Sto rodinných jmen

Sto rodinných jmen
Jazykklasická čínština
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sto rodinných jmen[1] (čínsky v českém přepisu Paj ťia-sing, pchin-jinem Bǎijiāxìng, znaky 百家姓) je čínská čítanka neznámého autora z konce 10. nebo 11. století. Obsahuje 444 jednoznakových a 60 dvouznakových příjmení seskupených do rýmovaných čtyřznakových veršů. S Knihou tří znaků a Textem o tisíci znacích patřila mezi nejpopulárnější čínské slabikáře.

Historie

Sto rodinných jmen sestavil anonymní autor počátkem období Severní Sung (tj. koncem 10. nebo v 11. století). Je to rýmovaný soubor čínských příjmení, uspořádaný ve čtyřznakových verších. Původně obsahovala 411 příjmení; později byla rozšířena na 504 příjmení, z toho 60 dvouznakových a 444 jednoznakových.[1]

Kniha sloužila jako slabikář pro výuku čínského písma. S Textem o tisíci znacích a Knihou tří znaků tvořila od sungské doby do 20. století triádu „Tři, sto, tisíc“ nejrozšířenějších čínských slabikářů.[1][2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 261. 
  2. ↑ КОБЗЕВ, А.И. Цянь цзы вэнь [online]. Синология.Ру: история и культура Китая, 2009-2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

  • КОБЗЕВ, А.И. Цянь цзы вэнь [online]. Синология.Ру: история и культура Китая, 2009-2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. (rusky)