Stowe Pastorals (Martinů)

Stowe Pastorals, H 335 neboli Pastoraly ze Stowe Bohuslava Martinů pro dvě sopránové, dvě tenorové, jednu basovou flétnu, dvoje housle, klarinet a violoncello vznikly během listopadu 1951 (5.-25. 11.) v New Yorku.

Části

Tento netradiční nonet se skládá ze tří vět s celkovou duratou 10 minut:

  1. Poco Allegro
  2. Moderato (Poco Andante)
  3. Allegro poco moderato

Popis skladby

Název skladby odkazuje na městečko Stowe (Vermont, USA), kde Martinů trávil dovolenou po ukončení vyučování na univerzitě v Princetonu. Martinů kompozici zamýšlel jako vzpomínku na letní pobyt. Je věnovaná souboru The Trapp Family. Rodina von Trapp emigrovala v roce 1939 z Rakouska, usadila se v USA a založila velice úspěšný rodinný hudební soubor.[1] Skladatel se s rodinou setkal v hotelu v Bostonu, kam si Martinů přijel poslechnout provedení svého Koncertu pro klavír a orchestr č. 3 v podání Rudolfa Firkušného.[2]

Premiéra

Premiéra se konala 7. května 1952 v rámci oslav 25. výročí založení basilejské pobočky Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (Internationale Gesellschaft für Neue Musik). Soubor Basilejského rozhlasu vedl Walther Geiser. Sám Martinů se provedení neúčastnil, byl v New Yorku. Skladba byla přijata poměrně kladně. Dle kritika z National-Zeitung Basel zaujala spíše „svérázným obsazením nežli tematickým obsahem, který by v určitém smyslu byl možný v časech Purcella.“[3] Kritik z Basler Volksblatt byl nadšen z „dráždivě muzikálního, melodického, harmonicky barevného a rytmicky živého projevu, jakož i z vysoce originálního obsazení“.[4]

Z tohoto provedení pochází i první nahrávka Pastorel. Martinů si ji poslechl až o sedm let později, kdy mu ji ve Švýcarsku, kde od roku 1958 žil, pustil jeho přítel, ředitel Basilejského rozhlasu Conrad Beck. Provozovací materiály z premiéry se bohužel nedochovaly, jak vyšlo najevo při přípravě prvního vydání v nakladatelství Bärenreiter v roce 1959. Tehdy vyšla skladba pod zjednodušeným názvem Pastorely. Pro své neobvyklé obsazení není skladba příliš často prováděna ani nahrávána, druhá a poslední nahrávka vyšla v roce 2003 u Summit Records[5] zásluhou klarinetistky Michele Zukovsky.[6]

Vydání

V roce 2015 vyšla skladba pod svým původním názvem Pastorely ze Stowe ve vědecko-kritické edici muzikoložky Jitky Zichové (Institut Bohuslava Martinů) u nakladatelství Bärenreiter (Souborné vydání díla Bohuslava Martinů IV/4, sv. 1). Pastorely jsou zahrnuty ve svazku spolu se skladbami Serenáda č. 1, Serenáda č. 3, Les Rondes, H 200 a Nonet č. 2, H 374. Svazek je opatřen detailní předmluvou a kritickou zprávou, vč. faksimile důležitých pramenů (vše v českém a anglickém jazyce).[7]

Rukopis skladby je uložen v Centru Bohuslava Martinů v Poličce.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ TERIAN, Gregory. The Stowe Pastorals. Czech Music. 1999, čís. 4, s. 9. 
  2. ↑ MIHULE, Jaroslav. Bohuslav Martinů: profil života a díla. Praha: Editio Supraphon, 1974. S. 439. 
  3. ↑ Jubiläumskonzert der IGNM. National-Zeitung Basel, 9. 5. 1952, č. 212. V orig.: „[…] die mehr durch ihre aparte Besetzung fesselten als durch ihren thematischen Inhalt, der in gewissen Sinne auch zur Zeit von Purcell möglich gewesen wäre.“
  4. ↑ Jubiläumskonzert der IGNM. Basler Volksblatt, 14. 5. 1952, č. 113. V orig.: „reizend musikantische, wohlklingende, harmonisch farbige und rhythmisch lebendige Haltung wie durch ihre höchst originelle Besetzung“.
  5. ↑ http://www.summitrecords.com/release/otiose-odalisque-michele-zukovsky-2/
  6. ↑ TERIAN, Gregory. Sound of Stowe. Bohuslav Martinů Newsletter. Leden-duben 2003, roč. 4, čís. 1, s. 14–15. 
  7. ↑ Martinů, Bohuslav a Zichová, Jitka, ed. Les Rondes, H 200; Serenáda č. 1, H 217; Serenáda č. 3, H 218; Stowe Pastorals, H 335; Nonet č. 2, H 374 [hudebnina]. 1. vydání. Praha: Bärenreiter Praha, 2015
  8. ↑ HARRY, Halbreich. Bohuslav Martinů: Werkverzeichnis und Biografie. 2. vyd. Mainz: Schott, 2007. S. 383. 

Literatura

  • MARTINŮ, Bohuslav a ZICHOVÁ, Jitka, ed. Les Rondes, H 200; Serenáda č. 1, H 217; Serenáda č. 3, H 218; Stowe Pastorals, H 335; Nonet č. 2, H 374 [hudebnina]. 1. vydání. Praha: Bärenreiter Praha, 2015.
  • MIHULE, Jaroslav. Bohuslav Martinů: profil života a díla. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1974, s. 438-439.
  • ŠAFRÁNEK, Miloš. Bohuslav Martinů: život a dílo. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1961, s. 287.
  • HALBREICH, Harry. Bohuslav Martinů: Werkverzeichnis und Biografie. 2. revidované. vyd. Mainz: Schott, 2007. 579 s. ISBN 978-379-5705-657. S. 380. (německy) 
  • ZICHOVÁ, Jitka. Předmluva. In: MARTINŮ, Bohuslav a ZICHOVÁ, Jitka, ed. Les Rondes, H 200; Serenáda č. 1, H 217; Serenáda č. 3, H 218; Stowe Pastorals, H 335; Nonet č. 2, H 374 [hudebnina]. Praha: Bärenreiter Praha, 2015, s. XVI-XVII.
  • TERIAN, Gregory, Sound of Stowe. Bohuslav Martinů Newsletter, leden-duben 2003, r. 4, č. 1, s. 14-15.
  • TERIAN, Gregory. The Stowe Pastorals. Czech Music, 1999, č. 4, s. 9.
  • Jubiläumskonzert der IGNM. National-Zeitung Basel, 9. 5. 1952, č. 212.
  • Jubiläumskonzert der IGNM. Basler Volksblatt, 14. 5. 1952, č. 113.

Externí odkazy

  • ZICHOVÁ, Jitka. Unusual scorings. Mixed chamber music by Bohuslav Martinů.. takte-online.de [online]. 2016-01 [cit. 2018-08-30]. Dostupné online. 
  • Institut Bohuslava Martinů [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  • Vydavatelství Bärenreiter [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.  Nadace Bohuslava Martinů [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  • Databáze děl Bohuslava Martinů [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online. 
  • Nadace Bohuslava Martinů [online]. [cit. 2018-10-12]. Dostupné online.