Stradonice (hradiště)

Stradonice
Rozhledna Stradonka stojící na pozůstatcích valů hradiště
Poloha
Adresa	Stradonice, Peruc, Česko Česko
Souřadnice	50°22′18,12″ s. š., 13°58′10,92″ v. d.
Stradonice
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště Stradonice bylo keltské hradiště z let 550 až 450 př. n. l. z období pozdní doby halštatské^[1]. Přetrvalo do časně laténského období.^[2] Jeho pozůstatky se nachází několik set metrů východně od vsi Stradonice v okrese Louny^[3] v nadmořské výšce cca 280 metrů. Hradiště zaujímalo plochu 6,75 hektaru.^[3] Na valu hradiště se nachází rozhledna Stradonka z roku 2009.^[4]

Hradiště se nachází na konci ostrožnovitého výběžku z náhorní planiny^[5] nad prudkým svahem Štoly Stradonice nad Stradonicemi v lokalitě zvané Na Šancích, Na Valech, Na Hradbách,^[2] Zadní Valy nebo Petrova Louka.^[5] Ostrožna je z jihovýchodu a východu obtékaná Débeřským potokem a leží 90 metrů nad jeho úrovní. Na jihu ostrožnu ukončuje rokle s bezejmenným potůčkem a na sever ostrožna klesá pouze mírně, terasovitě.^[5]

Hradiště zkoumal v roce 1891 Ludvík Šnajdr.^[2] V letech 1975 a 1977–1978^[1] zde proběhly výzkumné výkopy, které vedl PhDr. Zdeněk Smrž z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.^[3] Na místě byly nalezeny zlomky řecké keramiky a bronzových nádob např. na víno přivezených z řecké kolonie Massalia, což dokládá dálkový obchod s luxusním zbožím.^[1]

Místo bylo osidlováno už dříve, což ukazují sporé nálezy z doby středního paleolitu, neolitu, mladší doby bronzové (kultury knovízské).^[1] doby římské a raného středověku.^[2] Dochované hradiště bylo osídleno od pozdní doby halštatské do časně laténského období^[2] a pravděpodobně sloužilo především ke shromažďování obyvatel při oslavách a sešlostech. Obrana nebyla prvořadá^[3] a hradiště bylo spíše refugiem čili dočasně opevněným místem.^[2] Existuje také hypotéza, že příkop a vnitřní kamenité torzo valu pochází od lidí kultury knovízské z mladší doby bronzové.^[5]

Hradiště bylo pravděpodobně obehnáno na jižní a západní straně pouze mírným opevněním, např. palisádou.^[1] Zato ze severní a východní strany bylo ve tvaru půloblouku obehnáno mohutným 520 metrů dlouhým a dodnes patrným valem s příkopem a s bránou v západním rohu.^[3] Při stavbě valu bylo spotřebováno cca 7 000 m³ hlíny získané převážně z hloubení příkopů, 300 m³ opuky a 250 m³ dřeva. Valy byly dvojího typu, na východě 260 metrů dlouhý mohutnější val, na severu nižší.^[1]

Východní mohutnější val byl tvořen pásem propojených dřevěných komor podobných srubům, které byly vyplněny hlínou a vnější stěnu tvořila zeď z opukových kamenů. Na vnitřní straně byl 3,5 metru široký ochoz a na vrcholu hradby souvislá palisáda. Val byl v základně široký sedm metrů a vysoký asi 3,5 metru. Před valem byl pět až šest metrů široký a asi 2,5 metru hluboký příkop (zasypán v roce 1977).^[1]

Severní nižší val byl opět tvořen hlínou vyplněnou srubovou konstrukcí s čelní opukovou zdí a palisádou, ta ale byla zapuštěna do čela upravené terénní hlavy před příkopem. Příkop byl široký 4,5 metru a hluboký asi dva metry, na vnitřní straně byl lemován opukovou zdí a terén před ním byl navýšen. Jde o první pravěký doklad takto sofistikovaného prohlubování příkopu, které bylo užíváno až u barokních pevností v 17. až 19. století (tzv. glacis).^[1]

Brána se nacházela na západním konci severního valu, zde byl val zpevněn kamenitým jádrem. Z druhé strany brány byl příkrý svah do hluboké strže.^[1]

Přístup k hradišti je po žluté turistické značce ze Stradonic^[2], případně z Chrastína.

• ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Stradonice, s. 298–299. 
• KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Stradonice u Pátku, s. 360–363. 

• Seznam hradišť v Ústeckém kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stradonice na Wikimedia Commons