Strašník dalmatský

Jak číst taxoboxStrašník dalmatský
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenstonožkovci (Myriapoda)
Třídastonožky (Chilopoda)
Řádstrašníci (Scutigeromorpha)
Čeleďstrašníkovití (Scutigeridae)
Rodstrašník (Scutigera)
Binomické jméno
Scutigera coleoptrata
Linné, 1758
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata) je dravý zástupce ze třídy stonožek (Chilopoda) a čeledi strašníkovití (Scutigeridae).

Popis

V dospělosti dosahuje délky těla 16 až 37 mm, při započítání nohou a tykadel může měřit okolo 6 cm a výjimečně i k 10 cm.[1][2][3] Má šedivé zbarvení se třemi tmavými podélnými pásy. Končetiny jsou dlouhé, lehce odlomitelné, přičemž jsou v zadní části těla delší než v přední.[3] Má regenerační schopnost – ztracené končetiny se při svlékání znovu nahradí. Končetin je celkem 15 párů, ale přední pár je přeměněn na kusadla.[3] Jedové žlázy jsou umístěné v předním páru nožek.

Areál rozšíření

Rozšířen je v jižní Evropě a v teplých, zejména vinohradnických oblastech střední Evropy. Lze ho nalézt i v Mexiku a některých částech USA, kam byl nejspíše zavlečen.[1] Žije i v Česku – nejdřív na jižní Moravě, dnes je rozšířen na celém území republiky.[4]

Detailní pohled na cca 13 mm dlouhého jedince

Stanoviště

Nachází se zejména pod kameny, ale také na zdech, ve sklepích nebo boudách. Vyhledává vinohrady. Je neobyčejně pohyblivý, aktivní v noci. Je to synantropní druh, velmi často se pohybuje v blízkosti lidí, v místech kde je dostatek úkrytů a stínu.[2]

Potrava

Je velice pohyblivý a hbitý. Živí se hmyzem (včetně jeho larev), slimáky a pavoukovci, při jejichž lovu používá jed a nožky, jimiž oběti (někdy i více najednou) zachycuje. K vyhledávání kořisti používá tykadla.[3]

Rozmnožování

Rozmnožuje se během teplých měsíců roku. Sameček vyhledává samičku pomocí feromonů, zvukových signálů a ohmatávání. Své spermie umístí do hedvábného vaku, samička jimi pak oplodní vajíčka. Ta následně naklade do půdy. Průměrně jich je 63, maximálně až 151. Mladí jedinci se líhnou po asi 2 týdnech a samička jim nějakou dobu poskytuje svou přítomností ochranu. Během svého vývoje se strašníci celkem pětkrát (dle jiných zdrojů desetkrát[1]) svlékají, rostou a zvyšují při tom počet svých nohou ze 4 párů na konečných 14 párů.[3] Přinejmenším samičky mohou žít až několik let.[1]

Vztah s lidmi

Pro některé lidi může být přítomnost strašníka v bytě nebo domě nepříjemná, neboť jde o poměrně velkého členovce. Větší množství těchto tvorů může rovněž ukazovat na početnou přítomnost jeho kořisti, tedy z pohledu člověka různých škůdců. V sebeobraně dokáže štípnout/kousnout a někdy je schopen proniknout kůží a vstříknout jed. Bolestivost kousnutí se dá přirovnat k pobodání včelou.[1][3] Přínosem strašníka je nicméně to, že se živí některými domácími škůdci, například šváby nebo rybenkami.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e JACOBS, Steve. House Centipedes. Department of Entomology (Penn State University) [online]. 2013 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Scutigera coleoptrata - strašník dalmatský | Scutigeridae | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g RICKS, Winston. Scutigera coleoptrata. Animal Diversity Web [online]. 2001 [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ ZÍDKOVÁ, Lucie. Hmyzí invaze. Pátek - LN. 2020-06-26, roč. 2020, čís. 26, s. 12–15. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Scutigera coleoptrata P1400192a.jpg
Autor:
xpda
, Licence: CC BY-SA 4.0
Scutigera coleoptrata, house centipede, Size: about 13 mm, ID Confidence: 94
Scutigera coleoptrata MHNT .jpg
Autor:
Didier Descouens
, Licence: CC BY-SA 4.0
House centipede. Dorsal view of a living specimen. Size, body, legs and antennae excluding: 3.5 cm.