Strahovský tunel
Strahovský tunel | |
---|---|
Vjezd do Strahovského tunelu na Smíchově | |
Základní údaje | |
Stát | Česko |
Místo | Praha |
Silnice | Městský okruh |
Překonávaná překážka | Strahov a Petřín |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′46,37″ s. š., 14°23′16,43″ v. d. |
1. portál | Mimoúrovňová křižovatka Malovanka, Praha |
2. portál | Smíchov, Praha |
Provozní délka | 2004 m |
Počet dopr. tubusů | 2 (3. nedokončený) |
Výstavba | |
Geologická sondáž | 1979 |
Zahájení stavby | 1980 |
Dokončení | 1997 |
Otevření | 1997 |
1. tubus | |
Zahájení stavby 1. tubusu | 1980 |
Dokončení 1. tubusu | 1997 |
Otevření 1. tubusu | 1997 |
2. tubus | |
Zahájení stavby 2. tubusu | 1985 |
Dokončení 2. tubusu | 1997 |
Otevření 2. tubusu | 1997 |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strahovský tunel je silniční tunel v Praze, který vede ze Smíchova pod Strahovem (pod Strahovským stadionem) a vyúsťuje na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice. Na severní straně tunelu dále navazuje Brusnický tunel, který je součástí tunelového komplexu Blanka ústícího na trojském břehu Vltavy. Je součástí pražského Městského okruhu. Je dlouhý 2004 m, z toho ražená část má délku 1544 m. Byl první a nejdelší stavbou svého druhu v Česku.
Popis
Uvnitř ho tvoří 2 tubusy, každý má 2 jízdní pruhy 3,5 m široké. Stavba byla zahájena v roce 1985 (ražení průzkumné štoly od roku 1979). Původně bylo plánováno postavit po etapách celkem tři tubusy, zatím byly dokončeny jen dva (západní a střední) a dostavba východního, z něhož je postaven pouze severní a jižní hloubený rozplet, se prozatím neplánuje. Po roce 1989 došlo ke změnám na jižní straně, když místo vyústění do Smíchova byl navržen most přes Plzeňskou ulici (dnes Mozartův most) a tunel Mrázovka. Tunel byl dostavěn v roce 1997, otevřen v listopadu téhož roku.
Strahovský tunel je součástí Ochranného systému metra, v případě potřeby jej uzavřou tlakové uzávěry na obou koncích, které jsou konstruovány tak, aby odolaly tlakovému výbuchu. Spojení s trasou B pak zajišťuje štola. V případě nouze by se do tohoto krytu mohlo ukrýt 15 tisíc osob.[1]
Zajímavost
V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a Žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[2]
MÚK Malovanka
Strahovský tunel se severním portálem napojuje přes mimoúrovňovou křižovatku Malovanka na tunel Blanka.
Reference
- ↑ Podívejte se do tunelů atomového krytu pod Strahovem
- ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., Český rozhlas, 20. 12. 2012
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Strahovský tunel na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Vjezd do strahovského tunela v Praze na Smíchově
Autor: Renardo la vulpo, Licence: CC BY-SA 4.0
Křižovatka Malovanka Městského okruhu v Praze, od jihozapadu.
Autor: cs:User:Li-sung, Licence: CC BY 2.5
Severní portál Strahovského tunelu