Strýček z Ameriky

Strýček z Ameriky
Báčik z Ameriky
Žánropereta
SkladatelLadislav Holoubek
LibretistaAlexander Vidner
Počet dějství3
Originální jazykslovenština
Datum vzniku1940
Premiéra26. října 1940, Prešov, Slovenské lidové divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strýček z Ameriky (ve slovenském originále Báčik z Ameriky) je opereta slovenského skladatele českého původu Ladislava Holoubka. Vznikla v roce 1940 na libreto Alexandra Vidnera a premiéru měla 26. října 1940 v Prešově v podání Slovenského lidového divadla.

Vznik, charakteristika a historie

Ladislav Holoubek byl sice původem Čech a pocházel z Prahy, ale se slovenským prostředím se plně identifikoval a nebyl přinucen je opustit ani po vzniku Slovenského státu; naopak v této době byla uvedena řada jeho děl. Bezprostředně po zániku Československá byla ve Slovenském národním divadle uvedena jeho operní prvotina Stella, v dalších letech následovaly Svítání a Touha. Vedle toho však napsal jednu operetu pro Slovenské lidové divadlo, soubor existující v letech 1939–1945 se základnou nejprve v Prešově a poté v městském divadle v Nitře, avšak hrající po celém Slovensku mimo Bratislavu.[1] Operetu Strýček z Ameriky u Holoubka objednal ředitel tohoto divadla Fraňo Devinský; libreto k ní napsal skladatelův vrstevník Alexander Vidner, autor zejména rozhlasových komických her a skečů.[2][3] Libreto plné typicky operetních záměn se točí kolem údajného bohatého strýčka z Ameriky, který má zachránit před úpadkem slovenskou statkářskou rodinu; strýčka hraje prostý venkovan Michal Rusnák, kterému se podaří alespoň dát dohromady dva zamilované páry, zatímco peněžní zápletka se vyřeší, když se nakonec objeví pravý strýček.[3] Holoubkova hudba odpovídala tehdejším požadavkům na taneční hudbu – objevuje se zde například foxtrot, waltz, tango, ale jedno číslo má i folklórní charakter.[2][3]

Premiéra se konala 26. října 1940 v Prešově[4], kde tehdy Slovenské lidové divadlo působilo (datum 19. března 1940, pocházející ze zápisků Fraňa Devinského,[5] je zřejmě mylné). Inscenaci režíroval Ľubomír Smrčok, dirigoval František Schramm a choreografii vypracoval Bohumil Relský. Zatímco v jednotlivých rolích se vystřídala řada herců Slovenského lidového divadla – včetně skladatelovy manželky Alici Páričkové v roli Violy – titulní roli (falešného) strýčka z Ameriky si vyhradil oblíbený komik František Kabrheľ.[6][3]

Strýček z Ameriky měl značný úspěch; divadlo ho označovalo za svou „nejúspěšnější hru sezóny“.[7] Podle historičky slovenské operety Terézie Ursínyové „[t]ato veselá, téměř revuální opereta nalezla ohlas u prešovského obecenstva, které s uznáním kvitovalo dojemné milostné scény i vtipné obrazy a dialogy“.[3] Slovenské lidové divadlo tuto operetu uvádělo i ve svých dalších působištích a hrálo ji ještě v únoru roku 1944.[8] Z března téhož roku jsou i zprávy o nastudování ochotníků Slovenského červeného kříže v Lázeňském divadle v Piešťanech ve prospěch na frontě bojujících i raněných vojáků.[9]

Strýček z Ameriky zůstal jedinou operetou Ladislava Holoubka, který se nadále věnoval pouze vážné hudbě. V rozhovoru k premiéře jeho opery Svítání, jež se konala několik měsíců po preiméře uvedené operety, vyslovil tento názor: „Operu píše skladatel nejméně rok. Do skladby musí vložit to nejlepší, co umí, protože opera je vrcholná forma skladatelského umění. Naproti tomu operetu může šikovný šlágrista, má-li vtipné libreto, napsat za týden, protože dnešní opereta se skládá z 12 – 15 písniček vedle sebe položených. Tedy skladatel se netrápí s nějakým komponováním jednolitého hudebního proudu. Stačí mu sentimentální nebo rozpustilá melodie, smyslná instrumentace a synkopický rytmus.“[10]

Partitura i klavírní výtah Strýčka z Ameriky se ještě za Holoubkova života ztratily – pravděpodobně byly zničeny při bombardování a následném požáru Slovenského lidového divadla v Nitře ve dnech 26. až 29. března 1945[11] – a v Holoubkově pozůstalosti se zachovaly pouze náčrty některých čísel.[2][3]

Osoby a první obsazení

  • Michal Rusnák, domnělý strýček z Ameriky – František Kabrheľ
  • Karol Braniský – Tibor Havaš / Štefan Adamec / Alfréd Croitor
  • Elvíra – Božena Muchová(-Jakabová) / Frída Bachletová
  • Viola – Emília Václavíková / Alica Páričková
  • Klára – Mária Svobodová
  • Pett – Karol Ondrejkovič
  • Ing. Ivan Vočerník – Leon Burgauer / František Hudek
  • Agáta – Frída Bachletová / Božena Muchová(-Jakabová) / Irena Drtinová(-Pašková)
  • Egon z Topoľova – Albert Vojtech Pagáč
  • Sam Branko, pravý strýček z Ameriky – Juraj Paška / Alfréd Croitor
  • Komorná – Aša Lehocká / Františka Kupcová
  • Komorník – Jozef Staník
  • První věřitel – Jozef Schwarz / Gejza Prieložný
  • Druhý věřitel – Heinrich Hofstädter
  • Třetí věřitel – Jozef Kurejš / Emil Prieložný
  • Čtvrtý věřitel – František Hudek / František Grissa[6]

Reference

  1. URSÍNYOVÁ, Terézia. Cesty operety. Vývoj slovenského hudobno-zábavného divadla. Bratislava: Opus, 1982. 186 s. S. 75–85. (slovensky) 
  2. a b c URSÍNYOVÁ, Terézia. Marginálie k vývoji hudobno-zábavného divadla na Slovensku. In: GRUN, Bernard. Dejiny operety. Bratislava: Opus, 1981. S. 507. (slovensky)
  3. a b c d e f Ursínyová, Cesty operety, s. 93.
  4. Dnes a zajtra – Slovenské ľud. divadlo v Prešove. Slovák. 1940-10-26, roč. 22, čís. 255, s. 7. Dostupné online [cit. 2021-05-01]. ISSN 1336-4464. (slovensky) 
  5. Ursínyová, Cesty operety, s. 82, 93.
  6. a b Inscenácie – Báčik z Ameriky [online]. Bratislava: Divadelný ústav Bratislava, rev. 2021 [cit. 2021-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-28. (slovensky) 
  7. Bezplatné divadelné predstavenie pre robotníkov v Prešove. Slovák. 1940-11-15, roč. 22, čís. 271, s. 3. Dostupné online [cit. 2021-05-01]. ISSN 1336-4464. (slovensky) 
  8. Zvesti – Divadlo. Gardista. 1944-02-02, roč. 6, čís. 26, s. 5. Dostupné online [cit. 2021-05-01]. ISSN 1337-7558. (slovensky) 
  9. Úspech operetky «Báčik z Ameriky» v Piešťanoch. Slovák. 1940-11-15, roč. 26, čís. 75, s. 5. Dostupné online [cit. 2021-05-01]. ISSN 1336-4464. (slovensky) 
  10. MIKIČ, Viliam. Svitanie. Spoveď autora novej slovenskej opery. Nový svet. 1941-03-15, roč. 16, čís. 11, s. 13. Dostupné online [cit. 2021-05-02]. ISSN 1339-3480. (slovensky) 
  11. Ursínyová, Cesty operety, s. 84.

Literatura

  • URSÍNYOVÁ, Terézia. Cesty operety. Vývoj slovenského hudobno-zábavného divadla. Bratislava: Opus, 1982. 186 s. (slovensky)