Streitův obrázek
| Streitův obrázek | |
.jpg) (c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0 Křížek Streitova obrázku | |
| Umístění | |
|---|---|
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°54′11,16″ s. š., 15°15′22,68″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Streitův obrázek je rozcestí turistických tras v Jizerských horách, které je v nadmořské výšce 700 m n. m. umístěné v sedle oddělujícím Smrk na jihovýchodě od Měděnce na severozápadě.[1][2] V jeho blízkosti je na buku umístěn krucifix, který upomíná na pekaře z Nového Města pod Smrkem.[3][4]
Pověst
V Novém Městě pod Smrkem žil na konci 18. století pekařský mistr Johann Peter-Paul Streit. Jeho protestantští souvěrci sice museli po bitvě na Bílé hoře českou zemi opustit, ale Streitova rodina se obrátila zpět na katolickou víru a mohla tak zůstat v Čechách. V pekařské živnosti se Streitovi dařilo a stal se dokonce představeným cechu. Spolu s dalšími pekaři, členy cechu, navštěvoval vždy třikrát do roka poutě v Hejnicích. Mnichům z Hejnic pokaždé přinesl několik mincí a také ukázku svého pekařského umění. Protože se však při poslední návštěvě opat kláštera na Streita zlobil, že přinesl velkou bankovku a dokonce chtěl ještě něco vrátit nazpět, rozhodl se Streit, že mezi drobnými penězi, které do kláštera nese, nechá i jednu falešnou minci, jež získal na novoměstském jarmarku. Jak si usmyslel, tak také udělal. Před odchodem z Hejnic ještě pořídil u prodavače před kostelem krucifix, aby se u něj mohli členové cechu příště modlit, kdyby náhodou nestihli dojít do Hejnic na další pouť. Kříž pak doma pověsil do rohu místnosti. Když se pak zástupci cechu včetně Streita vraceli z další návštěvy poutě v Hejnicích zpět do Nového Města, odpočinuli si v místě na pomezí Smrku a Měděnce. V tom Streita napadlo, že místo, kde visí kříž posledně zakoupený v Hejnicích, není to pravé a že vhodnější místo pro něj je v místě, kde právě odpočívá. Když se s ostatními pekaři z cechu po příchodu do Nového Města rozloučil, zrealizoval tuto svoji myšlenku, vrátil se s křížem zpět a pověsil ho na strom.[2]
Turistické trasy
Streitův obrázek je rozcestníkem značených turistických tras:
vede k rozcestí „U Spálené hospody“
vede k rozcestí „Odbočka k pramenu Kyselky“
vede k rozcestí „U Červeného buku“- vede k rozcestí „Smrk“
- vede k rozcestí „Smrk“
- vede k rozcestí „U Purkmistrova mostu“
Přes sedlo také prochází trasa Singltreku pod Smrkem.
Odkazy
Reference
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Vít. Singltrek v Jizerkách, nová éra cykloturistiky v Česku. iDNES.cz [online]. 2010-04-21 [cit. 2012-11-21]. Dostupné online.
- ↑ a b NÁDENÍK, Karel. Streitův obrázek v proměnách času. Časopis Krkonoše - Jizerské hory [online]. 2008 [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. ISSN 1214-9381.[nedostupný zdroj]
- ↑ SIMM, Otokar. Za rozhlednou na horu Smrk [online]. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, 2011 [cit. 2012-11-21]. Dostupné online.
- ↑ STOKLASA, Josef. Streitův obrázek [online]. Liberec: Josef Stoklasa, 2010-08-21 [cit. 2012-11-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Streitův obrázek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - zelená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - modrá.
(c) Jan Polák, CC BY-SA 3.0
Rozcestník turistických tras v Jizerských horách nazvaný „Streitův obrázek“.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.