Stockholm Open

Stockholm Open
BNP Paribas Nordic Open
Kungliga tennishallen

Založeno1969
OdehránoStockholm Open 2023
MístoStockholm, ŠvédskoŠvédsko Švédsko
DějištěKungliga tennishallen
Souřadnice
Povrchtvrdý – Plexipave / hala
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace750 950 EUR
Prize money673 630 EUR
Obdobíříjen a listopad
Poznámkanejstarší halový turnaj ATP
ATP Tour
1969 / 1971WCT (okruh)
1970–1989Grand Prix (okruh)
1990–1994ATP Championship Series, Single Week
1995–1997
1998–2008
ATP World Series
ATP International Series
2009–ATP Tour 250
stockholmopen.se/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stockholm Open, oficiálně BNP Paribas Nordic Open, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný ve švédském hlavním městě Stockholmu. Založen byl v roce 1969 a od sezóny 2009 patří na okruhu ATP Tour do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v říjnu či listopadu, jako jedna z posledních událostí sezóny, na tvrdém povrchu Kungligy tennishallen (Královské tenisové haly).[1] Spolupořadatelem je Stockholmský královský tenisový klub.

Stockholm Open je nejstarším halovým turnajem organizovaným Asociací tenisových profesionálů (ATP) a jediným, který se koná ve specializované tenisové hale.[1][2]

Historie

V březnu 1969 požádala organizace World Championship Tennis (WCT) prvního švédského grandslamového vítěze Svena Davidsona o zorganizování profesionálního turnaje v jeho zemi. Davidson a Hans-Åke Sturén se hlavní měrou podíleli na zrodu prvního velkého turnaje profesionálů ve Švédsku.[3][2]

Tomáš Berdych vyhrál ročníky 2012, 20142015

V listopadu 1969 se odehrál úvodní ročník v královské tenisové hale – Kungliga tennishallen. Mezi lety 1970–1989 se turnaj konal na okruhu Grand Prix, s výjimkou sezóny 1971 na túře WCT. Ročníky 1975, 1979 a 1980 odehrály na koberci také ženy. V roce 1990 se turnaj začlenil do mistrovské série Championship Series, Single Week (Masters) nově založeného okruhu ATP pod vedením Asociace tenisových profesionálů.

Pět ročníků 1989–1994 proběhlo ve stockholmské aréně Globen,[4] než se v sezóně 1995 událost – s degradací do nižší kategorie ATP World Series – vrátila do Kungligy tennishallen. V rámci reorganizace kategorií se v roce 2009 turnaj stal součástí nástupnické kategorie ATP Tour 250. Ročník 2020 byl jako první zrušen kvůli pandemii covidu-19.[5]

Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Nejvyšší počet čtyř titulů ve dvouhře vyhrály bývalé světové jedničky, Američan John McEnroe a Němec Boris Becker. Prvním švédským vítězem se v roce 1980 stal Björn Borg.[1][2] Nejstarším šampionem se v roce 2023 stal 37letý Francouz Gaël Monfils.[6]

Vývoj názvu turnaje

  • 1969–1983: Stockholm Open
  • 1984: Scandinavian Championships
  • 1985–1999: Stockholm Open
  • 2000: Scania Stockholm Open, partner Scania
  • 2001–2016: If Stockholm Open, partner If P&C Insurance
  • 2017–2019: Intrum Stockholm Open, partner Intrum
  • 2021–2022: Stockholm Open
  • od 2023: BNP Paribas Nordic Open, partner BNP Paribas[7]

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rokvítězfinalistavýsledek
1969Jugoslávie Nikola PilićRumunská socialistická republika Ilie Năstase6–4, 4–6, 6–2
1970USA Stan SmithUSA Arthur Ashe5–7, 6–4, 6–4
1971USA Arthur AsheČeskoslovensko Jan Kodeš6–1, 3–6, 6–2, 1–6, 6–4
1972USA Stan Smith (2)Nizozemsko Tom Okker6–4, 6–3
1973USA Tom GormanŠvédsko Björn Borg6–3, 4–6, 7–6(7–5)
1974USA Arthur Ashe (2)Nizozemsko Tom Okker6–2, 6–2
1975Itálie Adriano PanattaUSA Jimmy Connors4–6, 6–3, 7–5
1976Spojené království Mark CoxŠpanělský stát Manuel Orantes4–6, 7–5, 7–6
1977USA Sandy MayerJihoafrická republika Raymond Moore6–2, 6–4
1978USA John McEnroeUSA Tim Gullikson6–2, 6–2
1979USA John McEnroe (2)USA Gene Mayer6–7, 6–3, 6–3
1980Švédsko Björn BorgUSA John McEnroe6–3, 6–4
1981USA Gene MayerUSA Sandy Mayer6–4, 6–2
1982Francie Henri LeconteŠvédsko Mats Wilander7–6(7–4), 6–3
1983Švédsko Mats WilanderČeskoslovensko Tomáš Šmíd6–1, 7–5
1984USA John McEnroe (3)Švédsko Mats Wilander6–2, 3–6, 6–2
1985USA John McEnroe (4)Švédsko Anders Järryd6–1, 6–2
1986Švédsko Stefan EdbergŠvédsko Mats Wilander6–2, 6–1, 6–1
1987Švédsko Stefan Edberg (2)Švédsko Jonas Svensson7–5, 6–2, 4–6, 6–4
1988Západní Německo Boris BeckerŠvédsko Peter Lundgren6–4, 6–1, 6–1
1989Československo Ivan LendlŠvédsko Magnus Gustafsson7–5, 6–0, 6–3
1990Západní Německo Boris Becker (2)Švédsko Stefan Edberg6–4, 6–0, 6–3
1991Německo Boris Becker (3)Švédsko Stefan Edberg3–6, 6–4, 1–6, 6–2, 6–2
1992Chorvatsko Goran IvaniševićFrancie Guy Forget7–6(7–2), 4–6, 7–6(7–5), 6–2
1993Německo Michael StichChorvatsko Goran Ivanišević4–6, 7–6(8–6), 7–6(7–3), 6–2
1994Německo Boris Becker (4)Chorvatsko Goran Ivanišević4–6, 6–4, 6–3, 7–6(7–4)
1995Švédsko Thomas EnqvistFrancie Arnaud Boetsch7–5, 6–4
1996Švédsko Thomas Enqvist (2)USA Todd Martin7–5, 6–4, 7–6(7–0)
1997Švédsko Jonas BjörkmanNizozemsko Jan Siemerink3–6, 7–6(7–2), 6–2, 6–4
1998USA Todd MartinŠvédsko Thomas Johansson6–3, 6–4, 6–4
1999Švédsko Thomas Enqvist (3)Švédsko Magnus Gustafsson6–3, 6–4, 6–2
2000Švédsko Thomas JohanssonRusko Jevgenij Kafelnikov6–2, 6–4, 6–4
2001Nizozemsko Sjeng SchalkenFinsko Jarkko Nieminen3–6, 6–3, 6–3, 4–6, 6–3
2002Thajsko Paradorn SrichaphanChile Marcelo Ríos6–7(2–7), 6–0, 6–3, 6–2
2003USA Mardy FishŠvédsko Robin Söderling7–5, 3–6, 7–6(7–4)
2004Švédsko Thomas Johansson (2)USA Andre Agassi3–6, 6–3, 7–6(7–4)
2005USA James BlakeThajsko Paradorn Srichaphan6–1, 7–6(8–6)
2006USA James Blake (2)Finsko Jarkko Nieminen6–4, 6–2
2007Chorvatsko Ivo KarlovićŠvédsko Thomas Johansson6–3, 3–6, 6–1
2008Argentina David NalbandianŠvédsko Robin Söderling6–2, 5–7, 6–3
2009Kypr Marcos BaghdatisBelgie Olivier Rochus6–1, 7–5
2010Švýcarsko Roger FedererNěmecko Florian Mayer6–4, 6–3
2011Francie Gaël MonfilsFinsko Jarkko Nieminen7–5, 3–6, 6–2
2012Česko Tomáš BerdychFrancie Jo-Wilfried Tsonga4–6, 6–4, 6–4
2013Bulharsko Grigor DimitrovŠpanělsko David Ferrer2–6, 6–3, 6–4
2014Česko Tomáš Berdych (2)Bulharsko Grigor Dimitrov5–7, 6–4, 6–4
2015Česko Tomáš Berdych (3)USA Jack Sock7–6(7–1), 6–2
2016Argentina Juan Martín del PotroUSA Jack Sock7–5, 6–1
2017Argentina Juan Martín del Potro (2)Bulharsko Grigor Dimitrov6–4, 6–2
2018Řecko Stefanos TsitsipasLotyšsko Ernests Gulbis6–4, 6–4
2019Kanada Denis ShapovalovSrbsko Filip Krajinović6–4, 6–4
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021USA Tommy PaulKanada Denis Shapovalov6–4, 2–6, 6–4
2022Dánsko Holger RuneŘecko Stefanos Tsitsipas6–4, 6–4
2023Francie Gaël Monfils (2)  Pavel Kotov4–6, 7–6(8–6), 6–3

Mužská čtyřhra

Rokvítězovéfinalistévýsledek
1969Austrálie Roy Emerson
Austrálie Rod Laver
Španělský stát Andrés Gimeno
Spojené království Graham Stilwell
6–4, 6–2
1970USA Arthur Ashe
USA Stan Smith
Austrálie Bob Carmichael
Austrálie Owen Davidson
6–0, 5–7, 7–5
1971USA Stan Smith (2)
USA Tom Gorman
USA Arthur Ashe
USA Bob Lutz
6–3, 6–4
1972Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
Austrálie Roy Emerson
Austrálie Colin Dibley
7–5, 7–6
1973USA Jimmy Connors
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
Austrálie Bob Carmichael
Jihoafrická republika Frew McMillan
6–3, 6–7, 6–2
1974Nizozemsko Tom Okker (2)
USA Marty Riessen (2)
Jihoafrická republika Bob Hewitt
Jihoafrická republika Frew McMillan
2–6, 6–3, 6–4
1975Jihoafrická republika Bob Hewitt
Jihoafrická republika Frew McMillan
USA Charlie Pasarell
USA Roscoe Tanner
3–6, 6–3, 6–4
1976Jihoafrická republika Bob Hewitt (2)
Jihoafrická republika Frew McMillan (2)
Nizozemsko Tom Okker
USA Marty Riessen
6–4, 4–6, 6–4
1977Nizozemsko Tom Okker (3)
Polsko Wojciech Fibak
USA Brian Gottfried
Mexiko Raúl Ramírez
6–3, 6–3
1978Nizozemsko Tom Okker (4)
Polsko Wojciech Fibak (2)
USA Stan Smith
USA Bob Lutz
6–3, 6–2
1979USA John McEnroe
USA Peter Fleming
Nizozemsko Tom Okker
Polsko Wojciech Fibak
6–4, 6–4
1980Švýcarsko Heinz Günthardt
Austrálie Paul McNamee
USA Stan Smith
USA Bob Lutz
6–7, 6–3, 6–2
1981Jihoafrická republika Kevin Curren
USA Steve Denton
USA Sherwood Stewart
USA Ferdi Taygan
6–7, 6–4, 6–0
1982Švédsko Jan Gunnarsson
USA Mark Dickson
USA Sherwood Stewart
USA Ferdi Taygan
7–6, 6–7, 6–4
1983Švédsko Anders Järryd
Švédsko Hans Simonsson
USA Johan Kriek
USA Peter Fleming
6–3, 6–4
1984Francie Henri Leconte
Československo Tomáš Šmíd
Indie Vidžaj Amritraž
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
3–6, 7–6, 6–4
1985Francie Guy Forget
Ekvádor Andrés Gómez
USA Mike De Palmer
USA Gary Donnelly
6–3, 6–4
1986USA Sherwood Stewart
Austrálie Kim Warwick
Austrálie Pat Cash
Jugoslávie Slobodan Živojinović
6–4, 6–4
1987Švédsko Stefan Edberg
Švédsko Anders Järryd (2)
USA Jim Grabb
USA Jim Pugh
6–3, 6–4
1988USA Kevin Curren (2)
USA Jim Grabb
USA Paul Annacone
Austrálie John Fitzgerald
7–5, 6–4
1989Mexiko Jorge Lozano
USA Todd Witsken
USA Rick Leach
USA Jim Pugh
6–3, 5–7, 6–3
1990Francie Guy Forget
Švýcarsko Jakob Hlasek
Austrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd
6–4, 6–2
1991Austrálie John Fitzgerald
Švédsko Anders Järryd (3)
Nizozemsko Tom Nijssen
Československo Cyril Suk
7–5, 6–2
1992Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
USA Steve DeVries
Austrálie David Macpherson
6–3, 6–4
1993Austrálie Todd Woodbridge (2)
Austrálie Mark Woodforde (2)
Jihoafrická republika Gary Muller
Jihoafrická republika Danie Visser
6–1, 3–6, 6–2
1994Austrálie Todd Woodbridge (3)
Austrálie Mark Woodforde (3)
Švédsko Jan Apell
Švédsko Jonas Björkman
6–3, 6–4
1995Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
Kanada Grant Connell
USA Patrick Galbraith
3–6, 6–2, 7–6
1996USA Patrick Galbraith
USA Jonathan Stark
USA Todd Martin
USA Chris Woodruff
7–6, 6–4
1997Německo Marc-Kevin Goellner
USA Richey Reneberg
Jižní Afrika Ellis Ferreira
USA Patrick Galbraith
6–3, 3–6, 7–6
1998Švédsko Nicklas Kulti
Švédsko Mikael Tillström
Jižní Afrika Chris Haggard
Švédsko Peter Nyborg
7–5, 3–6, 7–5
1999Jižní Afrika Piet Norval
Zimbabwe Kevin Ullyett
USA Jan-Michael Gambill
USA Scott Humphries
7–5, 6–3
2000Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Česko Petr Pála
Česko Pavel Vízner
6–3, 6–2
2001USA Donald Johnson
USA Jared Palmer
Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge
6–3, 4–6, 6–3
2002Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett (2)
Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley
6–4, 2–6, 7–6(7–4)
2003Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge (4)
Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley
6–3, 6–4
2004Španělsko Fernando Verdasco
Španělsko Feliciano López
Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley
6–4, 6–4
2005Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Paul Hanley
Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
5–3, 5–3
2006Austrálie Paul Hanley (2)
Zimbabwe Kevin Ullyett (3)
Belgie Olivier Rochus
Belgie Kristof Vliegen
7–6(7–2), 6–4
2007Švédsko Jonas Björkman (2)
Bělorusko Max Mirnyj
Francie Arnaud Clément
Francie Michaël Llodra
6–4, 6–4
2008Švédsko Jonas Björkman (3)
Zimbabwe Kevin Ullyett (4)
Švédsko Johan Brunström
Švédsko Michael Ryderstedt
6–1, 6–3
2009Brazílie Bruno Soares
Zimbabwe Kevin Ullyett (5)
Švédsko Simon Aspelin
Austrálie Paul Hanley
6–4, 7–6(7–4)
2010USA Eric Butorac
Curaçao Jean-Julien Rojer
Švédsko Johan Brunström
Finsko Jarkko Nieminen
6–3, 6–4
2011Indie Rohan Bopanna
Pákistán Ajsám Kúreší
Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
6–1, 6–3
2012Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares (2)
Švédsko Robert Lindstedt
Srbsko Nenad Zimonjić
6–7(4–7), 7–5, [10–6]
2013Pákistán Ajsám Kúreší (2)
Curaçao Jean-Julien Rojer (2)
Švédsko Jonas Björkman
Švédsko Robert Lindstedt
6–2, 6–2
2014USA Eric Butorac (2)
Jižní Afrika Raven Klaasen
Filipíny Treat Conrad Huey
USA Jack Sock
6–4, 6–3
2015USA Nicholas Monroe
USA Jack Sock
Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–5, 6–2
2016Švédsko Elias Ymer
Švédsko Mikael Ymer
Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–1, 6–1
2017Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
3−6, 7−6(8−6), [10−4]
2018Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
Nový Zéland Marcus Daniell
Nizozemsko Wesley Koolhof
7–5, 7–6(10–8)
2019Finsko Henri Kontinen
Francie Édouard Roger-Vasselin
Chorvatsko Mate Pavić
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–2
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021Mexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
Pákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–2, 6–2
2022Salvador Marcelo Arévalo
Nizozemsko Jean-Julien Rojer (3)
Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
6–3, 6–3
2023Kazachstán Andrej Golubjev
Ukrajina Denys Molčanov
Indie Juki Bhambri
Spojené království Julian Cash
7–6(10–8), 6–2

Ženská dvouhra

Rokvítězkafinalistkavýsledek
1975Spojené království Virginia WadeováFrancie Françoise Durrová6–3, 4–6, 7–5
1976nehráno
1977
1978
1979USA Billie Jean KingováNizozemsko Betty Stöveová6–3, 6–7, 7–5
1980Česko Hana MandlíkováNěmecko Bettina Bungeová6–2, 6–2

Ženská čtyřhra

Rokvítězkyfinalistkyvýsledek
1975Francie Françoise Durrová
Nizozemsko Betty Stöveová
Austrálie Evonne Goolagongová
Spojené království Virginia Wadeová
6–3, 6–4
1976nehráno
1977
1978
1979Nizozemsko Betty Stöveová
Austrálie Wendy Turnbullová
USA Billie Jean Kingová
Jihoafrická republika Ilana Klossová
7–5, 7–6
1980Jugoslávie Mima Jaušovecová
Rumunská socialistická republika Virginia Ruziciová
Česko Hana Mandlíková
Nizozemsko Betty Stöveová
6–2, 6–1

Galerie Kungliga tennishallen

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stockholm Open na anglické Wikipedii.

  1. a b c CRIM, Jon. Stockholm Open Prize Money | 2022 Breakdown & Historicals. TennisCompanion [online]. 2022 [cit. 2023-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-26. (anglicky) 
  2. a b c About Stockholm Open | The Stockholm Open over the years [online]. Stockholm Open, 2023 [cit. 2023-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-06. 
  3. EVANS, Richard. Sven Davidson. The Guardian [online]. 2008-06-03 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  4. 2022 Stockholm Open ATP Entry List - Tiafoe, Norrie, Tsitsipas & more. Yardbarker [online]. 2022-10-13 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Tennis tournament Stockholm Open 2020 cancelled due to Covid-19. Stockholm Open [online]. 2020-08-14 [cit. 2023-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-26. (anglicky) 
  6. Gael Monfils Makes History With Stockholm Title. ATP Tour [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. BNP Paribas reinforces its partnership to tennis by becoming the title sponsor to BNP Paribas Nordic Open (ex-Stockholm Open). www.bnpparibas.no [online]. BNP Paribas Norway, 2023-06-20 [cit. 2023-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-06-22. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Spain (1945–1977).svg
Autor: SanchoPanzaXXI, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Spain during the Spanish State. It was adopted on 11 October 1945 with Reglamento de Banderas Insignias y Distintivos (Flags, Ensigns and Coats of Arms Bill)
Flag of South Africa (1928-1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of South Africa (1928–1994).svg
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Serbia and Montenegro; Flag of Yugoslavia (1992–2003).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Serbia and Montenegro (1992–2006).svg
Flag of Serbia and Montenegro, was adopted on 27 April 1992, as flag of Federal Republic of Yugoslavia (1992-2003).
Flag of Curaçao.svg
The flag of Curaçao is a blue field with a horizontal yellow stripe slightly below the midline and two white, five-pointed stars in the canton. The geometry and colors are according to the description at Flags of the World.
Kungl Tennishallen 2015f.jpg
Autor: Holger.Ellgaard, Licence: CC BY-SA 4.0
Kungliga Tennishallen, priset
Singeltrofeet Stockholm Open.JPG
Autor: Kjetil Eggen, Licence: CC BY-SA 4.0
Singeltrofeet Stockholm Open
Inför Stockholm Open.jpg
Autor: Erikwelin, Licence: CC BY-SA 4.0
Blommor till den årliga tennisfesten.
CC KLTK.jpg
Autor: AndreasBlomdahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Centercourten i Kungl. Tennishallen.
Kungl Tennishallen 2015e.jpg
Autor: Holger.Ellgaard, Licence: CC BY-SA 4.0
Kungliga Tennishallen entréhall
Grusbanorna.jpg
Autor: AndreasBlomdahl, Licence: CC BY-SA 4.0
Clay courts
Kungl Tennishallen 2015j.jpg
Autor: Holger.Ellgaard, Licence: CC BY-SA 4.0
Kungliga Tennishallen, interiör