicheniales)
Čeleďgleicheniovité (Gleicheniaceae)
RodSticherus
C.Presl, 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sticherus owhyhensis

Sticherus je rod kapradin z čeledi gleicheniovité. Jsou to neobvykle vyhlížející pozemní kapradiny s plazivým oddenkem a vzpřímenými, pseudodichotomicky členěnými listy s převisavou čepelí. Výtrusné kupky jsou na rubu listů, bez ostěr, tvořené několika velkými výtrusnicemi. Rod zahrnuje asi 90 druhů a je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Nejvíc druhů roste v Americe. Rostliny nemají hospodářský význam.

Popis

Zástupci rodu Sticherus jsou pozemní kapradiny s plazivými oddenky protostélické stavby. Mladé části rostlin jsou pokryté štítnatými šupinami kopinatého tvaru, později někdy olysávají. Listy bývají vzpřímené, s převisavou, jednoduše nebo vícenásobně pseudodichotomicky dělenou čepelí. U listů dospělých rostlin není vyvinuto hlavní střední žebro. Segmenty listů jsou párové (vstřícné), shodného tvaru a velikosti nebo rozdílné. Segmenty nejvyššího řádu jsou zpeřeně členěné až dělené, laloky úzce podlouhlé až jazykovité, každý s jednoduše vidličnatou žilkou. Výtrusné kupky jsou bez ostěr, tvořené 2 až 5 (až 7) velkými výtrusnicemi. Spory jsou monoletní, eliptického až ledvinovitého tvaru, s hrubým povrchem.[1][2]

Rozšíření

Rod Sticherus zahrnuje asi 87[3] až 95[4] druhů. Je zastoupen s různou četností na všech kontinentech s výjimkou Evropy. Nejvíce druhů se vyskytuje v Americe, odkud je uváděno asi 54 druhů. Areál sahá od Mexika a Karibských ostrovů až po jižní Chile. Rod je zastoupen také na Ostrovech Juana Fernándeze. Chybí v severním Chile a severní Argentině. Nejdále na jih zasahují druhy Sticherus cryptocarpus (rovněž na Falklandách), Sticherus litoralis a Sticherus squamulosus. V Asii sahá areál rodu od jižní Čínu (pouze Sticherus truncatus) přes Indočínu a jihovýchodní Asii po Papuasii a Tichomoří. Centrum druhové diverzity v Asii je na Nové Guineji, odkud je uváděno 8 druhů, z toho 5 endemických. Z Austrálie jsou známy 4 druhy, z Nového Zélandu 3 druhy. Z Afriky jsou uváděny pouze 2 druhy. Sticherus umbraculifer je rozšířen od východního Zimbabwe po Jihoafrickou republiku, Sticherus flagellaris roste v Tanzanii a na ostrovech západního Indického oceánu včetně Madagaskaru.[3]

Význam

Není známo žádné hospodářské využití. Nejsou pěstovány jako okrasné rostliny a nejsou uváděny ze sbírek žádné české botanické zahrady.[5]

Odkazy

Reference

  1. KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 1. Berlin: Springer, 1990. ISBN 978-3-642-08080-7. (anglicky) 
  2. DING, Bingyang; XIAOFENG, Jin; IWATSUKI, Kunio. Flora of China: Sticherus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GONZALES, Jasivia; KESSLER, Michael. A synopsis of the Neotropical species of Sticherus (Gleicheniaceae), with descriptions of nine new species. Phytotaxa. 2011, čís. 31. 
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2020-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Sticherus SticherusSori (28082932419).jpg
Autor: Margaret Donald from Sydney, Australia, Licence: CC BY-SA 2.0
Sori on Sticherus sp.,Irrawong Reserve, Narrabeen, NSW, 1901/2018
Sticherus cunninghamii kz4.jpg
Autor: Krzysztof Ziarnek, Kenraiz, Licence: CC BY-SA 4.0
Sticherus cunninghamii near Blue Pools at Haast Pass-Makarora Rd, Mt Aspiring National Park (New Zealand)
Sticherus IMG 20180119 162916 (28080430199).jpg
Autor: Margaret Donald from Sydney, Australia, Licence: CC BY-SA 2.0
Sticherus sp., Irrawong Reserve, North Narrabeen, 19/01/2018.