Storm Hunterová

Storm Hunterová
Sandersová na French Open 2019
Sandersová na French Open 2019
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození11. srpna 1994 (29 let)
Místo narozeníRockhampton, Austrálie[1]
BydlištěMelbourne
Výška166 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 257 473 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů230–183
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění114. místo (1. dubna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon1. kolo (2023)
US Open1. kolo (2021, 2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů268–156
Tituly8 WTA, 1 WTA 125, 13 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (6. listopadu 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledonfinále (2023)
US Opensemifinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2023)
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Open2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon1. kolo (2022, 2023)
US Openvítězka (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240412a12. dubna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Storm Hunterová (rozená Sandersová, * 11. srpna 1994 Rockhampton) je australská profesionální tenistka hrající levou rukou. V letech 2023–2024 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako čtyřicátá osmá v pořadí a třetí Australanka od zavedení klasifikace WTA v roce 1984 po Stubbsové a Stosurové. Na vrcholu strávila dvanáct týdnů. Sezónu 2023 završila jako konečná jednička.[2] S krajanem Johnem Peersem triumfovala ve smíšené čtyřhře US Open 2022. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm turnajů ve čtyřhře včetně tří z kategorie WTA 1000. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2024 na 114. místě a ve čtyřhře v listopadu 2023 na 1. místě. Trénuje ji bývalá australská tenistka Nicole Prattová.[1]

V australském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2021 pražskou základní skupinou finále proti Belgii. Za rozhodnutého stavu prohrála s Ellen Perezovou čtyřhru s párem Minnenová a Flipkensová. Australanky zvítězily 2:1 na zápasy. V semifinále proti Švýcarsku podlehla ve dvouhře Teichmannové a soupeřky postoupily do boje o titul. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–2 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[4]

Austrálii reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V ženské čtyřhře vytvořila šestou nasazenou dvojici se singlovou světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. Ve čtvrtfinále je však vyřadil první světový pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková, jehož členky si odvezly zlaté medaile.[5]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží okruhu ITF debutovala v květnu 2010, když na turnaj v australském Bundabergu s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Japonce Mari Inoueové ve třech setech.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během února 2013 na launcestonakém turnaji v Tasmánii s rozpočtem dvacet pět tisíc dolarů. Ve finále přehrála japonskou hráčku Šúko Aojamovou po třísetovém průběhu.[3]

V kvalifikacích okruhu WTA Tour debutovala na lednovém Moorilla Hobart International 2012. Na úvod kvalifikačního turnaje podlehla španělské tenistce Estrelle Cabezaové Candelaové. První singlový zápas v hlavní soutěži túry WTA odehrála na Moorilla Hobart International 2014, kam obdržela divokou kartu. V prvním duelu dovolila uhrát čtyři gamy čínské hráčce Pcheng Šuaj,[6] aby ji poté zastavila druhá nasazená Belgičanka a členka elitní světové dvacítky Kirsten Flipkensová, jež získala tiebreak druhé i třetí sady. Utkání trvalo více než dvě a půl hodiny.[7][1]

kvalifikaci Wimbledonu 2023

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala ve dvaceti dvou letech během červnové čtyřhry AEGON Open Nottingham 2017, když ve finále s krajankou Monique Adamczakovou porazily britskou dvojici Jocelyn Raeová a Laura Robsonová až v rozhodujícím supertiebreaku.[8] Se stejnou partnerkou odešly jako poražené finalistky ze zářijových akcí, nejdříve z tokijského Japan Women's Open 2017 po porážce od páru Šúko Aojamová a Jang Čao-süan, a poté z kantonálního Guangzhou International Women's Open 2017 po prohře od belgicko-nizozemské dvojice Elise Mertensová a Demi Schuursová.[9][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženské čtyřhře Australian Open 2012. Do turnaje nastoupily s krajankou Tammi Pattersonovou na divokou kartu. V úvodním kole však obdržely dva „kanáry“ od jedenácté nasazené dvojice Italek a pozdějších finalistek Sary Erraniové a Roberty Vinciové. Na témže grandslamu si zahrála opět díky divoké kartě také první kvalifikaci dvouhry v rámci majorů, z níž odešla poražena v první fázi od Bulharky Elici Kostovové.[1] Do hlavní soutěže grandslamové dvouhry pak premiérově zasáhla na Australian Open 2014 a to díky další divoké kartě od pořadatelů.[10] Po třísetovém průběhu ji na úvod vyřadila Italka Camila Giorgiová.[11] O rok později ji v první fázi Australian Open 2015 zdolala čtyřicátá šestá hráčka žebříčku Klára Koukalová po dvousetovém průběhu.[12]

Kvalifikací turnaje WTA Tour, bez divoké karty do dvouhry, dokázala poprvé projít na nančchangském Jiangxi International Open 2016. V úvodním utkání srpnového turnaje však skončila na raketě pozdější americké finalistky Vanie Kingové.[13] První deblovou trofej v kategorii WTA 1000 vybojovala s Brazilkou Luisou Stefaniovou na říjnovém Guadalajara Open Akron 2022. Po skončení se poprvé posunula do elitní světové desítky, když figurovala na 8. příčce žebříčku čtyřhry.[14]

Na tréninku v týdnu před rozehráním dubnové kvalifikace Billie Jean King Cupu 2024 mezi Austrálií a Mexikem si přetrhla Achillovu šlachu, znamenající minimálně čtyř až šestiměsíční přerušení kariéry včetně neúčasti na pařížské olympiádě. V době zranění figurovala na třetí příčce deblového žebříčku a její spoluhráčkou byla Kateřina Siniaková, s níž začala stabilně hrát v lednu 2024.[15][16]

Soukromý život

Narodila se roku 1994 v queenslandském Rockhamptonu do rodiny vojáků z povolání Michaela a Genene Sandersových, sloužících v námořnictvu. Také bratr Baden Sanders je příslušníkem australské armády.[1]

Tenis začala hrát v šesti letech. Praktikuje celodvorcový styl od základní čáry; za silný úder uvedla forhend a jako preferovaný povrch tvrdý.[1]

V listopadu 2022 se vdala za Loughlina Huntera ve victorijském městě Wahgunyah. Na svatbě byly přítomny australské spoluhráčky Darja Savilleová, Samantha Stosurová, Maddison Inglisová, Jaimee Fourlisová či Priscilla Honová.[17]

Finále na Grand Slamu

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka2023WimbledontrávaBelgie Elise MertensováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítězka2022US OpentvrdýAustrálie John PeersBelgie Kirsten Flipkensová
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 6–4, [10–7]

Finále na okruhu WTA Tour

Čtyřhra: 17 (8–9)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (4–1)
Premier / WTA 500 (2–1)
International / WTA 250 (2–6)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.18. června 2017Nottingham, Spojené královstvítrávaAustrálie Monique AdamczakováSpojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Laura Robsonová
6–4, 4–6, [10–4]
Finalistka1.16. září 2017Tokio, JaponskotvrdýAustrálie Monique AdamczakováJaponsko Šúko Aojamová
Čína Jang Čao-süan
0–6, 6–2, [5–10]
Finalistka2.23. září 2017Kanton, ČínatvrdýAustrálie Monique AdamczakováBelgie Elise Mertensová
Nizozemsko Demi Schuursová
2–6, 3–6
Vítězka2.17. února 2020Hua Hin, ThajskotvrdýAustrálie Arina RodionovováRakousko Barbara Haasová
Austrálie Ellen Perezová
6–3, 6–3
Finalistka3.13. září 2020Istanbul, TureckoantukaAustrálie Ellen PerezováChile Alexa Guarachiová
USA Desirae Krawczyková
1–6, 3–6
Finalistka4.18. dubna 2021Charleston, Spojené státyantuka (z)Austrálie Ellen PerezováUSA Hailey Baptisteová
USA Caty McNallyová
7–6(7–4), 4–6, [6–10]
Finalistka5.13. června 2021Nottingham, Spojené královstvítrávaUSA Caroline DolehideováUkrajina Ljudmyla Kičenoková
Japonsko Makoto Ninomijová
4–6, 7–6(7–3), [8–10]
Vítězka3.9. ledna 2022Adelaide, AustrálietvrdýAustrálie Ashleigh BartyováChorvatsko Darija Juraková Schreiberová
Slovinsko Andreja Klepačová
6–1, 6–4
Vítězka4.19. června 2022Berlín, NěmeckotrávaČesko Kateřina SiniakováFrancie Alizé Cornetová
Švýcarsko Jil Teichmannová
6–4, 6–3
Vítězka5.23. října 2022Guadalajara, MexikotvrdýBrazílie Luisa StefaniováKazachstán Anna Danilinová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [10–8]
Finalistka6.7. ledna 2023Adelaide, AustrálietvrdýČesko Kateřina SiniakováUSA Asia Muhammadová
USA Taylor Townsendová
2–6, 6–7(2–7)
Vítězka6.20. května 2023Řím, ItálieantukaBelgie Elise MertensováUSA Coco Gauffová
USA Jessica Pegulaová
6–4, 6–4
Finalistka7.25. června 2023Birmingham, Spojené královstvítrávaUSA Alycia ParksováUkrajina Marta Kosťuková
Česko Barbora Krejčíková
2–6, 6–7(7–9)
Finalistka8.16. července 2023Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaBelgie Elise MertensováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Česko Barbora Strýcová
5–7, 4–6
Vítězka7.23. září 2023Guadalajara, Mexiko (2) tvrdýBelgie Elise MertensováKanada Gabriela Dabrowská
Nový Zéland Erin Routliffeová
3–6, 6–2, [10–4]
Vítězka8.24. února 2024Dubaj, Spojené arabské emirátytvrdýČesko Kateřina SiniakováUSA Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie Ellen Perezová
6–4, 6–2
Finalistka9.16. března 2024Indian Wells, Spojené státytvrdýČesko Kateřina SiniakováČínská Tchaj-pej Sie Šu-wej
Belgie Elise Mertensová
3–6, 4–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.únor 2024Bombaj, IndietvrdýLotyšsko Darja Semeņistajová7–5, 6–7(6–8), 2–6


Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.květen 2023Lleida, ŠpanělskoantukaAustrálie Ellen PerezováChile Alexa Guarachiová
Nový Zéland Erin Routliffeová
6–1, 7–6(10–8)

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 5 (3–2)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.4. února 2013Launceston, AustrálietvrdýJaponsko Šúko Aojamová6–4, 6–4
Finalistka1.18. března 2013Ipswich, AustrálietvrdýChorvatsko Jelena Pandžićová5–7, 6–2, 2–6
Finalistka2.28. září 2015Tweed Heads, AustrálietvrdýMaďarsko Dalma Gálfiová2–6, 6–3, 1–6
Vítězka2.listopad 2019Playford, AustrálietvrdýAustrálie Lizette Cabrerová6–3, 6–4
Vítězka3.únor 2023Burnie, AustrálietvrdýAustrálie Olivia Gadecká6–4, 6–3

Čtyřhra (13 titulů)

č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.1. července 2013Sacramento,
Spojené státy
tvrdýSpojené království Naomi BroadyováUSA Robin Andersonová
USA Lauren Embreeová
6–3, 6–4
2.27. ledna 2014Burnie, AustrálietvrdýAustrálie Jarmila GajdošováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Miki Mijamurová
6–4, 6–4
3.7. července 2014Sacramento,
Spojené státy
tvrdýRusko Darja GavrilovováUSA Maria Sanchezová
USA Zoe Gwen Scandalisová
6–2, 6–1
4.20. července 2015Granby, KanadatvrdýAustrálie Jessica MooreováSpojené království Laura Robsonová
Kanada Erin Routliffeová
7–5, 6–2
5.5. října 2015Cairns, AustrálietvrdýAustrálie Jessica MooreováUSA Jennifer Elieová
USA Asia Muhammadová
6–0, 6–3
6.31. října 2016Canberra, AustrálietvrdýAustrálie Jessica MooreováAustrálie Alison Baiová
Austrálie Lizette Cabrerová
6–3, 6–4
7.6. května 2017Wiesbaden, NěmeckotvrdýNěmecko Vivian HeisenováLotyšsko Diāna Marcinkēvičová
Švýcarsko Rebeka Masárová
7–5, 5–7, [10–8]
8.10. června 2017Surbiton, Spojené královstvítrávaAustrálie Monique AdamczakováČínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Nový Zéland Marina Erakovicová
7–5, 6–4
9.květen 2019Řím, ItálieantukaAustrálie Arina RodionovováBrazílie Gabriela Ceová
Rumunsko Cristina Dinuová
6–2, 6–3
10.květen 2019La Bisbal D'Emporda, ŠpanělskoantukaAustrálie Arina RodionovováMaďarsko Dalma Gálfiová
Španělsko Georgina García Pérezová
6–4, 6–4
11.listopad 2019Playford, AustrálietvrdýUSA Asia MuhammadováSpojené království Naiktha Bainsová
Slovensko Tereza Mihalíková
6–3, 6–4
12.leden 2020Burnie, Austrálie (2)tvrdýAustrálie Ellen PerezováUSA Desirae Krawczyková
USA Asia Muhammadová
6–3, 6–2
13.květen 2021Charleston, Spojené státyantukaUSA Caty McNallyováJaponsko Eri Hozumiová
Japonsko Miju Katová
7–5, 4–6, [10–6]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčkysoupeřkyskóre
Finalistka1.Billie Jean King Cup 2022
13. listopadu 2022
Glasgow, Velká Británie
tvrdý (hala), Emirates Arena
Ajla Tomljanovićová
Priscilla Honová
Ellen Perezová
Samantha Stosurová
Švýcarsko Švýcarsko0–2
Belinda Bencicová
Jil Teichmannová
Viktorija Golubicová
Simona Waltertová

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Storm Hunter na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Storm Hunterová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  2. Storm Hunter clinches year-end top ranking in doubles. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  3. a b c Storm Hunterová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  4. Storm Hunterová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240412a12. dubna 2024
  5. ROGERS, Leigh. Sanders and Barty beaten in doubles quarterfinals at Olympic Games. Tennis Australia [online]. 2021-07-28 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Australian teenager Storm Sanders scores big upset win in Hobart [online]. The Sydney Morning Herald, 07-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  7. BENIUK, David. Storm pushes Hobart seed to brink [online]. Brisbane Times, 08-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  8. Adamczak and Sanders claim first WTA title [online]. Nottingham: www.tennis.com.au, 2017-06-19 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WTA Guangzhou: Elise Mertens remporte son 2e titre en double [online]. SudInfo.be, 2017-09-23 [cit. 2017-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-27. 
  10. Eight Australians handed final wildcard entries into Australian Open main draw [online]. Australian Broadcasting Corporation, 7-01-2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné online. 
  11. SALVADO, John. Storm Sanders beaten at Australian Open [online]. The Sydney Morning Herald, 14-01-2014 [cit. 2014-01-20]. Dostupné online. 
  12. O'DONOGHUE, Craig. Open experience ends for West Aussie [online]. The West Australian, 19-01-2015 [cit. 2015-01-21]. Dostupné online. 
  13. Aussies in action: Kyrgios seeded second in Atlanta [online]. Tennis Australia, 01-08-2016 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online. 
  14. Sanders and Stefani defeat Danilina and Haddad Maia to win Guadalajara. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-24 [cit. 2022-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková přišla o parťačku. Třetí deblistka světa Hunterová si přetrhla achilovku. TenisPortal.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  16. Deblová spoluhráčka Siniakové si přetrhla achillovku. Přijde o olympiádu. iDNES.cz [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-12]. Dostupné online. 
  17. FOX, Madelin. Australian tennis star Storm Sanders weds longtime partner Loughlin Hunter in a lavish country ceremony - USASPORTS.NEWS. usasports.news [online]. 2022-11-21 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)9 570
2.Srbsko Novak Djoković (SRB)8 460
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)8 130
4.Německo Alexander Zverev (GER)6 845
5.  Daniil Medveděv6 525
6.Austrálie Alex de Minaur (AUS)4 185
7.Polsko Hubert Hurkacz (POL)4 105
8.  Andrej Rubljov3 885 1
9.Norsko Casper Ruud (NOR)3 880 1
10.Bulharsko Grigor Dimitrov (BUL)3 770
Ženská dvouhra20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Polsko Iga Świąteková (POL)11 005
2.USA Coco Gauffová (USA)8 173
3.  Aryna Sabalenková7 061
4.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)6 376
5.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 373
6.USA Jessica Pegulaová (USA)4 665
7.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 025
8.Řecko Maria Sakkariová (GRE)3 925
9.USA Danielle Collinsová (USA)3 702
10.Česko Barbora Krejčíková (CZE)3 573
Mužská čtyřhra20240729a29. července 2024
Poř.tenistabodyposun
1.Španělsko Marcel Granollers (ESP)7 500
Argentina Horacio Zeballos (ARG)7 500
3.Austrálie Matthew Ebden (AUS)7 495
4.Indie Rohan Bopanna (IND)7 210
5.USA Rajeev Ram (USA)6 650
6Spojené království Joe Salisbury (GBR)6 560
7.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)6 350
8.Chorvatsko Mate Pavić (CRO)5 590
9.Itálie Andrea Vavassori (ITA)4 815
10.Itálie Simone Bolelli (ITA)4 545
Ženská čtyřhra20240729a29. července 2024
Poř.tenistkabodyposun
1.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)8 390
2.Česko Kateřina Siniaková (CZE)8 385
3.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)7 805
4.Belgie Elise Mertensová (BEL)7 330
5.Německo Laura Siegemundová (GER)6 255
6.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)6 093
7.USA Taylor Townsendová (USA)5 024
8.Austrálie Storm Hunterová (AUS)5 005
9.  Věra Zvonarevová4 958
10.USA Nicole Melichar-Martinezová (USA)4 930
Austrálie Ellen Perezová (AUS)4 930

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.