Stina Nilssonová

Stina Nilssonová
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 Stina Nilssonová (2023)
Datum narození	24. června 1993 (30 let)
Místo narození	Malung Švédsko Švédsko
Stát	Švédsko
Sportovní informace
Sport	běh na lyžích biatlon
Klub	IFK Mora SK
Lyže	Fischer
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut	7. 3. 2012
Nejlepší umístění	4. místo (2016/17)
Počet výher	23
Nejlépe v TdS	3. místo (2016/17)
Malý glóbus	3 (2× U23, 1× sprinty)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry	1 – 2 – 2
Mistrovství světa	2 – 5 – 0
MS juniorů	4 – 1 – 1
Světový pohár v biatlonu
Debut	19. března 2021
Nejlepší umístění	30. místo (2021/2022)
Počet výher	0
Stupně vítězů	2 (1 individuální)
Medaile v biatlonu
Olympijské hry	0 – 0 – 0
Mistrovství světa	0 – 0 – 0
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220305a5. března 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Běh na lyžích na ZOH
zlato	2018 Pchjongčchang	sprint
bronz	2014 Soči	týmový sprint
stříbro	2018 Pchjongčchang	štafeta 4×5 km
stříbro	Pchjongčchang 2018	sprint dvojic
bronz	Pchjongčchang 2018	30 km klasicky
Mistrovství světa v klasickém lyžování
stříbro	MS 2015	sprint
stříbro	MS 2015	týmový sprint
stříbro	MS 2015	štafeta 4×5 km
stříbro	MS 2017	štafeta 4×5 km
zlato	MS 2019	týmový sprint
zlato	MS 2019	štafeta 4×5 km
stříbro	MS 2019	sprint

Täpp Karin Stina Nilssonová, nepřechýleně Stina Nilsson (* 24. června 1993 Malung) je bývalá švédská běžkyně na lyžích a od roku 2020 biatlonistka. V běhu na lyžích je olympijskou vítězkou a dvojnásobnou mistryní světa.

Sportovní kariéra

Běh na lyžích

V běhu na lyžích byla hlavně specialistka na sprinterské tratě. Na Evropském olympijském festivalu mládeže v roce 2011 v Liberci vyhrála individuální závod ve sprintu. Na mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování vyhrála sprint v letech 2012 i 2013, v roce 2013 přidala i zlatou medaili ze štafetového závodu. Na olympiádě 2014 v Soči získala spolu s Idou Ingemarsdotterovou bronz ve sprintu dvojic klasickou technikou. Na domácím mistrovství světa v klasickém lyžování 2015 ve Falunu získala tři stříbrné medaile: ve sprintu jednotlivkyň, v týmovém sprintu a ve štafetě 4×5 km. Ve své kariéře také vyhrála devět závodů Světového poháru a čtyři etapy Tour de Ski, v celkovém hodnocení Světového poháru byla v sezóně 2015/16 třetí ve sprintu a jedenáctá celkově. Na Tour de Ski obsadila celkově 24. místo v roce 2016 a 3. místo v roce 2017.

Biatlon

V březnu 2020 oznámila po nevydařené sezóně způsobené zraněním, že chce s během skončit a přejít k biatlonu.^[1]

První mezinárodní závod absolvovala 14. ledna 2021 v IBU Cupu v německém Arberu, kde ve sprintu skončila na 99. místě, s pěti chybami na střelnici a téměř čtyřminutovou ztrátou na vítězku.^[2] Premiérově zavítala na biatlonové Mistrovství Evropy, kde zaznamenala 42. místo ve sprintu a v následném stíhacím závodě posun na 38. příčku. Nejlepšího výsledku v ročníku dosáhla jako členka ženské štafety v Breznu‑Osrblie, kde obsadila druhé místo.

V nejvyšším biatlonovém okruhu závodu – světovém poháru debutovala v březnu 2021 v domácím Östersundu. S jednou střeleckou chybou se umístila na 28. místě. V Kontiolahti 5. března 2022 získala svou první medaili ve světovém poháru, kdy skončila na třetím místě, pět vteřin za vítěznou Denise Herrmannovou.

Výsledky v běhu na lyžích

Výsledky ve Světovém poháru

Výsledky na OH

Výsledky na MS

Výsledky v biatlonu

Olympijské hry a mistrovství světa

Sezóna	Akce	Místo	SP	SZ	HZ	IZ	ŠT	SŠT	SZD	Věk
2021/22	ZOH	Peking	nestartovala						×	28 let

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stina Nilssonová na Wikimedia Commons
• Stina Nilssonová v databázi Mezinárodní lyžařské federace (anglicky)
• Stina Nilssonová na Instagramu
• Stina Nilssonová v databázi Olympedia (anglicky)