Stopy zločinu
| Stopy zločinu | |
|---|---|
| Žánr | krimi |
| Formát | seriál |
| Námět | Karel Štorkán Jaroslav Petr |
| Scénář | Karel Štorkán Jaroslav Petr Vladimír Fiala |
| Režie | Stanislav Strnad |
| Hrají | Jiří Bartoška Vlastimil Hašek Oldřich Navrátil Otakar Brousek Miroslav Zounar Miloslav Mejzlík Jindřich Hrdý |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Počet řad | 1 |
| Počet dílů | 8 (seznam dílů) |
| Obvyklá délka | 65 minut |
| Produkce a štáb | |
| Lokace | Brno |
| Hudba | Oldřich Veselý Pavel Blatný |
| Produkční společnost | Československá televize |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | I. program |
| Vysíláno | 16. května 1985 – 18. února 1991 |
| Stopy zločinu na SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stopy zločinu je československý cyklus televizních kriminálních filmů, jejichž příběhy zpracovávají typické případy své doby. Vysílán byl poprvé v 80. letech 20. století.
Obsazení
- Jiří Bartoška jako npor. Luboš Kosma
- Otakar Brousek jako kpt. Tománek
- Miroslav Zounar jako npor. Dejmek
- Oldřich Navrátil jako por. Borecký
- Vlastimil Hašek jako npor. Votýpka
- Miloslav Mejzlík jako por. Bárta
- Jindřich Hrdý jako por. Beránek
Seznam dílů
| Č. v seriálu | Název | Vedoucí týmu | Režie | Scénář | Rok natočení | Premiéra |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Alibi jako řemen | npor. Luboš Kosma | Stanislav Strnad | Karel Štorkán, Jaroslav Petr | 1983 | 16. května 1985 |
| 2 | Velká rána | npor. Luboš Kosma | Stanislav Strnad | Karel Štorkán, Jaroslav Petr | 1984 | 20. července 1985 |
| 3 | Rezident s flétnou | Stanislav Strnad | Vladimír Fiala | 1985 | 28. prosince 1985 | |
| 4 | Jak zemřela Tereza | Stanislav Strnad | Vladimír Fiala | 1985 | 27. července 1986 | |
| 5 | Případ pobožné mumie | Stanislav Strnad | Vladimír Fiala | 1986 | 9. listopadu 1986 | |
| 6 | Otmar čeká spojku | Stanislav Strnad | Vladimír Fiala | 1986 | 28. července 1987 | |
| 7 | Recept na rozloučenou | npor. Luboš Kosma | Stanislav Strnad | Karel Štorkán, Jaroslav Petr | 1989 | 7. ledna 1991 |
| 8 | Pátek, čas motýlů | npor. Luboš Kosma | Stanislav Strnad | Karel Štorkán, Jaroslav Petr | 1989 | 18. února 1991 |
Česká televize reprízuje pouze díly 1, 2, 7 a 8, v kterých vystupuje Jiří Bartoška v roli nadporučíka Kosmy a případy jsou méně dobově zabarvené.
Odkazy
Externí odkazy
- Stopy zločinu na stránkách České televize
- Stopy zločinu: Alibi jako řemen v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Velká rána v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Rezident s flétnou v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Jak zemřela Tereza v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Případ pobožné mumie v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Otmar čeká spojku v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Recept na rozloučenou v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu: Pátek, čas motýlů v Česko-Slovenské filmové databázi
- Stopy zločinu na SerialZone
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“