Strana socialismu a svobody

Strana socialismu a svobody
Zkratka	PSL
Datum založení	18. června 2004
Sídlo	San Francisco Kalifornie Kalifornie
Rozkol od	Světová strana pracujících
Ideologie	Marxismus-Leninismus
Politická pozice	krajní levice
Mezinárodní org.	Mezinárodní lidové shromáždění
Barvy	červená
Oficiální web	www.pslweb.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana socialismu a svobody (anglicky Party for Socialism and Liberation, zkratka PSL) je levicová politická strana ve Spojených státech amerických. PSL vznikla v roce 2004, kdy se její členové oddělili od Světové strany pracujících. PSL se označuje za revoluční socialistickou stranu, neboť věří, že pouze revoluce může ukončit kapitalismus a nastolit socialismus.^[1][2] Tento cíl strana sleduje účastí na místních protestech, kandidaturou ve volbách a vzděláváním.

Mezi významné členy patří Claudia de la Cruz, Eugene Puryear, Gloria La Riva, Jodi Dean a Michael Prysner.

PSL vznikla v červnu 2004, když sanfranciská pobočka Světové strany pracujících vystoupila z této politické strany a oznámila, že „vedení WWP již není schopno plnit své poslání poslání.“^[2][3][4] Mezi spoluzakladatele PSL patřili aktivisté Richard Becker^[5], Brian Becker^[6], Gloria La Riva^[5] a Eugene Puryear.^[6]

V roce 2020 bylo nejméně pět členů PSL zatčeno během protestů proti policejnímu oddělení v Auroře kvůli zabití Elijaha McClaina.^[7][8]

PSL nezveřejňuje počty členů. V roce 2022 strana uvedla, že se její organizace či členové nacházejí ve „více než 100 městech“.^[9]

PSL je demokratickou centralistickou stranou, což znamená, že „všichni členové, včetně těch, kteří nesouhlasí, jsou povinni veřejně hájit a plnit“ všechna rozhodnutí PSL. Nejvyšším orgánem PSL je sjezd strany, který se koná každé 2 až 3 roky a který vybírá vedení ústředního výboru. Ústřední výbor PSL může jmenovat až 40 % delegátů sjezdu.^[10]

PSL označuje sama sebe jako marxisticko-leninskou stranu^[5], někteří socialisté jí však považují za marxistickou či kampistickou.^[11]

PSL popisuje svůj hlavní cíl jako revoluční svržení kapitalismu a nastolení státního socialismu jako přechodného stadia ke komunistické společnosti a uvádí, že „lidstvo má dnes pouze dvě možnosti: stále ničivější kapitalismus, nebo socialismus“ Partaj označuje americký kapitalismus jako „diktaturu bohatých“, vyzývá ke spojení dělnické třídy a kompletní rekonstrukci amerického systému. V jejich programu lze naleznout zdravotní péči pro všechny, důstojné mzdy, bezplatné vzdělání, antidiskriminační zákony či právo na bydlení.^[12] Odmítá též ve Spojených státech rozšířenou policejní brutalitu a podporuje hnutí Defund the Police. Zároveň strana silně podporuje práva LGBTQ+ komunity ve Spojených státech.

V rámci zahraničních věcí razila Strana za socialismus a svobodu tezi, že každý, kdo se postaví americkému imperialismu, je jejich spojencem. I proto čelí kritice nejen z mainstreamových pravicových kruhů, nýbrž i ze strany levicových a socialistických iniciativ a stran.^[13][14]

PSL zastává právo Palestiny na vlastní stát a upozorňuje na izraelské porušování lidských práv v Pásmu Gazy. Mluvčí PSL včetně kandidátky na prezidentku v roce 2024 Claudie de la Cruz hovořili na několika propalestinských demonstracích.^[15]

Mnozí členové PSL obhajují potlačení maďarské revoluce v roce 1956 Sovětským svazem. Podporuje Komunistickou stranu Číny a kritizuje pouze její kapitalistické ekonomické reformy. PSL tvrdí, že „militantní politická obrana čínské vlády“ je nezbytná k odvrácení „kontrarevoluce, imperialistické intervence a rozkladu“. PSL popírá, že by v Číně docházelo k potlačování lidských práv a důrazně popírá, že Lidová osvobozenecká armáda zmasakrovala protestující studenty při protestech a masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.^[16] PSL také podporovalo potlačování demokratických protestů v Hongkongu.^[17]

PSL podporuje vládu Kim Čong-una.^[18] PSL označuje Severní Koreu za „jednu z mála skutečně existujících alternativ globálního kapitalistického systému shora dolů“.^[2] Strana obhajuje severokorejský jaderný program^[19][20] a odmítá tvrzení, že by v KLDR docházelo k porušování lidských práv, které označuje za „chabě zastřené ospravedlnění americké agrese vůči Severní Koreji.“^[21][22]

PSL podpořila ruskou anexi Krymu v roce 2014.^[23] Ačkoliv nepodpořila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, vinu za invazi připsala Severoatlantické alianci a Spojeným státům. Ve svém prohlášení PSL zdůraznila „těžkou situaci etnických Rusů v Donbasu“, „legitimní bezpečnostní obavy Ruska“ a „provokativní chování NATO“.^[24][25]

Rok	Kandidát/ka	Spolukandidát/ka	Počet hlasů	%	Přístup k volebním lístkům	Poznámky	Reference
2008	Gloria La Riva	Eugene Puryear	6,818	0,01%	137/538		[26]
2012	Peta Lindsay	Yari Osorio	7,791	0,01%	146/538		[27]
2016	Gloria La Riva	Eugene Puryear	74,027	0.05%	112/538	La Riva byla také nominována Stranou míru a svobody, avšak s jiným spolukandidátem, aktivistou Dennisem Banksem
2020	Gloria La Riva	Sunil Freeman	86,239	0.05%	195/538	také nominováni Stranou míru a svobody	[28][29][30]
2024	Claudia de la Cruz (Kampaň)	Karina Garcia	6,818	0.01%	220/538	také nominovány Stranou míru a svobody	[31][32][33]

Rok	Kandidát/ka	Komora	Stát a obvod	Počet hlasů	%	Výsledek	Reference
2008	Nathalie Hrizi	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-12	5,793	2.2/100	neuspěla	[34][35]
2008	Michael Prysner	Sněmovna reprezentantů	Florida FL-22	6	0/100	neuspěl	[36]
2010	Gloria La Riva	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-8	5,161	2.5/100	neuspěla
2014	Frank Lara	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-12	2,107	1.9/100	neuspěl	[37][38]
2018	Jordan Mills	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-49	233	0.1/100	neuspěl	[39]
2020	José Cortés	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-50	1,821	0.9/100	neuspěl	[40][41]
2022	José Cortés	Sněmovna reprezentantů	Kalifornie CA-51	3,327	2.2/100	neuspěl	[42]

• Webové stránky PSL
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Strana socialismu a svobody na Wikimedia Commons