Strahovská knihovna

Strahovská knihovna
Strahovská knihovna, Filosofický sál
Stát	Česko Česko
Poloha	Strahovské nádvoří, Praha 1, 118 00, Česko
Souřadnice	50°5′10,01″ s. š., 14°23′19,59″ v. d.
Založena	1143
Knihovní fond
Velikost fondu	přes 200 000 svazků
Další informace
Webové stránky	strahovskyklaster.cz
Sigla	ABE459
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strahovská knihovna je historická klášterní knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Nachází se na nádvoří Strahovského kláštera v Praze 1-Hradčanech.

Historická část knihovny ve svém fondu obsahuje přes 200 000 svazků, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři.

Historie knihovny

Knihovna byla v klášteře již od jeho vzniku v roce 1143. Nelze však říci, že by se knihovna vyvíjela kontinuálně, protože klášter v průběhu historie postihla řada pohrom, které se nevyhnuly ani knihám. Nejstarší knihou v knihovně je Strahovský evangeliář, který vznikl zhruba roku 860 v Tours (v l. 2011–2012 byla pořízena jeho faksimile).^[1]

V době opata Jana Lohelia byl pro knihovnu vybudován samostatný trakt, v jehož prostorách je dnes klášterní refektář a kuchyně. V době opata Jeronýma Hirnhaima byly v letech 1670–1674 vybudovány nové knihovní prostory (dnešní Teologický sál). Teologický sál byl později rozšířen a vyzdoben freskami strahovského premonstráta Siarda Noseckého. V letech 1783–1785 byl z popudu opata Mayera postaven Filosofický sál, vybavený mobiliářem knihovny zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma.

Po roce 1950 byla knihovna včleněna do Památníku národního písemnictví. Po roce 1989 se knihovna spolu s klášterem vrátila do rukou premonstrátů. V rámci knihovny dnes funguje také čítárna^[2] s novou teologickou a encyklopedickou literaturou, fond knihovny je stále rozšiřován (např. z odkazů). Knihovna také vydává různé publikace.^[3] Na fungování knihovny se přímo podílejí někteří členové strahovské premonstrátské komunity.

Popis

Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, propojené spojovací chodbou.

Teologický sál

Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671–1674 podle návrhu a pod vedením Giovanniho Domenica Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721–1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible.

Kabinet kuriozit a spojovací chodba

Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod.).

Filosofický sál

Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783–1785 s novým průčelím od Ignáce Jana Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat mobiliář knihovny zrušeného kláštera v Louce u Znojma, která byla slavnostně otevřena roku 1778. Nástropní fresku znázorňující duchovní vývoj lidstva namaloval roku 1794 František Antonín Maulbertsch a jeho žák Martin Michl. Velmi podobnou fresku namaloval Maulbertsch již v Loucké knihovně. Původní mobiliář loucké knihovny vyrobil truhlář Jan Lahofer pocházející z Tasovic, jenž skříně s pomocníky rovněž rozložil a v nově postaveném strahovském sále opět složil.^[4]

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v roce 2005 na opravu památky čerpáno 2 000 000 Kč.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela. Ve jménu moudrosti: Ikonografie barokních knihoven na Moravě v 18. století. Praha: NLN, 2018. 501 s. ISBN 978-80-7422-663-2. Kapitola Das Licht der Natur – dieser allees vermögende Urstopf der Wissenschaften / Knihovní sál v Louce a další nedochované knihovny na Moravě v 18. století, s. 299–316. 
• KRATOCHVÍL, Pavel. Filozofický sál Strahovského kláštera v Praze – historický vývoj a památková obnova. Praha, 2013. 45 s. Bakalářská práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce POSPÍŠIL Aleš. Dostupné online.
• kolektiv autorů. Brána vědění: Filozofický sál Strahovské knihovny. Praha: Gema Art, 2010. 99 s. ISBN 978-80-904575-0-8. 
• ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ, Michaela. Maulbertschova freska ve Filozofickém sále Strahovské knihovny: forma a technika. Ars. 2010, roč. 43, s. 259–275. 
• PAŘEZ, Jan. Několik úvah o počátcích obnovené klášterní knihovny na Strahově a jejím interiéru v raném novověku. Acta Universitatis Carolinae: Historia Universitatis Carolinae Pragensis: Příspěvky k dějinám Univerzity Karlovy. Praha: Univerzita Karlova, 2010 [vyd. 2011], roč. 50, čís. 1, s. 111–121. Dostupné online. 
• HLINOMAZ, Milan. Strahovská knihovna Kláštera premonstrátů na Strahově. Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska: sborník z 5. odborné konference Olomouc, 10. - 11. října 1995. Olomouc: Sdružení knihoven ČR - SVK v Olomouci, 1995 [vyd. 1996], s. 99–100. Dostupné online. 
• LEHMANN, Edgar. Der Bibliotheksräume der deutschen Klöster in der Zeit des Barock. Berlin: Deutscher Verlag für Kunstwissenschaft, 1996. 2 svazky (648 s.). ISBN 3-87157-172-5. S. 284, 287, 314, 343, 365–367, 499–500. 
• KNEIDL, Pravoslav; ROLLOVÁ, Anna; PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví: historické sály, dějiny a růst fondů. Praha: Památní národního písemnictví, 1988. 206 s. 
• PRAŽÁK, Jiří. Z počátků Strahovské knihovny. Studie o rukopisech. 1974, roč. 13, s. 169–171. Dostupné online. 
• KNEIDL, Pravoslav. Die Strahover Bibliothek. Librarium: Zeitschrift der Schweizerischen Bibliophilen-Gesellschaft. 1970, roč. 13, s. 25–38. Dostupné online. 
• PREISS, Pavel. Freska F. A. Maulbertsche ve Filozofickém sále Strahovské knihovny. Strahovská knihovna. Roč. 1967, čís. 2, s. 217–234. 
• ŠULC, Alois Ladislav. Dějiny a popis Strahovské knihovny. Praha: [s.n.], 1932. 38 s. 
• STRAKA, Cyril A. Vznik Filosofického sálu knihovny premonstrátů na Strahově (Na paměť 800letého jubilea založení tohoto řádu). Knihy a knihovny: revue věnovaná knihovnictví, knihopisu a knihomilství. Praha: František Řivnáč, 1920, čís. 1, s. 91–106. Dostupné online. 
• WEYRAUCH, Erwin Anton. Geschichte und beschreibung der königl. stift Strahöwer bibliothek. Prag: Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne, 1858. 41 s. Dostupné online. 
• HIRSCHING, Friedrich Carl Gottlob. Versuch einer Beschreibung sehenswürdiger Bibliotheken Teutschlands nach alphabetischer Ordnung der Städte. Svazek III. Erlangen: Johann Jakob Palm, 1788. 4 svazky (472 s.). Dostupné online. Kapitola Prag – 3.) Von der Bibliothek der Pramonstratenser Chorherren des königlichen Stifts Strahof zu Prag, s. 261–288. 

Související články

• Strahovský klášter
• Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strahovská knihovna na Wikimedia Commons
• Strahovská knihovna v Adresáři knihoven a informačních institucí v ČR (ADR)
• Přehled dějin knihovny
• Katalog knihovny
• Přehled historie Strahovské knihovny a bibliografie na portálu Handbuch der historischen Buchbestände in Deutschland, Österreich und Europa