Stojan Protić

Stojan Protić Стојан Протић
předseda vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ve funkci: 20. prosinec 1918 – 16. srpen 1919
Předchůdce	Nikola Pašić
Nástupce	Ljubomir Davidović
Ve funkci: 19. únor 1920 – 17. květen 1920
Předchůdce	Ljubomir Davidović
Nástupce	Milenko Vesnić
Stranická příslušnost
Členství	Národní radikální strana
Narození	16. ledna 1857 Kruševac, Srbské knížectví
Úmrtí	28. října 1923 (ve věku 66 let) Bělehrad, Království SHS
Místo pohřbení	Bělehradský nový hřbitov
Příbuzní	Milan St. Protić (pravnuk)
Alma mater	Velika škola
Profese	politik a historik
Commons	Stojan Protić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stojan Protić, cyrilicí Стојан Протић (16. ledna 1857^[1] – 28. října 1923^[1]) byl srbský politik a novinář. Jelikož Protić vystřídal 20. prosince 1918 ve funkci premiéra Nikolu Pašiće, který dosluhoval ještě jako premiér Srbského království, bývá označován za ministerského předsedu první vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.^[2]

Stojan Protić se narodil v Kruševaci.^[1] Navštěvoval gymnázia v Kruševaci a Kragujevaci.^[3] V letech 1876 až 1880 studoval Bělehradskou Univerzitu - obor historie a filozofie.^[3][4] Po univerzitě krátce pracoval jako účetní a středoškolský učitel.^[3] Po vzniku Národní radikální strany v roce 1881 se začal angažovat ve stranických novinách Samouprava, kde se koncem roku 1881 stal šéfredaktorem.^[4] Jeho další novinářská činnost byla spojena s tituly Odjek a Delo.^[3] Protić, který měl zkušenosti s psaním článků i knih, prohlašoval, že neexistuje nezávislý novinář a že myšlenka nezávislé žurnalistiky je podvod.^[4] V roce 1887 byl zvolen členem parlamentu a již v roce 1888 byl tajemníkem ústavodárné komise, která připravovala ústavu Srbského království.^[3] V následujících letech zastával různé funkce ve státní správě. V letech 1900 až 1901 byl ředitelem Národní knihovny Srbska.^[5] V roce 1901 se opět stal členem parlamentu.^[3] V letech 1903–1905, 1906–1907 a 1912–1914 byl ministrem vnitra, v letech 1909–1912 a 1917–1918 ministrem financí a v roce 1918 krátce i zastupujícím ministrem zahraničních věcí.^[2] 20. prosince 1918 se stal předsedou první společné vlády Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, do které vstoupili zástupci většiny politických stran.^[6] Vláda padla vlivem vnitropolitické krize již v srpnu 1919.^[7] Premiérem byl krátce opět v roce 1920.^[2] Koncem února 1920 vydala jeho vláda Předběžné ustanovení o přípravě pozemkové reformy, kterým byly zrušeny feudální povinnosti v Bosně a Hercegovině, Makedonii, Kosovu a Sandžaku, systém kolonátu v Dalmácii a byl přislíben rychlý průběh pozemkové reformy.^[8] Protićova vláda padla již v květnu, ale pozemková reforma trvala víc než deset let.^[2][8]

• Seznam premiérů Jugoslávie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stojan Protić na Wikimedia Commons
• (srbsky) JOVANOVIĆ, Jelena. Stojan Protić - srpski novinar i državnik [online]. 2008-10-28 [cit. 2009-09-01]. [online]. (srbsky) ^{[nedostupný zdroj]}
• (srbsky) Kruševac ONLINE. Stojan Protić [online]. 2006 [cit. 2009-08-31]. [online] pořízeném dne 2007-10-10. (srbsky) 
• (anglicky) Ministarstvo spoljnih poslova. The List of the Ministers for Foreign Affairs since the Forming of the First Government in 1811 to This Day [online]. C2006–2009 [cit. 2009-09-01]. [online] pořízeném dne 2012-05-29. (anglicky) 
• (anglicky) National Library of Serbia. Directors [online]. [2002–2009] [cit. 2009-09-01]. [online]. (anglicky)