Stockholmský syndrom

Stockholmský syndrom[1] je specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti (např. rukojmí) na pachateli (např. únosci) vyskytující se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů. Nesprávně[2] se Stockholmskému syndromu říká „Helsinský syndrom“.[3] Opakem je Limský syndrom, který se projevuje vytvořením vazby pachatele na osobu oběti.[4] Stockholmský syndrom ani syndrom týrané osoby nejsou psychiatrickou diagnózou.[5]

Historie

V roce 1973 se Jan-Erik Olsson a Clark Oderth Olofsson (nyní Daniel Demuynck) pokusili vyloupit jednu z bank ve Stockholmu. Loupež nevyšla a muži zadrželi rukojmí. Vyjednávání trvalo 130 hodin. Po propuštění považovali rukojmí únosce za své ochránce a policisty za nepřítele. O tomto případu pojednává film Stockholm.[6]

Osoby, které mohou být postiženy

  • rukojmí
  • policejní vyjednavač – riziko je v tom, že může podvědomě varovat teroristy před blížícím se útokem sloužícím k záchraně rukojmí. („Je nutné, abyste se okamžitě vzdali!“)
  • policejní odstřelovač – začne s únoscem soucítit
  • oběti domácího násilí – bývá to také stockholmský syndrom, co váže týrané manželky k manželům, týrané manžely k manželkám či týrané děti k jejich matkám a otcům.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Co je to Stockholmský syndrom? — Stockholmský syndrom. Česká televize [online]. [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Helsinský syndrom anebo Stockholmský syndrom - Hledat Googlem. www.google.com [online]. [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ HORKÁ, Jana. Oběti, které milují své únosce – to je záhadný Stockholmský syndrom. Zajímavá Evropa a svět [online]. 2020-03-28 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Lima Syndrome: Definition, Examples, vs. Stockholm Syndrome. Healthline [online]. 2020-10-30 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ iROZHLAS: Když láska k agresorovi pomáhá přežít: Jak vzniká stockholmský syndrom
  6. ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • HORÁKOVÁ, Daňa. O Pavlovi. 1. vyd. Praha: Torst, 2020, s. 388. ISBN 978-80-7215-592-7.

Externí odkazy