Strážiště (Mladotice)

Strážiště
Kostel svatého Martina
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Mladotice
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′26″ s. š., 13°19′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	27 (2021)[1]
Katastrální území	Strážiště u Mladotic (3,32 km²)
Nadmořská výška	450 m n. m.
PSČ	331 41
Počet domů	14 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Strážiště
Další údaje
Kód části obce	97161
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strážiště je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Mladotice, šest kilometrů východně od Manětína. Katastrální území trážiště u Mladotic měří 332,09 hektaru.^[3]

Historie

Strážiště leží na staré zemské cestě. Ves patřila vladykům z Potvorova, první písemná zmínka je k roku 1193, kdy byla Dětlebem z Potvorova darována plaskému klášteru. Již k roku 1250 je ve Strážišti uváděn kostel svatého Martina. Za opata Jakuba II. byla roku 1346 ves vysazena právem zákupním se šesti osedlými.

Za husitských válek byl pobořen kostel a během první poloviny 15. století zastavil plaský klášter ves drobné šlechtě. V letech 1521–29 opravují plaští řeholníci kostel. K roku 1558 jsou ve Strážišti uváděny 4 usedlosti (Soukup, Kusík, Matouš, Bulín).

Ve finanční nouzi prodává klášter roku 1577 Strážiště Mikuláši Kozelkovi ze Hřivic, jehož syn Petr prodává ves se sousední Černou Hatí Havlovi Hrobčickému na Kolešovicích za 4 440 kop grošů míšeňských. Syn Hrobčického připojil ves k Všesulovu. Po porážce stavovského povstání se opat Jiří Vašmucius domáhal vrácení dřívějších klášterních statků. Přestože Ladislav Rudolf Hrobčický nebyl v době povstání plnoletý, nařídil Ferdinand II. vrácení statků klášteru. K tomu však pro probíhající třicetiletou válku nikdy nedošlo. Za války byly ve vsi spáleny dva statky a po vypálení fary se kostel stal filiálním k Manětínu, později ke Křečovu.

Strážiště zůstalo Hrobčickým až do roku 1667, kdy manželka Ladislava R. Hrobčického odkázala ves svému strýci Václavu Karlovi z Hozlau. Ten zadlužené statky (Strážiště, Černou Hať, Brdo) roku 1672 prodal Karlovi Maxmilianovi Lažanskému za 10 000 zlatých, který je připojil k manětínskému panství.

Roku 1787 byla ve vsi zřízena lokálie a v roce 1856 byla povýšena na samostatnou faru.

Přírodní poměry

Strážiště sousedí na severu s Velkou Černou Hatí, na východě s Mladoticemi a na severozápadě s (Malou) Černou Hatí. Ves leží na jihovýchodním okraji přírodního parku Horní Střela.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 68 obyvatel (z toho 33 mužů) československé národnosti, z nichž bylo 66 katolíků, jeden evangelík a jeden člověk bez vyznání.^[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 78 obyvatel: 76 Čechoslováků a dva Němce. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člena církve československé se hlásili k římskokatolické církvi.^[5]

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Martina

Literatura

• Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
• Karel Rom: Představujeme obce regionu: Černá Hať, Strážiště; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 2. (2003/2004), č. 10, s. 2.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strážiště na Wikimedia Commons