Stránov

Stránov
Zámek Stránov
Základní informace
Sloh	novorenesance
Poloha
Adresa	Jizerní Vtelno, Česko Česko
Souřadnice	50°22′21,36″ s. š., 14°51′21,96″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	15874/2-1582 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stránov je novorenesanční zámek v obci Jizerní Vtelno u Mladé Boleslavi, přestavěný z původního středověkého hradu podle návrhu architekta Josefa Schulze.

Na místě dnešního zámku stála původně tvrz, na které se připomíná v roce 1429 pan Bohuněk ze Stránova.^[1] Na jejím místě nechal postavit Jaroš ze Sovojovic v letech 1463–1468 gotický hrad, který dostal jméno Nový Stránov. V letech 1545–1589 byl hrad v majetku rodu Berků z Dubé.

Roku 1589 se stal majitelem hradu Karel z Biberštejna, císařský rada a nejvyšší mincmistr království Českého. Později hrad získal sňatkem Michal Slavata z Chlumu. Rodem Biberštejnů nebo Slavatů byl hrad přestavěn na renesanční zámek.^[1]

Někdy kolem roku 1642 získal zámek Jan z Lisau (příslušník braniborské šlechty – do panského stavu byl povýšen za statečnost v bitvě u Nördlingenu, později nejvyšší velitel v Chebu). Jeho potomci se po třech generacích hlásili k české národnosti a psali se jako páni z Lisova.

Poté sídlil na zámku Janův syn, Rudolf Adam z Lisova, s manželkou Alžbětou Lidmilou (pravnučkou astronoma Tychona Brahe), která na zdejším zámku prožila značnou část svého života.^[1]

Roku 1746 sňatkem přistoupil na panství Jan Václav Příchovský z Příchovic.^[1] Tento barokní kavalír z předního aristokratického rodu zanechal v okolí zámku dodnes viditelné stopy – Stránov byl barokně upraven, byla založena zámecká zahrada (ta zcela zanikla), vystavěna barokní pískovcová kašna v zámeckém areálu a roku 1767 kostel svatého Václava v předzámčí (autorem je významný pražský architekt Filip Heger).

Od roku 1794 byl majitelem svobodný pán Jan z Herites, ač na zámku spíše pobýval jeho strýc, svatovítský probošt a kanovník kapituly Všech Svatých na pražském hradě baron Václav Vojtěch z Herites (stránovským lidem zvaný Herodes).^[1] Po smrti probošta Václava Vojtěcha, který zde byl roku 1822 pochován, o panství pečoval a na něm pobýval synovec Jan Herites, správce dejvického statku u Prahy (majitel rozsáhlé sbírky českých knih – dle pastora z nedalekého Kovánce čítala přes tisíc kusů.^[2]). V posledních čtyřech letech pak panství převzal Janův syn, setník Thadeus baron von Herites, který ho roku 1834 prodal rytíři Bedřichu Neubauerovi.^[3]

Svůj romantický vzhled získal zámek při novorenesanční přestavbě na konci 19. století, kterou provedl v letech 1890–1894 podle projektu Josefa Schulze stavitel J. Mráz na zakázku Marie z Valdštejna a Vartenberka.

Zámek v roce 1917 koupil prezident Škodových závodů a senátor parlamentu Josef Šimonek, který byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu.^[1] Jeho syn František Šimonek s rodinou žil na Stránově až do znárodnění v roce 1950. Po znárodnění byl zámek využíván jako dětský domov (v předzámčí sídlilo jednotné zemědělské družstvo), čemuž odpovídaly i veškeré necitlivé úpravy (toalety a umývárny byly vestavěny i do chodeb a hlavních reprezentačních prostor apod.).

Od roku 2003 je Stránov opět v rukou rodu Šimonků, zdědila a spravuje jej Zuzana Pavlíková-Šimonková.^[1] Zámek byl roku 2004 poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti, postupně probíhají částečné rekonstrukce interiérů i exteriérů zámku.^[5] V letní sezóně se na zámku konají společenské i kulturní akce.^[1]

• Tři princezny (2024, režie Tomáš Pavlíček)

• 
  Pohled na zámek ze silnice Mělník-Mladá Boleslav
• 
  Nádvoří zámku s novorenesančními arkádami
• 
  Severní část zámku z parku
• 
  Zámecký kostel sv. Václava
• 
  Novorenesanční arkády z parku
• 
  Nádvoří zámku
• 
  Východní část zámku z parku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stránov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky