Stolístek střídavokvětý

Stolístek střídavokvětý
Stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď	zrnulovité (Haloragaceae)
Rod	stolístek' (Myriophyllum)
Binomické jméno
Myriophyllum alterniflorum DC., 1815
Synonyma
stolístek střídavolistý [2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stolístek střídavokvětý (Myriophyllum alterniflorum) je v České republice poměrně vzácně se vyskytující, jednodomá, pouze v čisté vodě rostoucí, trvale ponořená vodní rostlina, jeden ze tří druhů rodu stolístek které v ČR rostou.

Výskyt

Druh je rozšířen převážně v severní a západní Evropě, dále východním směrem řídce vyrůstá v České republice, Polsku, Pobaltí a na severozápadě Ruska, vyskytuje se i v severní Africe. Roste i na východě Severní Ameriky včetně Grónska. Neroste např. na Slovensku nebo v Maďarsku.

Nachází se v chladných, oligotrofních, dostatečně okysličených, neznečištěných, stojatých i tekoucích vodách s nízkým obsahem vápníku. Vyhovuje mu prostředí s pískovým, štěrkovým nebo bahnitorašelinným dnem, kde se výška vodního sloupce pohybuje obvykle od 0,1 do 1 m. V ČR se vyskytuje vzácně, prokazatelně jen na horním toku Vltavy od Lenory po Lipno a od Vyššího Brodu po České Budějovice a v malé míře i na řece Otavě a u Nemanic na Domažlicku. Je dobrým indikátorem znečištěných vod.^[3][4][5]

Popis

Vytrvalá vodní rostlina s často načervenalými nebo světlehnědými lodyhami, které dorůstají do délky i přes 1 metr. Lodyhy tlusté 1 až 2 mm se větví po celé délce a porůstají měkkými listy, které vyrůstají v přeslenech po třech nebo častěji po čtyřech. Směrem k vrcholu se vzdálenosti mezi nimi zmenšují a u konce lodyh jsou někdy na sebe přímo nahuštěny. Velmi jemné listy dlouhé 1 až 2,5 cm jsou děleny do 9 až 18 nitkovitých, obvykle střídavě umístěných segmentů dlouhých 4 až 17 mm.

Na konci lodyh rostou chudokvětá, někdy zakřivená, 3 až 7 cm dlouhá klasovitá květenství, která jsou před rozkvětem převislá. Na koncích klasů vyrůstají v úžlabí nepatrných listenů vstřícně nebo střídavě (ne v přeslenech) samčí květy. Jejich zvonkovitý kalich je dlouhý jen asi 0,3 mm; mírně průsvitné žlutavě-načervenalé, obvejčité korunní lístky bývají asi pětinásobně delší než kalich, červeně pruhovaných tyčinek nesoucích až 1,5 mm velké prašníky je v květu osm. Ve spodní části klasu vyrůstají nemnohé samičí květy v přeslenech, jejich vztyčené listeny delší než květy jsou zpeřeně dělené, zvonkovitý kalich asi 1 mm dlouhý je tříhrotý, spodní semeník je čtyřdílný. Na vřetenu květenství je mezi samčími a samičími květy znatelná mezera. Kvete od července do září, jeho pyl roznáší vítr.

Plody jsou přibližně 2 mm dlouhé a 1,5 mm široké suché tvrdky poltící se na čtyři plůdky. V přírodě ČR jsou však květy stolístku střídavokvětého ve většině případů sterilní a nevytvářejí plody. Rostliny se rozmnožují převážně vegetativně, časté úlomky křehkých lodyh v místech internodií vypouštějí kořínky.^[3][4][6][7]

Ohrožení

V ČR vyrůstá stolístek střídavokvětý jen v několika málo populacích, které mohou být snadno zničeny nepříznivou přírodní událostí nebo lidmi zaviněným znečištěním životního prostředí. Byl proto "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" prohlášen za silně ohrožený druh (C2r).^[3][8]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu stolístek střídavokvětý na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření stolístku střídavokvětého v ČR