Strassmannův pivovar
Měšťanský pivovar | |
---|---|
Stát | Česko |
Místo | Ostrava |
Založen | 1547 |
Zrušen | 1945 neprovozuschopný 1965 zbourán |
Majitel pivovaru | město Ostrava, Markus Strassmann |
Roční produkce | 200 000 hl za Protektorátu |
Adresa | Pivovarská ulice, Moravská Ostrava a Přívoz |
Souřadnice | 49°50′12″ s. š., 18°17′30,3″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Měšťanský pivovar v Moravské Ostravě nebo také Strassmannův pivovar byl pivovar v Moravské Ostravě, který fungoval pod různými názvy a majiteli od roku 1547 do konce druhé světové války.
Historie pivovarnictví v Ostravě
Počátky pivovarnictví
Krátce poté, co Ostrava obdržela městská práva, včetně práva várečného, se v měšťanských domech kolem současného Masarykova náměstí začalo vařit pivo. Důležitým pro historii piva v Ostravě je letopočet 1547. Toho roku daroval olomoucký biskup ostravským měšťanům svůj pivovar. Jestli to bylo první místo, kde Ostraváci společně vařili pivo, není dodnes jisté. Podle historiků stával tento původní pivovar v místech bloku domů na dnešním Jiráskově náměstí. V roce 1735 se o této lokalitě píše jako o starém pivovařisku[1].
Druhý, takzvaný Měšťanský pivovar, stával v 18. století za budovou Staré radnice. Z tohoto historického pivovaru však dnes, po četných přestavbách a demolicích, pravděpodobně vůbec nic nezbylo. Za jediný pozůstatek by se dalo považovat sklepení pod samotnou radnicí, kterého pivovarníci využívali coby skladiště piva. Na konci 18. století začali měšťané svůj pivovar pronajímat většinou zde působícím sládkům.
Vzhledem k tomu, že původní pivovar byl primitivního, až středověkého rázu, přistoupili měšťané v letech 1842–1843 k výstavbě moderního podniku.
Druhý měšťanský pivovar
Nový pivovar byl vystavěn jako moderní dvoukřídlá budova se sladovnickým a pivovarským křídlem, jejíž součástí byl také hostinec. Budova měla tvar písmene U, s čelem obráceným do dnešní Pivovarské ulice a technologickými sekcemi otevírajícími se směrem na Černou louku. Rovněž tento pivovar zmizel z povrchu zemského z důvodu rekonstrukcí a rozšiřování provozu a později kvůli přestavbě oblasti na výstavní a zábavní areál. V místě dnes najdeme skleněnou budovu s obchodním využitím.
Podobně jako desítky jiných pivovarů v Čechách a na Moravě, provázely i existenci Měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě problémy jako střídání nájemců, tahanice o ceny piva a konkurenční boje s ostatními pivovary v oblasti. Výsledkem toho všeho byla stagnace provozu po odbytové i technologické.
Roku 1857 se stal nájemcem pivovaru mladý obchodník s podnikatelskými i pivovarnickými zkušenostmi – Markus Strassmann.
Strassmannova éra
Strassmann začal ihned s modernizací provozu a zlepšováním kvality piva. Skupoval pozemky přiléhající k pivovaru a zbavoval se i konkurence (například Zámecký pivovar ve Slezské Ostravě koupil, ukončil v něm výrobu a přestavěl jej na sladovnu). Díky rozvoji města a přílivu pracovníků do dolů a těžkého průmyslu rostl odbyt piva a s ním i zisky pivovaru. Roku 1890 došlo k další modernizaci a rozšíření provozu a koncem 19. století vznesl Strassman požadavek na odprodej pivovaru. Majitelé dlouho odolávali, ale nakonec v roce 1899 pivovar museli Strassmannovi prodat[2].
Pro vývoj Strassmannova pivovaru bylo zásadní období mezi válkami – majitelé se nikdy netajili svými proněmeckými postoji, avšak kvůli jejich židovskému původu ztrácela původně vlivná rodina v období před rokem 1939 společenské pozice, pivovaru ubývala odbytiště a objem výroby klesl až na polovinu výstavů z přelomu století. Vedení společnosti se propad odbytu snažilo kompenzovat vývozem do vzdálenějších měst, to však vedlo pouze k zadlužení akciové společnosti a Strassmanové nakonec museli svůj podíl prodat a pivovar připadl do rukou finančních institucí.
Válka a konec pivovaru
V době Protektorátu vyskočil (hlavně díky vlastnictví německými bankami a přesunu výroby z Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě) výstav pivovaru až na 200 000 hl/rok. Po náletu v květnu 1945 však zůstal pivovar v neprovozuschopném stavu. K obnově výroby už zde nedošlo, avšak některé technologické sekce využíval několik let pivovar v Moravské Ostravě a v roce 1965 byl Strassmannův pivovar zbourán. Dnes na jeho místě stojí část výstaviště Černá louka. Do dnešní doby se dochovaly pouze pozůstatky tehdejšího pivovaru. Na Černé louce dodnes stojí pouze budovy spilky pivovaru a zaměstnanecké ubytovny. Na Fifejdách pak můžeme obdivovat monumentální sladovnu, která byla rovněž součástí tehdejšího Strassmannova pivovaru[3].
Odkazy
Reference
- ↑ KODEDA, Marek. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky [online]. pivovary.info, 2012-02-27 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ KODEDA, Marek. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.2. – Měšťanský pivovar Moravská Ostrava [online]. pivovary.info, 2012-03-12 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
- ↑ KODEDA, Marek. Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.3. – Strassmannův pivovar [online]. pivovary.info, 2012-04-16 [cit. 2014-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-19.
Externí odkazy
- seriál o zaniklých pivovarech v Ostravě na pivovary.info Archivováno 19. 8. 2014 na Wayback Machine.
- Strassmannův pivovar na pivovary.info Archivováno 20. 1. 2021 na Wayback Machine.
- Ostrava.cz
- umístění původního biskupského pivovaru na Google Maps
- druhý měšťanský pivovar na Google Maps
- sladovna na Fifejdách na Google Maps
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“